Opatření zaměřená na nevládní organizace mohou zásadně zkomplikovat práci těch, kdo zajišťují služby a činnosti v oblasti sociální, zdravotní, vzdělávací, kulturní, protikorupční či ochrany životního prostředí, lidských práv aj.
Místo posilování spolupráce vláda staví nevládní organizace do role rizikového aktéra a chystá jim nové povinnosti – neopodstatněné, zatěžující a nerovné vůči ostatním příjemcům veřejných prostředků. Namísto selektivních opatření by se vláda měla soustředit na rozvoj partnerství s občanskou společností a nevládními organizacemi – od poskytovatelů sociálních a zdravotních služeb až po různé spolky i velké zastřešující organizace v oblasti kultury, práce s dětmi, humanitární pomoci a další. Proto se zástupci nevládního sektoru již dříve obrátili na představitele nové vlády a dnes přes 140 organizací apeluje na veřejnost.
Kdo zajistí služby potřebným za netržní ceny?
Nevládní organizace plní řadu veřejně prospěšných funkcí a stát i samosprávy od nich přímo objednávají služby, která sami nemohou zajistit. Zároveň dlouhodobě čerpá z jejich odbornosti, znalosti lokálních poměrů a schopnosti pracovat s dobrovolníky. Podle údajů ČSÚ v ČR působí více než 115 tisíc spolků, nadací, církevních či odborných organizací, sportovních svazů aj., které vytvářejí přes 81 tisíc přepočtených pracovních úvazků, tedy zhruba 1,5 % celkové zaměstnanosti, a podílejí se na tvorbě 0,9 % HDP. Produkce jejich služeb dosahuje 125,1 mld. Kč ročně, přičemž 67 % těchto služeb je poskytováno bezplatně domácnostem a dalších 23 % za netržní ceny. Do dobrovolnictví se i prostřednictvím nevládních organizací zapojuje 1,66 milionu dobrovolníků, jejichž práce má ročně hodnotu zhruba 8 mld. Kč.
Bez existence nevládních organizací by tíha zajištění širokého spektra klíčových služeb dopadla přímo na stát, který by je musel realizovat vlastními silami. Tyto organizace hrají nezastupitelnou roli zejména v poskytování sociálních, zdravotních a pečovatelských služeb, stejně jako v zajišťování humanitární a krizové pomoci. Jejich působnost však sahá mnohem dále – od vzdělávání, kultury a volnočasových aktivit až po ochranu životního prostředí a pomoc obyvatelstvu při mimořádných událostech. Významně se podílejí také na podpoře sociální integrace, komunitní práci, boji proti korupci a dezinformacím, a v neposlední řadě pečují o kulturní dědictví či udržují úroveň regionální žurnalistiky.
Nevládní organizace například:
- Pomáhají seniorům a lidem se zdravotním znevýhodněním – Zajišťují terénní péči a podporu přímo v domácnostech, často v menších obcích a regionech.
- Pečují o krajinu a vodu – Spolupracují s obcemi na ochraně přírody a pomáhají předcházet škodám způsobeným suchem, erozí nebo ztrátou biodiverzity.
- Podporují lidi ohrožené násilím – Poskytují odbornou pomoc obětem domácího a genderově podmíněného násilí tam, kde je potřeba rychlá a citlivá podpora.
- Bojují proti korupci a dezinformacím – Spolupracují na úrovni ministerstev i krajů, navrhují systémová opatření na prevenci korupce, poskytují právní poradenství či programy pro děti i seniory na mediální gramotnost
„Občanská společnost přináší zkušenost z praxe, data i hlubokou znalost terénu, bez kterých se kvalitní veřejné politiky neobejdou. Namísto její stigmatizace by se stát měl soustředit na budování partnerství a vzájemné důvěry,“ říká David Lukeš, ředitel Centra Paraple, o. p. s.
„V Radě vlády pro nestátní neziskové organizace se dlouhá léta snažíme o kultivaci prostředí neziskových organizací a posilování vzájemné spolupráce. Není pravda, že neziskové právní formy jsou méně transparentní než jiné, není potřeba jim dávat nějaké specifické povinnosti. Potřeba je pouze, aby všichni dodržovali své stávající povinnosti a aby stát byl schopen ve svém výkaznictví dohledat, kolik komu a na co dal. To platí jak pro nevládní organizace, tak obchodní společnosti, které čerpají prostředky z veřejných zdrojů,“ uvádí Aleš Sedláček, předseda České rady dětí a mládeže, místopředseda Rady vlády pro NNO.
„Hledání vnitřního nepřítele mezi nevládními organizacemi je v přímém rozporu s tím, co vláda lidem slibuje nejen v sociální a zdravotní oblasti. Pokud chceme být zdraví, potřebujeme vodu, vzduch a půdu bez nadměrného znečištění. A to je jeden z cílů environmentálních organizací – upozorňovat veřejnost i veřejnou správu na skrytá rizika a nabízet pomocnou ruku při jejich odstraňování. Jsou to právě ekologické organizace, které pomáhají prosadit závazná pravidla pro čisté a bezpečné životní prostředí,” doplňuje Petra Kolínská, ředitelka asociace Zelený kruh, z. s.
