Přeskočit na obsah

Jak může česká síť zvládnout útlum uhelných elektráren a nástup obnovitelných zdrojů

Co se stane se stabilitou elektrizační soustavy, když odstavíme uhelné elektrárny a zprovozníme významné množství obnovitelných zdrojů? Důkladné posouzení možností sítě je v zájmu postupné transformace energetiky. Organizace Glopolis, Frank Bold, CEE Bankwatch Network, Aliance pro energetickou soběstačnost a Hnutí DUHA proto zadaly posouzení dopadů ukončení provozu českých uhelných elektráren a rozvoje obnovitelných zdrojů k roku 2030 společnosti Energynautics, která se zabývá integrací obnovitelných zdrojů energie do přenosových sítí.

Aktuální evropský trend odklonu od uhelné energetiky a rychlého rozvoje obnovitelných zdrojů vyvolává otázku, zda náhrada uhelných elektráren zdroji, jejichž produkce je závislá na počasí, neohrozí stabilitu sítě a bezpečnost dodávek elektřiny.

STÁHNĚTE SI STUDII V PDF

Faktorů, které musíme při úvahách o transformaci elektroenergetiky vzít v úvahu, je řada. Důkladné posouzení možností sítě je nepochybně v zájmu rozvoje obnovitelných zdrojů, protože případné výpadky dodávek by celé odvětví vážně poškodily. Vzhledem k tomu, že celoroční modelování provozu elektrizační soustavy je náročné na expertní kapacitu i softwarové vybavení, zadaly organizace Glopolis, Frank Bold, CEE Bankwatch Network, Aliance pro energetickou soběstačnost a Hnutí DUHA posouzení dopadů odstavení uhelných elektráren a rozvoje obnovitelných zdrojů společnosti Energynautics, která se problematikou stability sítí dlouhodobě zabývá. Energynautics disponuje vlastním softwarem, který umožňuje modelování a simulace provozu elektrizačních soustav.

Pomocí počítačového modelu Energynautics simulovali chování sítě ve všech dnech roku s předpokladem zrychlení energetické transformace v České republice mezi dneškem a rokem 2030. Ta by se projevila především odstavením všech uhelných zdrojů provozovaných výhradně pro výrobu elektřiny. Podle předpokladů zůstanou v provozu pouze uhelné zdroje s kombinovanou výrobou tepla a elektřiny, jejichž hlavním smyslem je zásobování velkých sídelních celků teplem, a kogenerační zdroje v průmyslových podnicích.

Druhým významným rozdílem mezi předpoklady pro rok 2030 a současným stavem je nárůst výkonu obnovitelných zdrojů, především větrných a solárních elektráren, tedy zdrojů závislých na počasí. Model předpokládá nárůst výkonu větrných elektráren na 2050 MW (oproti 278 MW v roce 2017) a solárních elektráren na 5500 MW (oproti 2100 MW v roce 2017). Podle výsledků modelu tento nárůst stabilitu sítě neohrozí.

Hlavním výsledkem modelu, který testoval řadu parametrů sítě v patnáctiminutových intervalech, je zjištění, že ani po rozsáhlé transformaci nebude ohrožena bezpečnost dodávek spotřebitelům.

Stáhněte si informační list shrnující výsledky modelování dopadů odstavení uhelných elektráren do roku 2030 na českou elektrizační soustavu nebo rovnou celou studii společnosti Energynautics v angličtině.

Tato studie vznikla za finanční podpory Evropské unie a z prostředků České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR. Zodpovědnost za obsah nese výhradně Glopolis. Obsah nevyjadřuje stanovisko donorů.

Přílohy