U příležitosti 20. výročí vstupu do EU jsme pořádali Fórum neziskového sektoru a partnerů. Sešlo se na něm více než 100 zástupců a zástupkyň neziskového sektoru, byznysu a státní správy.
Spolupráce se stala klíčovou schopností a předpokladem úspěchu vyspělé společnosti. Někdy je komplikované spolupráci mezi odlišnými aktéry vůbec zahájit a hlavně efektivně posunout k žádoucím výsledkům. I v neziskovém sektoru se předpokládá, že si principy spolupráce, potřebné dovednosti či konkrétní nástroje tak nějak osvojíme praxí, v cestě však stojí celá řada překážek.
Fórum neziskového sektoru a partnerů při příležitosti výročí 20 let od vstupu do EU a 20 let od založení Glopolis se uskutečnilo 4. června v Praze. V nabitém programu reflektovalo vývoj spolupráce neziskového sektoru na systémových změnách, bilancovalo, jaká stopa zůstala po českém neziskovém sektoru v Evropě, a identifikovalo, jaké hlavní úkoly stojí před námi pro lepší spolupráci mezi nevládním, podnikatelským a veřejným sektorem do budoucna.
Úvodního slova se ujali Martina Břeňová (ředitelka OSF Praha) a Šimon Pánek (ředitel Člověk v tísni). Inspirativním projevem na ně navázal Ondřej Liška (ředitel pro Evropu Nadace Porticus).
Po něm následovaly 3 živé panelové diskuse hledající odpovědi na otázky:
Vystupovali: Klára Šimáčková Laurenčíková (Zmocněnkyně vlády pro lidská práva), Josef Karlický (ředitel, Aliance pro moderní stát), Zdenka Almerová (finanční ředitelka, OSF Praha), Lucie Poláková (místopředsedkyně, Komunitní osvětové společenství, Cheb)
Moderoval: Robert Basch (vedoucí CSR, Livesport)
Pro autoritářské režimy a vlády potlačující lidská práva je žádoucí, aby neziskový sektor měl minimální prostor pro svobodné působení. Snaží se, aby byl veřejností vnímaný negativně, omezuje možnosti jeho financování a hází mu různé regulační a byrokratické klacky pod nohy. V demokratických zemích je neziskový sektor naopak vnímáný jako důležitý aktér, který stát doplňuje, hlídá i s ním spolupracuje. Co se týče role neziskového sektoru, tak jsme v Česku po 20 letech od vstupu do EU značně pokročili: vznikají společné projekty, nevládky mají příležitosti fungovat jako partner, pomocník i hlídací pes státu. Stále větší část veřejnosti i veřejné správy rozumí jeho přínosné roli ve společnosti tam, kam ruka komerční sféry ani státu nedosáhne. Ale rozhodně máme rezervy. Stát by kupříkladu měl umět přebírat neziskové projekty, které se prokážou jako velmi prospěšné a životaschopné. Expertní spolupráce státu a neziskového sektoru by pak měla být nastavená tak, že každý sektor nejen přispívá ke svým prioritám v rámci řešení společensklých problémů, ale své priority i společně určují.
“Tím, že se kloníme k určitým hodnotám, se od ostatních do určité míry oddalujeme. Nezisk by se měl vnímat jako profesionál. Stát má být ten, kdo se má postarat o řešení nerovností ve společnosti a lidská práva, neziskovky mu v tom pomůžou, ale nemůžou všechno oddřít za něj.” - Lucie Poláková
“Důležité otázky, které řešíme jak v neziskovém sektoru, tak ve státní správě, jsou nedostatečné kapacity a přístup k informacím. Potřebujeme, aby participace byla chtěná, aby se neziskovky nedělily na ty “dobré” a “špatné”; vykrývají tu část dobročinné práce pro společnost, kterou stát již nemá kapacitu sám zajistit.” - Klára Šimáčková Laurenčíková
Užitečný odkaz: Lepší participací ke kvalitnější spolupráci - Hodnotící zpráva o partnerství státu a neziskového sektoru v ČR za 2022 - 2023
Vystupovali: Eva Horelová (zástupkyně vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR), Jan Mrkvička (ředitel sekce, Člověk v tísni), Jana Matesová (konsultantka, býv. zástupkyně ČR ve Světové bance), Olga Shiroboková (akademická ředitelka, Ashoka, Vídeň)
Moderovala: Jana Miléřová (současná zástupkyně ředitele, od 1. 7. 2024 ředitelka Glopolis)
Evropská unie byla klíčovým faktorem pro rozvoj občanské společnosti v České republice, její přínos není však vždy adekvátně oceněn. EU působí jako globální aktér a představuje hlavní bránu pro země jako je ČR k aktivitám v mezinárodním kontextu. Vystupující v rámci tohoto panelu hodnotili, jakým způsobem český neziskový sektor přispěl a nadále přispívá k řešení problémů v evropském i globálním rozměru, včetně posilování demokracie, a jak lze tato řešení podpořit prostřednictvím efektivního budování partnerství. Diskutovalo se také o klíčových politikách EU, které podporují občanský sektor, a o tom, co české neziskové organizace přinášejí zpět Evropské unii, zejména ve smyslu vnímání globálního kontextu a zapojování se do konzultací, aktivit a změn na úrovni EU a mezinárodní spolupráce.
