Přeskočit na obsah

Příručka Jak spolupracovat s odlišnými partnery

Každá nevládní nezisková organizace, která usiluje o určitou systémovou změnu ve společnosti, si dříve či později uvědomí, že potřebuje začít víc mluvit nebo dokonce spolupracovat s lidmi z jiného sektoru nebo prostředí. Proto jsme vydali příručku, který poskytuje teoretický i praktický pohled na zapojování odlišných aktérů směřující ke spolupráci. Nabízí tipy a doporučení i příklady z praxe.

Udržitelnost a odpovědnost byznysu na pozadí války na Ukrajině: Jak do ESG integrovat geopolitická rizika?

5. 04. 2022

|

Proměna podnikání

Zápis z kulatého stolu společného projektu Glopolis a RSJ, jehož cílem bylo zmapovat klíčové výzvy a identifikovat nové trendy, které válka na Ukrajině vnáší do pohledu na firemní udržitelnost.

Reakce European Civic Forum na konzultaci zainteresovaných stran Evropské komise o právním státu v Evropské unii v roce 2022 - Česká republika

Evropské občanské fórum (ECF) se v roce 2022 zúčastnilo konzultace Evropské komise o stavu právního státu v Evropské unii. Odpověď ECF na konzultaci sestává z analýzy horizontálního vývoje a také z příspěvků jednotlivých zemí. Příspěvek pro Českou republiku zpracoval Glopolis, který působí jako páteřní organizace NeoN (Network of Networks) za přispění Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a informačního portálu nevládních organizací Svět neziskovek.

Současné makrotrendy a jejich vztah k udržitelnému podnikání: do jaké míry se transformace ekonomiky propisuje do byznys strategií?

6. 12. 2021

|

Proměna podnikání

Zápis z kulatého stolu pořádaného v rámci společného projektu RSJ a Glopolis, který měl za cíl z množství globálních mega-, meta- či makrotrendů vybrat a prodiskutovat ty nejvíce relevantní pro ESG.

Navigátor pozitivní komunikace

Navigátor pozitivní komunikace je určený všem nevládním neziskovým organizacím, které hledají způsoby, jak získat podporu širší veřejnosti. Vychází ze zkušeností i dat unikátního výzkumu veřejného mínění o tom, jak si stojí nevládní neziskové organizace u české veřejnosti.

Rozhodování blíže lidem

Přehledová studie na téma občanské participace a partnerství veřejné správy a organizací občanského sektoru se zaměřením na ústřední orgány státní správy, kterou zpracovala Jana Miléřová pro Odbor lidských práv a ochrany menšin Úřadu vlády České republiky.

Atlas půdy

1. 12. 2018

Zdálo by se, že je půda nevyčerpatelná. Kráčíme po ní, jsou jí plná pole, trávníky a louky. Žijeme na půdě a z půdy, ale jen zřídkakdy jí věnujeme pozornost. Když zasedneme k jídlu, kdo z nás pomyslí na půdu, v níž naše jídlo – alespoň jeho většina – vyrostlo?

The Centrifugal Civilization and Challenges for Progressive Policy NGOs

Úvaha na téma odstředivá společnost, kterou napsal Petr Lebeda pro pražskou kancelář Heinrich-Böll-Stiftung. Autor si klade dvě otázky: 1) proč došlo k tak silnému a rychlému nástupu „populistického odporu“ proti solidaritě, rovnosti, občanským právům a právům menšin, odpovědnosti vůči životnímu prostředí a různým formám pluralismu napříč tolika zeměmi a 2) jaké kroky by měly nevládní organizace obhajující progresivní politiku podniknout, aby pomohly řešit hlubší příčiny tohoto odporu v dlouhodobém horizontu?

Jak může česká síť zvládnout útlum uhelných elektráren a nástup obnovitelných zdrojů

24. 05. 2018

Co se stane se stabilitou elektrizační soustavy, když odstavíme uhelné elektrárny a zprovozníme významné množství obnovitelných zdrojů? Důkladné posouzení možností sítě je v zájmu postupné transformace energetiky. Organizace Glopolis, Frank Bold, CEE Bankwatch Network, Aliance pro energetickou soběstačnost a Hnutí DUHA proto zadaly posouzení dopadů ukončení provozu českých uhelných elektráren a rozvoje obnovitelných zdrojů k roku 2030 společnosti Energynautics, která se zabývá integrací obnovitelných zdrojů energie do přenosových sítí.

Mapování smluv o zamezení dvojího zdanění (DTT)

22. 02. 2018

Smlouvy o zamezení dvojího zdanění (DTTs) představují způsob, jak členské státy EU 28 mohou přímo ovlivnit schopnost rozvojových zemí vybírat daně. Na rozdíl od ostatních důležitých návrhů v oblasti daňových politik, jako například vytvoření mezivládního výboru pro daňové otázky nebo zavedení veřejného vykazování zpráv po jednotlivých zemích (tzv. public CBCR) na úrovni EU, které vyžadují koordinovaný postup většího počtu zemí, obsah daňových smluv je zcela v kompetenci národních politiků a úředníků. Obsah každé daňové smlouvy může být upraven přímo státy, které smlouvu uzavírají. Smlouva proto může být „šitá na míru“ jak rozvojové, tak rozvinuté zemi.