Přeskočit na obsah

Největší banky v České republice a jejich aktivity v daňových rájích

Následující dokument ukazuje, jak podrobnější údaje o hospodaření velkých mezinárodních společností pomáhají v boji proti obcházení daní. Věnuje se  velkým bankám, které působí v České republice.

V dokumentu se zaměřujeme na otázku, nakolik významné banky podnikající v České republice využívají pro své aktivity daňové ráje. Navazujeme tak na zprávu Oxfam „Opening the vaults: the use of tax havens by Europe´s biggest banks“, která vyšla 27. března 2017.

Zpráva Oxfam i tento stručný dokument o situaci v České republice odhaluje rizika, která vyplývají z neprůhlednosti účetního výkaznictví velkých mezinárodních firem. Nízké transparentnosti lze zneužít k zakrytí účelového převádění zisků do daňových rájů s cílem vyhnout se jejich zdanění.

Naše materiály příspívají také do debaty o tom, nakolik může být užitečná veřejná dostupnost účetních údajů vykazovaných podle jednotlivých zemí (tzv. public country-by-country reporting, pCBCR). Aktuálně tuto povinnost mají pouze banky a v omezené míře i těžební společnosti. V institucích EU v současné době probíhá debata o rozšíření této povinnosti na velké mezinárodní společnosti (s obratem na 750 milionů eur) napříč všemi sektory.

Konkrétně v tomto dokumentu analyzujeme pět největších bank dle výše aktiv za rok 2015. Jedná se o Erste Group,Raiffeisen Bank International, KBC Bank, Société Générale a Unicredit.

Z analýzy dat vyplývá, že pokud nebudeme považovat Rakousko a Belgii za daňový ráj (metodologie Oxfamu je za daňové ráje označuje), pak Erste Group ani Raiffeisen Bank International nevykazují žádné aktivity v daňových rájích a aktivity KBC Bank jsou v tomto ohledu relativně malé. Na druhé straně, v případě Société Générale a Unicredit Bank, se ukazuje poměrně velký nesoulad mezi alokací zisků a skutečnou ekonomickou aktivitou v podobě obratu a počtu zaměstnanců.

Dokument Největší banky v České republice a jejich aktivity v daňových rájích ke stažení

Odkaz na podkladovou analýzu Petra Janského, ze které dokument vychází.

Přílohy