Nerovnosti

Hladovění v dnešním světě není důsledkem nedostatku ale nespravedlnosti. Ve světě dostatku, kde se vyprodukuje více než dost potravin na to, aby se uživili všichni, je strašné zjistit, že 842 milionů osob i nadále žije v situaci neustálého hladu a podvýživy.

Tento stav je příčinou téměř poloviny úmrtí dětí do pěti let věku. V našem globalizovaném světě existuje dvojí potravinový systém. Na jedné straně zde máme průmyslovou produkci, zpracování a mezinárodní obchod s komoditami pod nadvládou několika velkých společností. Na straně druhé pak potravinový systém, který i nadále poskytuje obživu většině obyvatel Země prostřednictvím bezpočtu drobných, lokálních forem produkce a obchodu.

Průmyslový potravinový systém vytváří sice obrovské zisky, ale nedokáže poskytnout lidem dostatek zdravých potravin. Hladovění, tedy situace, kdy lidé nemají dostatek potravin, tak existuje vedle rostoucího problému nadměrné spotřeby a obezity, ale také podvýživy, kdy lidé sice mají potraviny, jejich kvalita je však nízká a obsah základních živin nutných ke zdravému životu je v nich nedostatečný.

Dopady průmyslového systému na planetu jsou tak zásadní, že ohrožují budoucí schopnost obživy lidstva. Z dlouhých dodavatelských řetězců se vytratila odpovědnost a způsob distribuce potravin má za následek plýtvání potravinami.

Lokální drobné systémy obstarávání potravin jsou často vytlačovány na okraj a označovány za zastaralé. Tato situace se může stát proroctvím, které se opravdu naplní, neboť tyto systémy jsou ze strany politik, výzkumu a investic zanedbávány. Skutečnost je však taková, že tyto systémy nejen že tvoří základ světových dodávek potravin, ale skrývají v sobě rovněž potenciál k vymýcení hladu, obnově životního prostředí a posilování sociální spravedlnosti.

Genderová nerovnost, chudoba a vyloučení, stejně jako nerovný přístup k moci stávající potravinový systém narušují. Chceme-li se alespoň pokusit změnit situaci k lepšímu, musíme se s těmito formami nespravedlnosti vypořádat.