Když se v menším městě zavírá nízkoprahové centrum pro děti a mládež, většinou to nezačne dramatickým konfliktem. Spíš potichu: dotace dorazí pozdě, pracovníci odcházejí, nejistota se kupí. Pro děti a rodiče to znamená jediné – pomoc, která tu byla včera, zítra nemusí existovat. Podobné situace nejsou v Česku výjimkou. Nestojí za nimi špatná vůle ani selhání jednotlivců, ale systémové podmínky, v nichž organizace občanské společnosti fungují.
Právě na tyto podmínky se zaměřuje nová zpráva Posilování občanského prostoru v Česku 2025, kterou připravily Glopolis a Síť k ochraně demokracie ve spolupráci s experty a expertkami z různých oblastí veřejného života.
Občanský prostor tvoří v Česku tisíce spolků, organizací a iniciativ, které zajišťují sociální služby, pracují s dětmi a seniory, chrání přírodu, pomáhají lidem v krizi nebo hlídají dodržování lidských práv. Nejde o okrajovou oblast veřejného života. Organizace občanské společnosti zajišťují například více než 60 % registrovaných sociálních služeb. Hrají také klíčovou roli v krizových situacích, jako byly loňské povodně.
Většina těchto organizací nebo jejich zastřešujících platforem se zároveň snaží přinášet státu státu zpětnou vazbu z praxe a upozorňovat na dopady politik na konkrétní lidi a komunity.
Zpráva Posilování občanského prostoru v Česku 2025 ukazuje, že ústavní a právní základy pro fungování občanské společnosti jsou v Česku silné. Lidé se mohou svobodně sdružovat, zakládat organizace a vyjadřovat své názory. Problém ale nastává v každodenní praxi.
Česká občanská společnost má pevné základy. Působí zde tisíce aktivních organizací a téměř pětina dospělé populace se zapojuje do dobrovolnictví, často v oblastech, kde stát sám nestačí. Zpráva ukazuje, že tam, kde úřady vytvářejí prostor pro spolupráci, může participace fungovat prakticky a přinášet lepší rozhodování – například při přípravě koncepcí nebo programů.
Občanský sektor se zároveň postupně profesionalizuje, posiluje odborné zázemí i schopnost spolupracovat napříč tématy. Právě tato kombinace zkušenosti z terénu a know-how představuje důležitý potenciál pro další rozvoj.
Expertní hodnocení identifikovalo pět klíčových oblastí fungování organizací občanské společnosti – od financování přes participaci až po bezpečné prostředí. Napříč nimi se opakují tři zásadní problémy:
1. Nestabilní a nepředvídatelné financování
Veřejné peníze jsou většinou krátkodobé, projektové a administrativně náročné. Víceleté dotace jsou spíše výjimkou a prostředky často přicházejí se zpožděním. To komplikuje plánování, ohrožuje kontinuitu zejména sociálních, zdravotních a preventivních služeb a zvyšuje tlak na lidi, kteří je zajišťuj – často za mzdy hluboko pod celostátním průměrem.
2. Formální zapojování do rozhodování
Zdravá demokracie se neobejde bez transparentně a spravedlivě nastavených procesů tvorby politik a regulací. Zapojování občanské společnosti je ale v Česku nerovnoměrné. Existuje řada pozitivních příkladů, kde konzultace a participativní procesy fungují, chybí však závazné standardy a transparentní vysvětlení, koho a proč stát zapojuje.
3. Nedostatečná ochrana před útoky a tlakem
Verbální útoky, stigmatizace nebo účelové žaloby nejsou v českém prostředí ojedinělé. Právní ochrana existuje, ale v praxi je často obtížně dostupná, zejména pro menší organizace bez vlastního právního zázemí.
Zpráva připomíná jednoduchou, ale často přehlíženou skutečnost: silný stát potřebuje silnou společnost. Organizace občanské společnosti dnes za méně než dvě procenta státního rozpočtu vracejí společnosti služby v hodnotě desítek miliard korun ročně. V zemích, kde má občanský prostor pro své fungování dobré podmínky, mají občané vyšší důvěru v instituce, instituce kvalitněji rozhodují a celá společnost má lepší schopnost zvládat krize. Když se tento prostor zužuje – byrokracií, nejistotou nebo nedůvěrou – ztrácí stát důležitého partnera i cenné know-how z terénu.
Česko zatím zůstává v rovnováze. Varovné signály jsou ale patrné. Právě proto má smysl se na podmínky pro fungování občanské společnosti dívat systematicky a včas.
Zpráva Posilování občanského prostoru v Česku 2025 nabízí především příspěvek k otevřené debatě. Zve k ní aktéry ze státní správy, občanské společnosti, politiky, byznysu i veřejnosti. Jaká je praxe v jednotlivých oblastech? Co funguje a co je možné zlepšit? Co se dá změnit v horizontu měsíců a let?
Přečtěte si celou zprávu a podívejte se na detailní hodnocení i doporučení pro další vývoj občanského prostoru v Česku.
