Plýtvání potravinami

Potraviny jsou vzácností, která stojí velké množství zdrojů. Můžeme si dovolit jich jednu třetinu vyhazovat?

Na světě přijde vniveč jedna třetina všech potravin. Každý rok se jich celosvětově vyplýtvá nebo jinak přijde nazmar 1,3 miliard tun. To by vystačilo na nakrmení všech hladovějících světa hned několikrát. Zemědělská plocha, na které se pěstují potraviny „pro nikoho“ je větší než Evropa.

Co může jednotlivec dělat?

  • Nakupovat jen to, co sním
  • Naučit se správnému skladování – co patří do ledničky? Kam s bramborami? Čím zabalit chleba?
  • Sledujte náš facebook Neplýtváme tím, co jíme
  • Máte přebytky? Podělte se s přáteli anebo sousedy, zamražte, anebo použijte v dalším jídle
  • Naučte se rozdíl mezi „spotřebujte do“ a pouhou „minimální trvanlivostí“
  • Buďte kreativní a jídlo si užívejte <3

Spolu s potravinami nevyhazujeme jen výživové hodnoty, ale také zdroje investované do jejich produkce – vodu, půdní živiny, hnojiva, paliva, energii a lidskou práci vynaloženou během jejich pěstování a zpracování. Pečivem, zeleninou a ovocem se plýtvá nejčastěji. Maso a mléčné výrobky zase vyžadují více půdy, vody a emisí, a mají proto větší ekologickou stopu.

Vyhodíme-li potraviny, znamená to, že veškeré skleníkové plyny vyprodukované při jejich pěstování, vznikly zbytečně. Skládkování nebo spalování nesnědených potravin navíc produkuje další skleníkový plyn metan. Neplýtvat jídlem je levný a efektivní způsob jak šetřit přírodní zdroje a předcházet horší změně klimatu.

V rozvojových zemích se ročně vyhodí 6-11kg potravin na člověka. Pro rozvinuté země čítá tento údaj 95-115kg potravin. Pro rozvojové země jsou charakteristické potravinové ztráty na ve fázi pěstování a skladování výpěstků, v rozvinutých zemích se plýtvání potravinami odehrává většinou v domácnostech.

V situaci, kdy jeden z devíti obyvatel Země nemá dostatečný přístup k potravinám, dopadají důsledky plýtvání potravinami nejvíce na život lidí z rozvojových zemí. Náš způsob hospodaření s potravinami má však vliv nejen na potravinovou soběstačnost zemí, které jsou dnes ohrožené hladem, ale i všech obyvatel Země v budoucnu.

Proto Glopolis v rámci projektu STREFOWA – „Neplýtváme tím, co jíme“ poskytuje vzdělávací program o plýtvání jídlem pro základní školy, provádí výzkum ve školních jídelnách s cílem předcházet plýtvání potravinami, a napomáhá potravinové bance, aby se jídlo odepsané supermarkety dostalo k potřebným. Zároveň s našimi partnery v regionu střední Evropy hledáme nejefektivnější opatření v dalších sektorech – od zemědělství po třídění odpadu.