Evropská komise již pošesté zveřejnila Zprávu o právním státu v EU – každoroční hodnocení stavu justice, svobody médií a dalších pilířů demokracie v členských státech. Mělo by nás letošní hodnocení České republiky znepokojovat? Jak si vedeme v oblasti protikorupčních opatření či nezávislosti médií? A která zásadní témata Zpráva opomíjí? Přečtěte si analýzu organizace Glopolis, která pro Evropskou komisi pravidelně připravuje podklady ke Zprávě a dlouhodobě situaci v Česku sleduje.
Zpráva přichází v době globální nestability a rostoucího odklonu od právního státu v několika členských zemích EU. Zároveň potvrzuje znepokojující trend: stejná doporučení se u řady států opakují rok co rok bez většího efektu a především bez důsledků za nečinnost. Členové EU podle Zprávy plně nebo částečně naplnili 57 % doporučení. Pokrok je tedy pomalý, v některých případech žádný.
Zpráva o právním státu je preventivním nástrojem. Může ale získat nový význam v kontextu návrhu rozpočtu EU na období 2028–2034 představeného minulý týden. Evropská komise totiž podle předsedkyně Ursuly von der Leyen stanoví dodržování zásad právního státu jako podmínku pro čerpání veškerých prostředků z unijního rozpočtu. Komise chce tímto zajistit silné záruky pro odpovědné vynakládání prostředků, což má sloužit především občanům.
Úkol pro Česko i další členské státy zní jasně: brát posilování právního státu vážně a využít Zprávu jako vodítko k proaktivnímu zlepšování, nikoliv jako formální seznam k odškrtávání.
V Glopolis považujeme aktivní ochranu a posilování principů právního státu za klíčový úkol každé demokratické vlády. Proto se každoročně spolu s řadou organizací občanské společnosti zapojujeme do veřejné konzultace ke Zprávě o právním státu a poskytujeme Evropské komisi vlastní vstupy. Zároveň apelujeme na českou vládu, aby k doporučením Zprávy přistupovala zodpovědně, klíčová opatření zaváděla na základě společenské a politické diskuse a jejich potřebnost srozumitelně vysvětlovala široké veřejnosti.
Oceňujeme, že krátce po zveřejnění Zprávy uspořádal ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák tiskovou konferenci a veřejně se k ní vyjádřil. Stalo se tak poprvé od roku 2020, kdy Zpráva vychází. Podle jeho vyjádření se však s další debatou na vládní úrovni nepočítá. A to je slabý signál.
Česká republika si nevede ani zásadně špatně, ani výjimečně dobře. Ze šesti loňských doporučení Zprávy splnila dvě, jedno částečně, u dvou došlo pouze k dílčímu pokroku a jedno zůstalo zcela nenaplněno.
Pro další období Evropská komise směřuje do Česka nová doporučení:
přijmout další opatření ke zkrácení délky řízení a zajistit nezávislost vyšetřování a stíhání v případech korupce na vysoké úrovni,
přijmout další opatření k posílení rámce bezúhonnosti všech členů Parlamentu, zejména prosadit pravidla týkající se tzv. efektu otáčivých dveří,
znovu iniciovat revizi právních předpisů o střetu zájmů, včetně oblasti skutečného vlastnictví,
dosáhnout pokroku v reformách zaměřených na transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků.
„Z určitého pohledu je to vlastně plichta. Doporučení jsou navíc formulována způsobem, který neumožňuje Komisi víc na vlády tlačit. Klíčové se totiž odehrává v každodenním politickém provozu, v kvalitní a transparentní přípravě regulace a naplňování principů právního státu v praxi – včetně vyčlenění adekvátních prostředků ze státního rozpočtu a lidských kapacit,” doplňuje Jana Miléřová, která za Glopolis a organizace sítě NeoN každoročně připravuje podněty pro Komisi.
Justice: Zkrátila se délka řízení, zlepšila se efektivita i vnímaná nezávislost soudů, pokročila digitalizace. Stále chybí transparentní řešení odměňování soudců a platů zaměstnanců soudů a státních zastupitelství.
Protikorupční opatření: V platnost vstoupil 1. července zákon o regulaci lobbování, který zavádí registru kontaktů, povinné hlášení schůzek a tzv. legislativní stopu. Otázkou zůstává praktické naplňování zákona a jeho dopad na zapojení nevládních aktérů do tvorby politik a regulace. Novelu zákona o střetu zájmů zrušil Ústavní soud na konci roku 2024 kvůli jejímu přijetí formou legislativního přílepku. Tím padlo i ustanovení zakazující politikům vlastnit média. Protikorupční agenda stále trpí nedostatečnými kapacitami a financováním, především v rámci Ministerstva spravedlnosti.
