Nová zpráva popisuje plíživé omezování občanské společnosti. Přestože je na tom Česko stále lépe než sousední Slovensko, první měsíce roku 2026 ukazují, že politický tlak, nálepkování a cílené škrty ve financování služeb mohou rychle oslabit základy spolupráce, na kterých české prostředí desítky let fungovalo.
Česko mělo ještě v roce 2025 ve srovnání se Slovenskem relativně dobře hodnocené podmínky pro fungování občanské společnosti. Nejnovější mezinárodní zpráva Občanský prostor mezi formálními pravidly a realitou ale ukazuje, že od začátku roku 2026 se i v Česku objevují varovné signály jako je rostoucí politický tlak, zpochybňování legitimity nevládních organizací, ztížené financování služeb a snahy o dohled nad zahraničními zdroji dle “ruského” vzoru.
Zpráva srovnává stav občanského prostoru v Česku, na Slovensku, ve Slovinsku a v Chorvatsku a sleduje podmínky, které lidem a organizacím umožňují svobodně se sdružovat, vyjadřovat, podílet se na rozhodování a spolupracovat se státem. Slovensko se už v roce 2025 výrazně vymykalo: tlak na občanskou společnost se zde projevoval například zákonem č. 109/2025 Sb., který rozšířil povinnosti organizací občanské společnosti o zveřejňování údajů o dárcích, rušením dotačních programů, nepřátelskou rétorikou vůči nevládním organizacím, novinářům a kritikům vlády i častějším obcházením standardních konzultačních postupů při tvorbě politik.
"Na Slovensku přibývá legislativních i ekonomických překážek pro činnost organizací občanské společnosti. Ty zároveň čelí agresivní rétorice ze strany vládních představitelů, systematickému vylučování kritických hlasů z rozhodování a ignorování odborných znalostí ve veřejné politice,“ říká Michal Klembara, ředitel organizace Malý Berlín.
Podle zprávy vlády obvykle občanský prostor nezužují jedním výrazným krokem. Nejdřív přichází zpochybňování důvěryhodnosti organizací, jejich označování za „politické neziskovky“, „zahraniční agenty“ nebo aktéry sledující cizí zájmy. Na tuto rétoriku pak mohou navazovat konkrétnější formy tlaku, jako je větší kontrola, administrativní zátěž, nejisté financování nebo vytlačování občanské společnosti z konzultací k veřejným politikám.
V Česku se tyto tendence už také projevují - například v návrhu zákona o zahraničních vazbách označovaném jako „ruský zákon“, který by fakticky dopadal na jakékoliv jednotlivce i subjekty s jakýmikoliv vazbami se zahraničím. Varovným signálem je i vyostřená rétorika některých politických představitelů, například ze strany Motoristé sobě, kteří občanské organizace označují výrazy nepřípustnými v demokratické debatě, včetně označení „teroristická organizace“.
„Řada lidí si neuvědomuje, že za službami, které využívají – od právní pomoci a prevence šikany až po péči o krajinu – stojí právě nevládní organizace. Pokud tyto organizace oslabíme nálepkováním a finanční nejistotou, dopadne to na koncové uživatele, tedy občany a občanky,“ doplňuje Jana Miléřová, ředitelka Glopolis.
Občanské organizace přinášejí státu zkušenosti z praxe a znalost potřeb různých skupin. Spolupráce s občanskou společností zvyšuje kvalitu rozhodování – výsledky mohou být efektivnější, bez vedlejších nákladů a nežádoucích problémů.
Občanská společnost přináší státu zkušenosti z praxe a znalosti potřeb různých skupin. Konzultace s nimi vedou k vyšší kvalitě rozhodování, aby zákony a veřejné politiky nesly očekávané výsledky a minimalizovaly se nežádoucí účinky a náklady. Jedním z hlavních zjištění zprávy je ale slabé zapojení organizací do konzultací ve všech čtyřech sledovaných zemích. Konzultační mechanismy většinou existují, ale často plní pouze formální funkci a ne vždy vedou k včasnému a smysluplnému výsledku. Organizace a občané mohou být přizváni k připomínkám, jejich podněty se ale do konečných rozhodnutí promítají jen omezeně. Kriticky důležité zkušenosti z praxe tak zůstávají nevyužité.
Zpráva doporučuje posílit pravidla pro zapojování občanské společnosti do tvorby politik, zavádět včasné a transparentní konzultace, věnovat pozornost připomínkám a včas reagovat na varovné signály, jako je stigmatizující rétorika nebo obcházení standardních legislativních postupů. V Česku to znamená také naplňovat existující Strategii spolupráce veřejné správy s nestátními neziskovými organizacemi na období 2021–2030 a obnovit uznání role občanských organizací jako nezávislých a kritických partnerů státu.
Závěry zprávy odpovídají prioritám nové Strategie EU pro občanskou společnost: smysluplnému zapojení občanské společnosti do rozhodování, otevřenému a bezpečnému prostředí a stabilnímu, transparentnímu financování. Občanské organizace sice dokážou fungovat i v náročných podmínkách, nemělo by to ale nahrazovat odpovědnost státu vytvářet pro jejich práci férové a stabilní prostředí.
Projekt PROSECO propojuje Česko, Slovensko, Slovinsko a Chorvatsko. Buduje kolektivní monitorování a reporting občanského prostoru a posiluje spolupráci, dialog a výměnu postupů pro odolnost občanské společnosti mezi organizacemi, jejich sítěmi a dalšími zúčastněnými stranami na místní, národní a unijní úrovni. Podporuje zapojování organizací do procesů vyhodnocování stavu občanského prostoru a právního státu.
Souhrnná zpráva Občanský prostor mezi formálními pravidly a realitou vychází ze čtyř národních monitorovacích zpráv. Hodnotí období roku 2025 a doplňuje jej o významné změny z počátku roku 2026. Analýza se zaměřuje na pět oblastí: regulatorní prostředí, financování, zapojení do rozhodování, bezpečný prostor a kapacitu a odolnost organizací.
