Plýtvání potravinami

Potraviny jsou vzácností, která stojí velké množství zdrojů. Můžeme si dovolit jich jednu třetinu vyhazovat?

Na světě přijde vniveč jedna třetina všech potravin. Každý rok se jich celosvětově vyplýtvá nebo jinak přijde nazmar 1,3 miliard tun. Spolu s potravinami nevyhazujeme jen jejich výživové hodnoty, ale také jejich skryté zdroje – vodu, půdní živiny, hnojiva, paliva, energii a lidskou práci vynaloženou během jejich pěstování a zpracování. V potravinách, jakými je maso a mléčné výrobky, se vyhazuje ještě více skrytých zdrojů, než v ovoci a zelenině, kterými se plýtvá nejvíce.

Vyhodíme-li potraviny, znamená to, že veškeré skleníkové plyny vyprodukované při jejich pěstování, vznikly zbytečně. Skládkování nebo spalování nesnědených potravin navíc produkuje další skleníkové plyny, jako je oxid uhličitý a metan, a přispívá o to intenzivněji ke změně klimatu Země.

V rozvojových zemích se ročně vyhodí 6-11kg potravin na člověka. Pro rozvinuté země čítá tento údaj 95-115kg potravin. Pro rozvojové země jsou charakteristické potravinové ztráty na ve fázi pěstování a skladování výpěstků, v rozvinutých zemích je plýtvání potravinami především výsledkem chování spotřebitele.

V situaci, kdy jeden z devíti obyvatel Země nemá dostatečný přístup k potravinám, dopadají důsledky plýtvání potravinami nejvíce na život lidí z rozvojových zemí. Náš způsob hospodaření s potravinami má však vliv na potravinovou soběstačnost nejen zemí, které jsou dnes ohrožené hladem, ale i všech obyvatel Země v budoucnu.