Civic Space Report 2026 sleduje stav občanského prostoru ve 13 zemích EU a v Západním Balkáně. Zpráva upozorňuje, že evropské politiky a politická rétorika mohou v některých případech posilovat tlak na občanskou společnost v jednotlivých zemích.
Osm klíčových trendů v oblasti občanského prostoru:
- Vzbuzování podezření: od pomlouvačných kampaní po institucionalizované obtěžování nevládních organizací
V roce 2025 docházelo k opakovaným pokusům politiků o delegitimizaci činností a financování občanské společnosti a také k vznášení nepodložených obvinění prostřednictvím parlamentních vyšetřování. - Omezování v souladu s předpisy: delegitimizace a omezování financování advokační práce
Veřejné orgány stále častěji omezují, podmiňují nebo ruší veřejné financování advokační expertní práce, zejména pokud kritizuje vládní politiku. Nevládní organizace cítí tlak na zmírňování svých sdělení, vyjadřování veřejných postojů nebo omezování viditelnosti své práce. - Obavy o suverenitu: zákony o „zahraničních agentech“ se stávají součástí evropského autoritářského scénáře
V roce 2025 se zahraniční financování občanské společnosti stalo terčem zákonů a rétoriky o „zahraničních agentech“. Směrnice EU o obraně demokracie, ačkoli byla oproti původnímu návrhu vylepšena, již byla některými národními aktéry použita k ospravedlnění jejich radikálnějších zákonů. - Útoky na pokojná shromáždění: potlačování protestních hnutí se stává normou
Po celé Evropě je svoboda pokojného shromažďování i nadále terčem útoků. Dochází k alarmující normalizaci represivních zákonů, které kriminalizují pokojná protestní hnutí. Používání nepřiměřené síly, svévolná zadržení a obtěžování byly zdokumentovány nejméně v 9 zemích EU. - Solidarita mimo zákon: systémová kriminalizace podpory uprchlíků a migrantů
Kriminalizace solidarity s migranty a uprchlíky se v Evropě stala strukturálním trendem. Vedle tvrdého přístupu členských států přispívá k normalizaci kriminalizace migrace i politika EU. - Všeobecné sledování: vlády rozšiřují své pravomoci a technologie v oblasti monitorování
V celé Evropě vlády rozšiřují své pravomoci v oblasti shromažďování dat a monitorování, často s pomocí sledovacích technologií, což ovlivňuje prostředí, v němž aktéři občanské společnosti působí. - Odepřený přístup: občanská společnost je odsunuta na okraj procesů konzultací k veřejným politikám
Účast prostřednictvím procesů veřejných konzultací, přístup k informacím a strukturovaný dialog zůstávají omezené. Program deregulace EU byl vypracován bez standardních posouzení dopadů a s omezenými konzultacemi s občanskou společností, zatímco komisaři se intenzivně setkávali se zástupci podnikatelských skupin. - Odpor proti represi: občanská společnost drží pozice
Navzdory celkovému zhoršení občanského prostoru v celé Evropě v roce 2025 se občanská společnost nadále přizpůsobovala, kladla odpor a dosahovala měřitelných výsledků.
Také Česko se posouvá směrem k omezování občanské společnosti
Kapitola Civic Space Report pojednávající o Česku upozorňuje na varovné signály spojené s prvními měsíci nové vlády Andreje Babiše: zpochybňování pravidel pro střet zájmů, politické upřednostnění imunity premiéra před legitimním trestním stíháním, verbální útoky na novináře nebo obcházení standardních legislativních procesů. Ve vztahu k občanské společnosti zpráva zmiňuje především návrhy na zvláštní povinnosti pro tzv. „politické neziskovky“, včetně zveřejňování výdajů a zahraničního financování, možného omezení dotací a přístupu k politickému dialogu.
Spolu se slabým politickým ukotvením participace a přetrvávající nestabilitou veřejného financování to ukazuje, že otevřený občanský prostor nelze posuzovat jen podle zákonů, ale i podle reálných podmínek, ve kterých mohou organizace občanské společnosti hájit veřejný zájem a zapojovat se do rozhodování.
Bruselský efekt: proč EU stále více formuje prostor pro občanskou společnost
Při uvedení Civic Space Report 2026 13. května 2026 v Evropském parlamentu nejvíce rezonoval jasný trend: politiky a rétorika EU posilují útoky na občanskou společnost na celém kontinentu. To se týká účelového omezování financování organizací občanské společnosti, zpochybňování jejich expertní a watchdog role a rétoriky, která je vykresluje jako nelegitimní nebo podezřelé aktéry.