“Česká republika může světu nabídnout unikátní zkušenost získanou z období, kdy byla pod nadvládou komunistického režimu. V kontextu současné agrese Ruska na Ukrajině nabývá tato zkušenost na důležitosti. Organizace Člověk v tísni, která na Ukrajině pomáhá již řadu let, pomáhá pojmenovat to, co se tam děje, pravými slovy.” - Jan Mrkvička
“Propast mezi neziskovým a soukromým sektorem skončí, když sektory pochopí, že se navzájem potřebují.” - Jana Matesová
“Česko si vede v podpoře systémových změn velmi dobře. Svět se však propojuje a mění stále rychleji, takže systémová změna bude třeba v mnohem více oblastech.” - Olga Schiroboková
“V budoucnu nás na evropské úrovni čekají tři hlavní témata: obrana, konkurenceschopnost, demokracie a vláda práva.” - Eva Horelová
Vystupovali: Bára Stárek (výkonná ředitelka, Díky, že můžem), Martin Vohánka (CEO Eurowag, předseda správní rady, Nadace BLÍŽKSOBĚ), Petr Košťál (správní rada, Nadační fond Kladné nuly) a Ondřej Liška (ředitel pro Evropu, Nadace Porticus)
Moderoval: Rado Pittner (spoluředitel, Ashoka v ČR a SK)
Jak mohou filantropové a sítě stimulovat spolupráci na systémových změnách? Kým se musíme stát, abychom více a lépe spolupracovali? Musíme se naučit vést i následovat, tedy být lídry i followery. Budovateli světa empatie, propojovateli, investory do lidských vztahů i básníky, kteří umí popsat dopad příběhem, nikoli pouze čísly. Filantropie není jen o financích, pro mladé organizace je klíčový mentoring a sociální kapitál. Zároveň je pro každého nezbytné mít i základy obchodních dovedností, umět nacítit druhou stranu.
“Umění spolupráce je jeden z klíčových aspektů, které u lidí i projektů hledáme.” - Petr Košťál
“Esencí byznysu je propojování a spolupráce. Tu samou esenci v mezilidském smyslu máte i v neziskovém sektoru.” - Martin Vohánka
“Potřebujeme básníky, kteří budou umět popsat dopad příběhem, nejen měnitelnými čísly.” - Ondřej Liška
“Neziskový sektor má obrovský potenciál vidět problémy, které zatím nikdo jiný nevidí nebo které vidět nechce.“- Bára Stárek
Také v interview Martina Ehla (hlavní analytik Hospodářských novin) s Liborem Winklerem (filantrop a řídicí partner investiční skupiny RSJ) na téma "Co filantropové a byznys potřebují, aby mohli více přispívat nevládním organizacím a jak mohou tyto organizace lépe podporovat filantropii", zaznělo mnoho podnětných myšlenek.
“Na co by se neziskovky při snaze najít partnery v byznysu měly zaměřit? Je to hlavně transparentnost. Mnoho lidí, aby nemuselo neziskovky podporovat, říká, že jim nedává peníze, protože tam mizí do černých děr. Ale z mé zkušenosti je to z 95 % výmluva. Neziskovky to už dělají, naučily se být transparentní. Jejich výroční zprávy, komunikace navenek je už úplně někde jinde než dřív, takže mají nakročeno k tomu, aby se světy byznysu a nezisku propojily.” - Libor Winkler
Na svém LinkedIn profilu shrnul interview Martin Ehl takto.
Hosté fóra měli dále možnost otestovat pod vedením Michala Horského, ředitele slovenského občanského sdružení DEMDIS, inovativní metodiku hledání konsensu u polarizujících otázek prostřednictvím online hlasování na téma "Překážky spolupráce".
Děkujeme všem vystupujícím za inspirativní příspěvky a hostům za unikátní atmosféru. Poděkování patří také personálu prostoru Endorfin na Praze 10, kde se akce uskutečnila.
(c) Foto Tomáš Princ