Pluralitní a svobodná média: Došlo k reformě financování veřejnoprávních médií. Česká televize i Český rozhlas získaly stabilnější finanční zázemí díky navýšení a indexaci koncesionářských poplatků.
Systém brzd a protivah: Novela zákona o veřejném ochránci práv ustavila Národní lidskoprávní instituci. Ta ale potřebuje dostatečné kapacity a financování.
Zpráva nezmiňuje problém tzv. mediálních pouští – tzn. úbytek nezávislé regionální žurnalistiky. Občané v regionech zůstávají bez relevantního místního zpravodajství a roli přebírají závislá média, často sloužící k propagaci lokálních politiků.
Zpráva se také nevyjadřuje k tomu, že Česko má zajistit transpozici evropské anti-SLAPPs směrnice na ochranu novinářů a aktivních občanů před zjevně neopodstatněnými, účelovými soudními řízeními. Česko má sice čas do příštího roku, ale zatím v tom učinilo jen minimální kroky a chybí jasná politická podpora. Zneužívání soudních řízení přitom vede k omezování účasti novinářů a občanské společnosti na veřejném životě a k zastrašování kritických hlasů.
Podobně je ve Zprávě opomenuto zhodnocení kvality konzultačních procesů při veřejném rozhodování. Přitom pravidelný smysluplný dialog s občanskou společností je základní součástí demokratického systému. Jako povinnost je tato účast veřejnosti přímo zakotvená ve Smlouvě o EU. Česko má v tomto směru dlouhodobě co zlepšovat. Úřad vlády ČR podporuje konzultace metodicky a vtělil závazky ke zlepšení participace i do dalšího Akčního plánu Partnerství pro otevřené vládnutí. Česko by tak do konce příštího roku mělo mít nakročeno k vytvoření národního centra pro participaci, pilotování deliberativních přístupů či posílení kapacit na straně státní správy. Bez politické vůle a vyčleněných kapacit se ale systémové zlepšení nedostavuje. Metodické materiály (vč. metodiky participace) zůstávají dobrovolné. Nové povinnosti vyplývající ze zákona o regulaci lobbování přinesou výzvy, které bude třeba bedlivě vyhodnocovat.
Občanská společnost je jedním ze základních pilířů systému brzd a protivah. Přesto věnuje Zpráva tématu příznivého prostředí pro občanskou společnost pouze jeden odstavec. To je zoufale nedostatečné. Společně s dalšími organizacemi proto apelujeme na Evropskou komisi, aby aby téma občanského prostoru povýšila na pátý pilíř Zprávy.
Zpráva hodnotí občanský prostor v Česku nadále jako „otevřený“ a zmiňuje pozitivní kroky - novelu zákona o veřejných sbírkách či prodloužení možnosti odpočtu darů až do výše 30 % daňového základu. Zároveň však obsahuje zavádějící tvrzení, že „vláda mírně zvýšila objem finančních prostředků pro občanský sektor”. Ve skutečnosti jde o prostředky, kterými vláda prostřednictvím dotačních programů ze státního rozpočtu zajišťuje skrze nevládní organizace veřejně prospěšné činnosti, které sama nedokáže realizovat. Pro rok 2025 šlo o balík 8,18 mld. Kč, jehož největší díl putoval Národní sportovní agentuře. Navýšení byla tedy minimální, např. na rovnost žen a mužů šlo 5 mil. Kč.
Zpřesnění si zaslouží i tvrzení, že „vláda se zapojila do projektů podporujících kulturu právního státu“. Debatě kolem Zprávy se na úrovni Úřadu vlády a ministra Martina Dvořáka věnuje za poslední roky větší pozornost. Pozitivní vlaštovkou bylo uspořádání expertního setkání Právní stát v ČR: Příležitosti pro rok 2025 ve spolupráci s Evropskou komisí, Glopolis, Lobbio a Sítí k ochraně demokracie. Nelze ale konstatovat, že by právní stát patřil mezi programové priority českých vlád nebo Parlamentu a že by existoval mechanismus pro naplňování doporučení.
Přijetí již připravených opatření pro efektivnější financování veřejných služeb, tzn. zavedení víceletých dotačních programů, rychlých dotací, partnerských projektů, odpočtu DPH pro nepotravinové dary.
Upevnění konzultačních procesů napříč státní správou (poradní orgány, RIA, EIA, veřejné konzultace aj.), zastoupení legitimními a transparentními partnery z občanské společnosti, budování kapacit a znalostí pro jejich reprezentativní zastupování v rozhodovacích procesech.
