Evropská komise letos posedmé hodnotila stav právního státu v jednotlivých členských zemích Evropské unie. Zpráva sleduje fungování justice, protikorupční rámec, svobodu a pluralitu médií a další otázky související se systémem brzd a protivah.
Jak je ve zprávě hodnocen prostor pro fungování občanské společnosti? Evropská komise ho nadále hodnotí jako otevřený. Současně ale upozorňuje na dva znepokojivé trendy: škrty ve financování a proměnu politické rétoriky.
,,While civic space remains favourable, civil society organisations reported funding cuts and a change in the narrative regarding their role”.
Komise ve zprávě výslovně reflektuje proměnu narativu ze strany vládních představitelů. Organizace občanské společnosti jsou ve veřejném prostoru stále častěji nálepkovány jako „politické neziskovky“, což podkopává důvěru veřejnosti v občanský sektor. Tento hanlivý a účelově používaný pojem přitom nemá právní ani věcný základ. Obhajoba veřejných zájmů, upozorňování na problémy a účast na tvorbě politik je legitimní a standardní součástí demokratického života.
“…change of narrative as regards the role of the CSOs, including increased labelling of CSOs by Government representatives as “political agents”, which has according to them, impacted public trust in the CSOs sector”.
Druhým varovným signálem jsou škrty ve veřejném financování. Občanský sektor v Česku se potýká s plošným snižováním rozpočtů ze strany státu, přičemž environmentální organizace nebo organizace působící v oblasti zahraniční pomoci prakticky ztratily přístup k národním veřejným prostředkům. Komise zmiňuje také zastavení financování protikorupčního programu vedeného občanskou společností, jehož součástí byla podpora Poradny pro whistleblowery.
,,The Government halted funding for a civil society-led anti-corruption programme which includes support for the Whistleblower Centre informing citizens of their rights”.
Tlak na transparentnost navíc získává kontroverzní rozměr. Zpráva upozorňuje na záměr vlády zavést povinný registr nevládních organizací přijímající veřejné prostředky. Transparentnost je legitimní požadavek, nesmí ale vést k duplicitnímu zveřejňování informací, nepřiměřené administrativě nebo sankcím za formální pochybení.
Transparentnější legislativa jako nová hlavní priorita
Letošní Zpráva o právním státu věnuje v kapitole o České republice podstatně větší pozornost kvalitě legislativního procesu než v předchozích letech. Způsob, jakým se tvoří zákony, se totiž stává přímým ohrožením systému brzd a protivah.
Evropská komise české vládě doporučuje:
- přijmout opatření ke zvýšení transparentnosti legislativního procesu,
- zajistit smysluplné konzultace se zainteresovanými aktéry a veřejností,
- omezit nadměrné využívání zrychlených legislativních postupů a praxi tzv. přílepků.
Posunem vpřed, který Komise zmiňuje, je přijetí Metodiky participace v roce 2025 a její pilotní testování. Odborníci tuto metodiku vítají, její skutečný přínos však bude záviset na tom, jak důsledně bude využívána v praxi. To, že se transparentnost legislativy a participace dostaly mezi hlavní doporučení, je důležitým signálem. Obcházení standardních legislativních pravidel bez řádného zapojení odborné i širší veřejnosti nezůstává bez povšimnutí.
Co se podařilo promítnout z podnětů občanské společnosti
Řada klíčových závěrů Evropské komise reflektuje data a argumenty, které zástupci občanské společnosti předložili v rámci cílených konzultací. Expertní organizace ve svých podkladech zdůrazňovaly především tři okruhy:
- Obcházení standardního legislativního procesu: Organizace upozorňovaly na nárůst poslaneckých návrhů a dalších postupů umožňujících obejít standardní legislativní proces. Takové návrhy se mohou vyhnout mezirezortnímu připomínkovému řízení, veřejným konzultacím i hodnocení dopadů. Komise tento problém ve svém doporučení pro Česko zohlednila výrazněji než v minulých letech.
- Nezávaznost pravidel (Metodika participace): Metodika participace představuje důležitý krok vpřed, bez závaznějších standardů však sama o sobě nezaručuje kvalitní zapojování veřejnosti. Její používání zatím závisí na přístupu jednotlivých ministerstev. Komise metodiku oceňuje, otevřenou otázkou ale zůstává její skutečné uplatnění.
- Absence stabilního a systémového financování: Organizace dlouhodobě upozorňují, že nepředvídatelné škrty a převaha jednoletých dotačních programů omezují jejich schopnost plánovat, udržet odborné pracovníky a dlouhodobě rozvíjet služby i expertizu. V podkladech pro Komisi byla proto zdůrazněna akutní potřeba zavedení víceletého financování. Bez finanční stability občanský sektor nemůže efektivně plnit roli partnera veřejné správy při tvorbě politik ani roli obhájce veřejného zájmu.
Hlubší systémové překážky a otázka rovného přístupu ve zprávě chybí
Přestože finální dokument zachycuje důležité nedostatky, Evropská komise se dotkla pouze části širšího obrazu. V našich podkladech pro Komisi jsme popsali hlubší strukturální a systémové problémy, které zpráva dostatečně nezohledňuje.