Zvláštní zpravodajka OSN Gina Romero při svém vystoupení varovala, že omezení práva na protest v Evropě mají dopad na celém světě, a poukázala na kriminalizaci hnutí za solidaritu a za ochranu klimatu. Poté vystoupily europoslankyně za Renew Europe Raquel Garcia Hermida-van der Walle a Fabienne Keller, které zdůraznily, jak důležité je bojovat v Evropském parlamentu proti „honu na nevládní organizace“ a podpořit navrhovaný program AgoraEU v příštím dlouhodobém rozpočtu EU. Patrizia Heidegger z organizací Civil Society Europe a European Environmental Bureau hovořila o „kontrolní pracovní skupině“ pro financování nevládních organizací a o tom, jak poslanci Evropského parlamentu ze středopravicového a krajně pravicového spektra využívají dezinformace k podkopávání legitimity nevládních organizací. Dana Marekova ze slovenské Klimatické koalície podrobně popsala odstrašující dopad nových zákonů o „lobbistech“ a dalších znepokojivých právních předpisů, které vstupují v platnost za Ficovy vlády.
Julie Pascoët a Sedra Arab z organizace European Network Against Racism Aisbl (ENAR) poukázaly na to, že protirasistické skupiny čelí těmto útokům již řadu let, a vyzvaly k hlubší solidaritě. Julie zdůraznila nejistotu ohledně provozního grantu ENAR od EU, která vedla organizaci k zahájení naléhavé výzvy k získání finančních prostředků. V reakci na panelisty zdůraznil poslanec Evropského parlamentu Rasmus Nordqvist (Zelení/EFA) důležitost toho, aby občanská společnost včas upozorňovala zákonodárce na omezení, aby mohli zasáhnout. Europoslankyně Ana Catarina Mendes (S&D) připomněla přítomným, že obhajoba je zásadní součástí zdravé demokracie, zatímco Benedetta Scuderi (Zelení/EFA) zdůraznila potřebu volat poslance Evropského parlamentu k odpovědnosti, aby se v Evropském parlamentu zachovala demokratická většina.
Ředitelka Glopolis Jana Miléřová ve svém vystoupení upozornila, že český občanský prostor se zatím formálně neuzavírá prostřednictvím přijatých restriktivních zákonů, ale oslabuje se postupně: selektivními škrty ve financování, stigmatizací zahraničních zdrojů a nepřátelskou rétorikou veřejných představitelů. Český případ podle ní ukazuje, že evropské monitorování musí sledovat nejen schválenou legislativu, ale i včasné varovné signály, politické narativy a finanční opatření, která mohou oslabovat nezávislost a odolnost občanské společnosti.
Nová politická realita i příležitosti pro občanskou společnost v EU
Na úrovni Evropské unie se v roce 2025 výrazně proměnilo politické prostředí pro občanskou společnost a ochranu základních práv. Evropská komise vedle přijetí vůbec první Strategie EU pro občanskou společnost posílila důraz na deregulaci a zjednodušování pravidel, což vyvolává otázky, nakolik budou při tvorbě politik dostatečně zohledňovány dopady na základní práva a občanskou participaci.
V Evropském parlamentu zároveň sílí spolupráce mezi Evropskou lidovou stranou a krajně pravicovými frakcemi, což se mimo jiné projevilo vznikem pracovní skupiny zaměřené na přezkum financování nevládních organizací. Tyto tendence vedly část proevropských politických sil k výraznější obhajobě role občanské společnosti a jejího financování.
Současně však vznikají nové příležitosti v podobě Strategie EU pro občanskou společnost (vložit link na strategii nebo že jsme o ní už psali), posílené role Agentury EU pro základní práva (FRA) a jednání o budoucích evropských finančních nástrojích, které by měly lépe podporovat participaci, advokační činnost i ochranu občanské společnosti.
Celý Civic Space Report 2026 najdete zde.
Zprávu o České republice si přečtěte zde.
Foto: Poslankyně Evropského parlamentu Raquel Garcia Hermida-van der Walle reaguje na zjištění Civic Space Report. Uvedení zprávy v Bruselu na půdě Evropského parlamentu 13. 5. 2026. © Elio Germani 2026