„Považujeme za důležité, aby se poslankyně a poslanci při hlasování o důvěře vládě zaměřili i na ty části programového prohlášení, které zjevně vycházejí z návrhů koaličních partnerů SPD a Motoristé sobě a které se dotýkají postavení občanské společnosti. Tyto pasáže považujeme za problematické a věříme, že nová vláda a předseda vlády budou otevřeni jejich revizi v duchu partnerství, k němuž se Česká republika dlouhodobě hlásí,” apeluje Johanna Nejedlová, ředitelka Konsent, z. s.
„Je naprosto přirozené, že se jako občanka ozývám k problémům, které mě tíží – ať už jde o korupci, bezbariérovost nebo dostupnost služeb. Svou energii věnuji tomu, abych věci zlepšovala, a mohu se za tím účelem spojit s dalšími lidmi a založit například spolek. Stát by v tom měl být partnerem, ne překážkou. Pokud místo spolupráce vytváří bariéry, přichází o know-how z terénu, soukromé investice, energii angažovaných lidí i o důvěru občanů. A bez toho žádný stát nemůže kvalitně fungovat,“ říká Jana Miléřová, ředitelka Glopolis, o. p. s.
Příklady problematických pasáží programového prohlášení
- Problematické vymezení role občanské společnosti
Programové prohlášení zavádí pojem „politické neziskové organizace“. Takové nálepkování zpochybňuje legitimní odbornou a veřejnou činnost organizací občanské společnosti a zbytečně vytváří nejistotu ohledně jejich role v demokratickém systému. Činnost spolků, nadací či obecně prospěšných společností aj. je přitom přímým výkonem ústavou zaručeného sdružovacího práva a jejich zapojení do veřejného dění je znakem zdravé demokracie.
- Selektivní přístup k transparentnosti jako narušení rovného přístupu státu
Požadavek na transparentnost veřejného financování je legitimní, nesmí se však stát nástrojem pro nálepkování občanského sektoru. Nevládní organizace již dnes podléhají přísné kontrole: od povinných registrací a zveřejňování závěrek až po dozor nad veřejnými sbírkami. Toky veřejných prostředků jsou navíc dohledatelné v Registru smluv a Monitoru státní pokladny. Namísto zavádění další selektivní zátěže pro neziskový sektor by se stát měl zaměřit na vlastní digitální dluh. Skutečným problémem je roztříštěnost státních dat, duplicitní výkaznictví a nepropojenost registrů. Cestou k efektivitě je tedy zjednodušování administrativy na straně státu, nikoliv vytváření nerovných podmínek a nových bariér pro aktivní občany.
- Povinné označování zahraničního financování je stigmatizující a v rozporu s právem EU
Snižovat vliv nedemokratických režimů na dění v Česku je legitimní cíl. Povinné označování zahraničních zdrojů financování neziskových organizací k němu ale nevede – naopak stigmatizuje běžné a legální příjmy, včetně evropských fondů, z nichž organizace spolufinancují služby pro české občany. Podobná opatření zavedlo Rusko, Bělorusko či Gruzie a vedla k omezování svobody sdružování a projevu a až ke kriminalizaci občanské angažovanosti. V českém prostředí by byla v rozporu s evropským právem i s Listinou základních práv a svobod.
Co konkrétně říká programové prohlášení:
- Zřídíme veřejný registr všech dotací pro neziskové organizace z veřejných rozpočtů, který bude zahrnovat nejen stát, ale i obce, kraje a svazky obcí. Neziskové organizace pobírající veřejné peníze budou mít povinnost transparentně zveřejňovat své konkrétní výdaje.
- U organizací, které vyvíjejí politickou činnost a jsou financované ze zahraničí, zavedeme povinnost tuto skutečnost transparentně označovat.
- Zamezíme tomu, aby se veřejné peníze využívaly pro politický aktivismus. Neziskové organizace mohou prosazovat své politické názory, ale nikoli z peněz daňových poplatníků.
- Zprůhledníme financování neziskových organizací, které čerpají prostředky z veřejných rozpočtů nebo zahraničních zdrojů – všechny finanční toky budou veřejně přístupné.
- Vzdělání musí zůstat prosté ideologických vlivů i působení politických neziskových organizací. Úkolem školy je vzdělávat, rozvíjet znalosti a kritické myšlení, nikoli šířit politické či aktivistické postoje
- Efektivní využití veřejných prostředků – Zastavíme dotace pro neziskové organizace, které blokují rozvoj a investice. Zásadní revizí projde i financování ekologických iniciativ z veřejných prostředků. Uvolněné finance nasměrujeme k investicím do reálných adaptačních opatření v krajině a obcích.
Přehled připojených organizací a podpisů:
