Silná negativní reakce značné části české veřejnosti na příchod velkého množství uprchlíků a migrantů do Evropy naznačila, že v naší společnosti bublají pod povrchem hlubší problémy. Výzkumná zpráva popisuje hlavní obrazy migrantů, včetně obav a symbolů, a formuluje doporučení pro konstruktivnější debatu. Především ukazuje, že většina lidí nevidí migraci černobíle a potřebuje mluvit srozumitelným jazykem jak o konkrétních krocích, tak o svých hlubších nejistotách.
Cílem výzkumu, ze kterého zpráva vychází, bylo lépe porozumět dominantnímu vnímání uprchlické/migrační problematiky v českém prostředí jako prvnímu kroku k jeho možnému posunu směrem, který by podpořil otevřenější diskuzi o možných řešeních a tolik nenabíhalo uzavírání české společnosti. Proto jsme se pokusili zmapovat hlavní obrazy (narativy) související s uprchlickou/migrační otázkou a lépe pochopit jejich vzájemné souvislosti. Zaměřili jsme se na to, jak o tomto tématu smýšlejí běžní lidé, kteří se na spektru názorů na migraci/uprchlictví nacházejí mezi dvěma jasně vyhraněnými skupinami - přesvědčenými odpůrci přijímání uprchlíků (či migrace obecně) na jedné straně a lidmi přesvědčenými o potřebě přijímání uprchlíků (či otevřenými migraci) na straně druhé. V závěru jsme nabídli základní interpretaci a doporučení pro další kroky ke konstruktivnější debatě.
U klíčových narativů, které tato zpráva popisuje („skrytí teroristé“, „civilizační hrozba“, „nepřizpůsobiví barbaři“, „vypočítaví a nevděční“, „neschopné instituce a odtržené elity“ a „omezené možnosti“), představujeme jejich základní logiku, klíčové symboly a metafory, ale také obavy, které lze nalézt v jejich jádru. U každého narativu představujeme související informace, které nám prozrazují výzkumy veřejného mínění, a ilustrujeme jej citacemi respondentů z vlastního výzkumu. Popisu hlavních narativů předchází stručná analýza přístupu české populace k uprchlické tematice a (potenciálního) vlivu médií, se zaměřením na rozdělení postojů ve společnosti a jejich podmíněnost a souvislosti s postoji k politickým stranám. A také shrnutí toho, co se jeví být hlavním společným jmenovatelem (rámcem) celé debaty: bezprecedentnost, vyhrocenost a obavy z nezvládání situace - v nichž odkaz na islám funguje jako mocný symbol, který vnímané dílčí hrozby propojuje a vysvětluje. V závěru pak nabízíme vlastní interpretaci možných vztahů mezi narativy, ze kterých vyvstává podkreslující role příběhu o neschopných institucích a elitách, které ztratily důvěru společnosti.
Stáhněte si výzkumnou zprávu Proč uprchlíci jitří naše emoce? Narativy související s migrací a uprchlictvím v české společnosti a nahlédnutí za ně nebo její shrnutí v češtině či angličtině.
Výzkum byl realizován díky podpoře pražské kanceláře Heinrich-Böll-Stiftung. Názory a stanoviska vyjádřené v této publikaci jsou názory autorů a autorek a nevyjadřují názory Heinrich-Böll-Stiftung e.V., kancelář v Praze.
