Odpověď Andreje Babiše na výzvu k výraznější podpoře transparentnosti v mezinárodním daňovém a finančním prostředí

Při příležitosti prvního výročí aféry Panama Papers jsme společně s Transparency International oslovili dopisem premiéra Bohuslava Sobotku a ministra financí Andreje Babiše s žádostí o výraznější podporu transparentnosti v mezinárodním daňovém a finančním prostředí.

Ačkoli v současné době hýbe domácí politikou vládní krize, v Bruselu probíhají finální jednání o zavedení veřejných rejstříků skutečných vlastníků firem a svěřenských fondů, a také o povinném zveřejňování účetních zpráv podle jednotlivých zemí u velkých nadnárodních společností (tzv. country-by-country reporting). Proto je potřeba tuto oblast nespouštět ze zřetele.

Přinášíme vám odpověď ministra financí Andreje Babiše, kterou jsme obdrželi tento týden. V dopise pan ministr Babiš mimo jiné uvádí aktuální pozice České republiky k těmto otázkám a některé průběžné výsledky navazující právě na aféru Panama Papers (Odpověď ministra financí Andreje Babiše).

Podle dopisu ministra financí Česká republika při vyjednáváních v Bruselu nadále patří mezi státy, které podporují veřejnost u rejstříků skutečných vlastníků firem. V případě zavedení povinného zveřejňování účetních zpráv podle jednotlivých zemí u velkých nadnárodních společností je však česká pozice neutrální. Reflektuje i některé obavy podnikatelského sektoru z možné dezinterpretace dat ze strany veřejnosti.

S ohledem na aféru Panama Papers ministr Babiš ve svém dopise uvádí, že Finanční správa s daty z této kauzy pracuje. Dosud byla identifikována skupina 27 zásadních subjektů (právnických i fyzických osob), u kterých budou dle ministra s největší pravděpodobností v dohledné době uskutečněny konkrétní kroky v rámci daňového řízení. V jednom případě došlo dle ministra k zajištění daně ve výši 800 mil. Kč.

V případě veřejného vykazování zisků je škoda, že Česko zůstává pouze u neutrální pozice. Povinnost zveřejňování účetních zpráv podle jednotlivých zemí od roku 2015 platí pro banky a má pozitivní dopad, neboť přispívá k výraznější veřejné kontrole (přečtěte si náš Policy brief Největší banky v České republice a jejich aktivity v daňových rájích). Stejně tak odezva a výsledky aféry Panama Papers a kroky Finanční správy ukazují, že by více transparentnosti v této oblasti mohlo pomoci.

Doufejme tedy, že zástupci ČR v Bruselu udělají v příštích měsících maximum pro to, aby o důležitosti větší transparentnosti skutečných vlastníků i účetních zpráv přesvědčili i ty státy, které s jejich podporou stále váhají.