Nový středoevropský průzkum: snižovat daně firmám se nevyplácí

Korporátní daně patří v našem regionu k nejnižším v EU. I přesto mnohé velké společnosti platí na daních mnohem méně, než kolik by podle sazeb měly. Neplatí tak předpoklad mnoha expertů, že nízké sazby zvýší daňové příjmy a omezí daňové úniky. Plyne to ze zprávy, která mapuje daňové odvody největších korporací v ČR, Maďarsku, Polsku, Slovinsku, Bulharsku a Lotyšsku. Česká republika na tom je s výnosy z daní nejlépe z uvedených zemí, a to i přes vyšší daňovou sazbu.

Sazby daně z příjmu právnických osob patří ve zmíněném regionu k relativně nízkým. Ani to však neodrazuje firmy od agresívní daňové optimalizace – vyhýbání se povinnosti platit daně ve státech, kde působí.

Plyne to ze zprávy investigativního týmu Finance Uncovered, na níž spolupracovalo analytické centrum Glopolis a dalších pět neziskových organizací ze střední a východní Evropy.

I přesto, že v České republice 11 zmapovaných společnosti odvádí daň, která je v souhrnu dokonce o něco vyšší než sazba ve výši 19%, lze v této skupině najít případy nestandardních vlastnických struktur, možného přelévání zisků do zahraničí nebo velmi výhodných daňových pobídek. Velké korporace navíc mohou v Česku zveřejnit své výroční zprávy se značným časovým odstupem. Čtyři společnosti z první desítky v době sběru dat na podzim 2016 dosud nezveřejnily účetní zprávu za rok 2015.

Jako daňový ráj střední a východní Evropy se jeví Maďarsko. Vláda ve snaze posílit konkurenceschopnost státu od ledna 2017 snížila korporátní daň z  19 % na 9 %. Ze studie přitom plyne, že už teď 11 největších  firem s podílem na maďarském HDP přes 25 %, odvádí na daních jen kolem 1 % zisku.

„Česká republika by se rozhodně neměla zapojit do závodů, kdo nabídne nejnižší sazbu. Svoji konkurenceschopnost by měla zvyšovat kvalitnější veřejnou správou, moderní infrastrukturou, dobrým vzděláním. Tyto věci ocení investoři – a nejen oni – víc, než nízké sazby,” říká analytik Glopolis, Ondřej Kopečný.

Ze srovnání dat v rámci zkoumaných šesti zemí vyplynulo, že s výjimkou České republiky je poměr příjmu z korporátních daní vůči HDP ve všech zemích nižší, než je průměr OECD. Ve většině zemí rovněž platí, že podíl fyzických osob na celkových daňových příjmech je vyšší, než podíl korporací (v Česku však rozdíl činí méně než 1%). Z dalších dat se zdá, že většina zemí se snaží nižší příspěvek od firem kompenzovat zvýšením podílu z daní, které zatěžují spotřebu.

Podle závěrů zprávy má nízké zdanění firem za následek vyšší daňové břemeno pro občany a obecně také větší míru daňové nerovnosti. K lepšímu výběru daní by spíše než snižování daňových sazeb přispělo, kdyby se státy v  regionu více zajímaly o nástroje harmonizace daňových politik na evropské úrovni.

Celou studii si můžete přečíst zde: Zpráva Uprchlé daně – Kdo platí daně ve střední a východní Evropě

Bližší informace poskytnou:

Ondřej Kopečný, tel.: 603 919 012, email: kopecny@glopolis.org

František Nejedlý, tel.: 724 203 783, email: nejedly@glopolis.org