Zrychlení provádění rozsudků Evropského soudu pro lidská práva, které trvá tristně dlouho (např. provádění rozsudku D. H., který potvrdil zásadní systémové chyby – oddělené vzdělávání romských a dalších vyloučených dětí, trvá již více než 16 let).
Aktivní komunikování přínosů spolupráce s občanskou společností vč. legitimní role obhájců práv a právního státu.
Zpráva naznačuje, že řada členských států, které plně nebo částečně naplnily doporučení z roku 2024, se rovněž více zapojuje do celého procesu. Zvláštní pozornost Zpráva věnuje zhoršující se situaci na Slovensku a v Maďarsku, které podle Komise vykazují strukturální problémy v oblasti právního státu, včetně oslabování médií a občanského prostoru.
Zpráva zároveň upozorňuje, že korupce nadále podkopává důvěru v instituce. Některé státy přijaly nové strategie a posílily kapacity policie, justice a prokuratury, avšak prevence – jako regulace lobbingu, střet zájmů či efektivní stíhání – zůstává nedostatečná. V oblasti médií probíhají reformy v návaznosti na EMFA (Evropský akt o svobodě médií), včetně snah o posílení nezávislosti veřejnoprávních médií a ochrany novinářů, zároveň ale přetrvávají hrozby jako nízká transparentnost vlastnictví a nedostatečné záruky nezávislosti regulátorů. Pokud jde o brzdy a protiváhy, některé státy zlepšují legislativní procesy, jinde však pokračuje přijímání nestabilních zákonů bez konzultací a občanská společnost čelí překážkám či nadměrné kontrole.
Vzhledem k tomu, že tyto průřezové výzvy zásadně ovlivňují fungování jednotného trhu, letošní zpráva věnuje zvláštní pozornost oblastem, jako je kvalitní legislativní proces, pravidla pro veřejné zakázky či stabilní regulatorní rámec.
Evropská komise každoročně zveřejňuje Zprávu o stavu právního státu, která hodnotí vývoj v členských státech za předchozí rok. Sleduje přitom čtyři hlavní oblasti: fungování justice, boj proti korupci, svobodu a pluralitu médií a fungování systému brzd a protivah. Zpráva je jedním z nástrojů EU na podporu právního státu. Zastává především preventivní roli s cílem předcházet vzniku či prohlubování problémů v členských státech, ale také posílit transparentnost a odpovědnost napříč Unií. Vzniká na základě robustní metodologie a dialogu mezi Evropskou komisí, národními vládami a řadou zainteresovaných stran.
Více informací a celé znění Zprávy o právním státě 2025 najdete zde:
Kapitola o České republice
Obecné sdělení EK
Tisková zpráva, Otázky a odpovědi ke zprávě o právním státu 2025 a podrobnosti o každoročním cyklu tvorby zprávy o právním státě
Evropské komisi jsme spolu s evropskými nevládními organizacemi zaslali zprávu o stavu občanského prostoru Civic Space Watch Report 2025.
„Právní stát“ je systém právních kontrol a rovnováhy, který zajišťuje, že všechny osoby a orgány podléhají zákonům stejně. Mezi typické záruky založené na právním státě patří například:
Právní jistota (tj. pravidla jsou jasná a předvídatelná a nelze je zpětně měnit);
Institucionální oddělení soudní moci od ostatních složek státní moci, aby byla zajištěna její nezávislost;
Účinný přístup k informacím a pluralitním médiím;
Účinný přístup k soudnímu přezkumu a opravným prostředkům;
Jasná pravidla správy věcí veřejných podporující odpovědnost, základní práva a rovné zacházení ze strany zákona; a
Transparentní, demokratické a inkluzivní procesy pro účast na tvorbě politik a přijímání zákonů.
Silný právní stát přispívá k příznivému prostředí pro občanskou společnost. Omezení občanského prostoru je proto často prvním indikátorem problémů v oblasti právního státu. Občanská společnost jakožto součást systému kontrol a rovnováhy patří často mezi první subjekty, které informují veřejnost, vyžadují od vlád zodpovědnost a prosazují změny ve veřejných politikách ve veřejném zájmu.
*Převzato od European Center for Not-for-Profit Law Stichting (ECNL) a Philanthropy Europe Association (Philea) (2023): HANDBOOK: How to Use EU Law to Protect Civic Space, druhé vydání, str. 81, ke stažení na:
Práci na analýze a zprávě bylo možné realizovat díky Projektu “Proseco - Empowering Ecosystems of Civil Society Organisations in the Czech Republic, Slovakia, Croatia and Slovenia” spolufinancovaném v rámci programu Evropské komise „Občané, rovnost, práva a hodnoty“ (CERV).