Tři zásadní oblasti, které zpráva dostatečně nezahrnuje:
- Kapacitní a metodické limity veřejné správy
Smysluplnému dialogu a zapojování veřejnosti brání chybějící metodická podpora na centrální úrovni i absence systematického vzdělávání úředníků v oblasti participace. Stát nedisponuje dostatečnými nástroji a zdroji pro přípravu kvalitních konzultací. V praxi tak náklady často nesou samotné organizace nebo jednotliví účastníci konzultací. Takový systém je dlouhodobě neudržitelný a znevýhodňuje zejména menší a regionální organizace. Nedostatečně podporovány jsou také kapacity organizací občanské společnosti. Příprava odborných stanovisek, účast v poradních orgánech a připomínkování dokumentů vyžadují čas a expertizu. - Opomíjení horizontálních principů a inkluze
Zapojování do veřejného dění musí být dostupné všem, nejen velkým a zavedeným organizacím, nebo jedincům s dostatkem prostředků. Lidé se zdravotním či smyslovým postižením, samoživitelé, obyvatelé vyloučených lokalit a další narážejí na množství bariér. Tato klíčová dimenze rovného přístupu se však ve Zprávě prakticky neobjevuje. - Ochrana před šikanózními žalobami a bezpečné prostředí
Komise se ve zprávě věnuje hrozbě šikanózních žalob zejména ve vztahu k novinářům. Mnohem méně pozornosti ale dostává ochrana organizací občanské společnosti, občanských aktivistů a obránců lidských práv. Zpráva nereflektuje požadavky na účinnou transpozici evropské anti-SLAPP směrnice do tuzemského práva pro vnitrostátní případy, ani na ochranu občanských aktérů před online útoky a systematickým zastrašováním.
Po čem opakovaně voláme (a co v praxi stále nefunguje)
- Dlouhodobě prosazujeme přijetí již připravených opatření pro efektivnější financování organizací občanské společnosti. Patří mezi ně víceleté dotační programy, rychlejší poskytování dotací, partnerské projekty nebo odstranění některých zbytečných finančních a administrativních překážek.
Realitou však zůstávají nepředvídatelné jednoleté cykly, které organizace nutí fungovat v trvalé finanční a personální nejistotě. - Stejně důležité je upevnění konzultačních procesů – od poradních orgánů vlády přes hodnocení dopadů regulace až po další formy zapojování veřejnosti. Tyto procesy musí stát na transparentním partnerství, přiměřených lhůtách, dostupných informacích a budování kapacit všech zapojených stran.
V praxi se však konzultace příliš často mění v pouhé formální splnění povinnosti. Organizace dostávají rozsáhlé materiály s velmi krátkou lhůtou pro vyjádření, nevědí, jak byly jejich připomínky vypořádány, nebo jsou do diskuse přizvány až ve chvíli, kdy už jsou zásadní rozhodnutí učiněna. - Voláme také po tom, aby představitelé státu aktivně komunikovali legitimní roli občanské společnosti a přínos spolupráce s ní. Namísto toho jsme stále častěji svědky politického zlehčování práce organizací a přehlížení útoků na jejich důvěryhodnost.
Občanský prostor jako pátý pilíř
Letošní Zpráva o právním státu vyslala České republice důležitý signál: kvalitu otevřeného občanského prostoru a transparentního legislativního procesu nelze oddělit od celkového stavu demokracie.
Oceňujeme, že Evropská komise propojila kvalitu tvorby zákonů se stavem občanského sektoru. Zkušenosti však ukazují, že existence formálních pravidel nestačí.
Pokud má český občanský prostor zůstat stabilní, musí vláda přestat s rétorickými útoky a účelovými škrty dotací. Evropská komise již ve Strategii EU pro občanskou společnost vytyčila nutnost posílit efektivní a smysluplné zapojení občanské společnosti jako partnera ve správě věcí veřejných, zajistit otevřený, bezpečný a podpůrný občanský prostor poskytováním podpory a ochrany organizacím občanské společnosti a podporovat organizace občanské společnosti odpovídajícím, udržitelným a transparentním financováním. Právě tato témata patří mezi nejpalčivější problémy v Česku.
Občanská společnost je přitom jedním ze základních pilířů systému brzd a protivah. Pomáhá kontrolovat moc, hájit práva, upozorňovat na přehlížené problémy a přinášet do rozhodování zkušenosti lidí z praxe.
Chceme, aby hodnocení prostředí pro občanskou společnost byla věnována větší pozornost. Evropská komise by měla občanský prostor dlouhodobě sledovat mnohem podrobněji a jasněji pojmenovávat útoky na legitimitu organizací, jejich politické nálepkování, finanční tlak i zastrašování šikanózními žalobami.
Doporučujeme opakovaně i s dalšími partnery, aby Evropská komise téma občanského prostoru povýšila na samostatný pátý pilíř Zprávy o právním státu. Bez stabilní, nezávislé a chráněné občanské společnosti totiž nelze dlouhodobě garantovat ani fungování ostatních oblastí právního státu.
Fotografie pochází z akce Právní stát v Česku, která se konala na půdě Zastoupení Evropské komise v ČR dne 21. 7. 2026. Zdroj: Transparency International ČR, Bernardeta Bučoková, Anna Matysková
