Evropská komise zveřejnila svou čtvrtou výroční zprávu, v níž hodnotí vývoj v oblasti právního státu ve 27 členských státech v roce 2022. Posuzovala, jak členské státy zohlednily doporučení z loňské zprávy, a vydala aktualizovaný soubor doporučení. Pro Česko hlavně v oblasti systému soudnictví, boje proti korupci, svobodě a pluralitě médií a nastavení institucionálního systému brzd a vyvažování mocí.
Glopolis se zapojil do konzultací Komise na začátku tohoto roku a spolu s organizacemi NeoN předložil podněty, které byly ve Zprávě zohledněny.
Jsme rádi, že Komise Zprávu připravuje a vláda práva je důležitou prioritou. Velmi bychom uvítali, kdyby i v Česku Zpráva byla podkladem pro hlubší politickou, společenskou a odbornou debatu o nastavení systému, který odolá i v časech krizí.
Komise výrazně uznává důležitý přínos organizací občanské společnosti pro společnost a vládu práva. Občanská společnost se mobilizuje, když jsou práva a právní stát v ohrožení, a bojuje proti omezování demokracie, osekávání práv a zneužití moci. Bez silné a aktivní občanské společnosti schopné se ozvat to nefunguje, je to vidět dnes a denně v zemích jako je Polsko, Španělsko, nebo třeba Izrael.
Komise vychází ze svého širokého institucionálního mandátu a koncept právního státu pojímá přes čtyři hlavní pilíře: spravedlnost, boj proti korupci, pluralita médií a rovnováha mocí. Komise má přesný přehled a je konkrétní v doporučeních členským zemím, realisticky popisuje aktuální stav a dílčí pokroky při naplňování doporučení a reforem.
Pro Česko je zmíněn určitý legislativní pokrok směrem ke zřízení národní instituce pro lidská práva s přihlédnutím k Pařížským zásadám OSN.
Zmiňuje začátek procesu přezkum udržitelného a efektivního financování neziskových organizací (konkrétně pracovní skupiny pod Radou vlády pro NNO, které hledají účinné modely víceletého financování).
Pokračuje proces na posílení pravidel a mechanismů pro posílení nezávislé správy veřejnoprávních médií.
Komise silněji zdůraznila, že organizace občanské společnosti přispívají k naplňování potřeb společnosti svou každodenní činností: poskytují veřejné služby, dávají institucím informace z terénu a praxe, upozorňují na znepokojivý vývoj a trendy v některých oblastech, prosazují přijetí a zavádění politik, které zajistí účinný přístup k základním právům pro všechny. Tímto způsobem poskytují kanály pro účast a participaci lidí na každodenním chodu demokratického státu. Když se lidé cítí nevyslyšeni, demokracie je nezajímá a hledají alternativy. A když práva lidí a veřejný zájem nejsou ústředním bodem tvorby politiky, právní stát nefunguje.
Komise uchopila téma právního státu ještě komplexněji. Jde o široký rámec zajišťující, aby demokracie vtahovala celou společnost a poskytovala účinný přístup k základním právům, sociální spravedlnosti a rovnosti pro všechny občany. Jak ve svém prohlášení upozorňuje ECF (Europe Civic Forum), Zpráva to příliš nezachycuje a nedostatečně popisuje souvislosti a příčiny, které vedou k nedodržování zásad právního státu.
Naplňování doporučení bylo aktivně vynucováno. Nesplněná doporučení se zatím jednoduše opakují z roku na rok, členským státům se zatím dává najevo, že to nemá žádné reálné důsledky. Komise se ve své analýze většinou opírá o počet přijatých právních aktů, nebo navržených norem, které se dostaly do legislativního procesu. V praxi však nestačí si odškrtat kolonky předložených norem, které mnohdy mají evidentní nedostatky, nejsou vynucovány nebo prostě zatím nelze nijak prokázat změnu v praxi. Zkušenost ukazuje, že každé porušení zásad právního státu má tendenci se rychle šířit do celého společenského ekosystému a na demokracii má velmi negativní dopad.
