Kohezní politika je klíčová nejen pro rozvoj regionů a podporu občanské společnosti. Možné snižování finančních prostředků po roce 2028 přináší nové neočekávané výzvy. Nevládní organizace mají možnosti, jak posílit svůj hlas, aby zajistily její zachování a efektivní fungování.
Co se stane, pokud kohezní politika oslabí? Jak mohou NNO lépe ovlivnit její budoucnost? Odpovědi na tyto otázky formuje nejen státní správa, ale i samotný občanský sektor – a právě teď je čas k aktivní spolupráci.
Politika soudržnosti je jedním z hlavních investičních nástrojů Evropské unie, který už více než 20 let podporuje hospodářský a sociální rozvoj regionů EU a pomáhá snižovat rozdíly mezi nimi. Česká republika z těchto fondů financovala modernizaci infrastruktury, inovace ve firmách, ochranu životního prostředí i sociální programy.
V současném programovém období 2021–2027 se politika soudržnosti zaměřuje na pět strategických oblastí:
Vedle tradičních kohezních fondů dnes Česko čerpá také prostředky z dalších nástrojů, jako je Národní plán obnovy nebo Sociální klimatický fond.
S blížícím se novým programovým obdobím 2028+ se objevují nové výzvy a rizika. Jak upozorňuje Kateřina Neveselá, ředitelka Odboru řízení a koordinace fondů EU:
„Celková obálka s prostředky pro ČR bude stále nižší. Je potřeba připravit se na využívání jiných zdrojů a nástrojů, hledat propojení a synergie. Současné tematické zaměření se soustředí na zelenou tranzici, demografii a konkurenceschopnost. Velmi rezonuje také téma reformy – v minulosti nebyla politika soudržnosti propojená s reformami, ale nyní budou hrát klíčovou roli.“
S tím souvisí i význam principu partnerství, který Kateřina Neveselá připomíná:
„Princip partnerství se promítá jak do přípravy, tak do realizace politiky. Je možné ještě zvýšit nejen informovanost, ale i kvalitu celého systému využívání EU fondů – a to i s ohledem na občany a jejich hodnotové vnímání pomoci z EU.“
Česká republika se tedy musí připravit nejen na pokles finanční podpory, ale také na rostoucí požadavky na propojení evropských fondů s národními reformami. Jak zajistit, aby i přes tyto změny byl zachován silný hlas občanské společnosti?
Zleva: Pavel Mička (Úřad vlády), Klára Šimáčková Laurenčíková (zmocněnkyně vlády pro lidská práva), Kateřina Neveselá (ředitelka Odboru řízení a koordinace fondů EU), Štěpán Černý (vrchní ředitel, Sekce pro evropské záležitosti, Úřad vlády ČR.
Nevládní neziskové organizace (NNO) mají zásadní úlohu při formulaci českých pozic k evropským politikám i v procesu čerpání fondů EU. Jejich zapojení do strategických rozhodování v posledních letech posílilo a dnes jsou součástí řady klíčových struktur:
Jak zdůrazňuje Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
„Podařilo se zvýšit zastoupení nevládních newziskových organizací v poradních orgánech, jako aktivních ovlivňovatelů oblastí EU fondů nyní i v budoucnosti. Je to nyní více než 70 pozic reprezentovaných 44 zástupci ve více než 30 platformách. Úřad vlády tak realizuje ve spolupráci s Glopolis a Ministerstvem pro místní rozvoj a dalšími resorty posilování partnerství mezi státní správou a nevládním sektorem.“
Přestože spolupráce mezi státní správou a NNO není vždy systémově zakotvena, existují inspirativní příklady dobré praxe. Ukazují, že zapojení občanské společnosti do tvorby politik přináší konkrétní výsledky.
Silvie Pýchová (RVNNO), Pavel Trantina (Výbor pro EU RVNNO), Daniel Vondrouš (Ministerstvo životního prostředí) a Zuzana Wildová (koordinátorka Národní pracovní skupiny pro strukturovaný dialog, ČRDM).
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) aktivně spolupracuje s NNO na formulaci strategií pro udržitelnost a ochranu klimatu. Díky této spolupráci se podařilo lépe identifikovat klíčová rizika a optimalizovat čerpání prostředků z fondů EU.
Díky Výboru pro EU se podařilo systematizovat nominace zástupců NNO do monitorovacích výborů a dalších expertních orgánů. To zlepšilo komunikaci mezi státní správou a občanským sektorem.
Spolupráce mezi zástupci NNO, Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) a dalšími partnery umožňuje efektivní diskusi o budoucnosti kohezní politiky. Jak uvedl Štěpán Černý, vrchní ředitel Sekce pro evropské záležitosti:
„Ministerstva hrají klíčovou roli v přípravě pozic – ÚV podporuje zapojování neziskového sektoru do těchto procesů. Výborná je zkušenost s MŽP a MŠMT. Není to jednoduchý proces, ale generuje důležité výstupy. (...) Také zapojování do evropských sítí je efektivní cestou pro zapojování – mají přístup k vyjednávání v Bruselu, znamená to ale investovat ze strany NNO čas a členské příspěvky.“
Na začátku prosince 2024 proběhla společná akce „Možnosti zapojování NNO do implementace fondů EU a formulace českých pozic k evropským politikám“, za účasti Kláry Šimáčková Laurenčíkové (zmocněnkyně vlády pro lidská práva), Kateřiny Neveselé (ředitelka Odboru řízení a koordinace fondů EU) a Štěpána Černého (vrchní ředitel Sekce pro evropské záležitosti, Úřad vlády ČR). Byla ukázkou dobré praxe dialogu mezi veřejným a občanským sektorem. Setkali se zde zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, kteří akci velkoryse poskytli prostory pro konání, se zástupci evropské sekce Úřadu vlády a občanské společnosti.
Tématem, který se dostal do popředí, je příprava budoucí kohezní politiky po roce 2028, která bude vyžadovat aktivní participaci všech partnerů včetně NNO. Dnes i díky této akci můžeme lépe porozumět procesům a styčným plochám, kde lze už v rané fázi připomínkovat strategické dokumenty.
Jak podtrhl Štěpán Černý:
„Na Úřadu vlády pracujeme na tom, jak tyto procesy zlepšit, aby nebyly závislé na politické konstelaci a struktury přežívaly volební období.“
Zapojování občanského sektoru není jen formálním procesem, ale klíčovým mechanismem pro zajištění udržitelnosti a efektivity evropských programů. Nyní je čas se zapojit a posílit institucionální rámec této spolupráce, aby participace měla mnohostranně přínosný dopad na tvorbu a implementaci politik i v budoucnosti.
