Jak omezit dovoz konfliktních surovin?

EU chce zabránit tomu, aby se války v rozvojovém světě financovaly z obchodu se vzácnými surovinami. Výrobci mnohdy nevědí, odkud jsou vzácné suroviny v jejich produktech.

Evropští politici chtějí skoncovat s podporou ozbrojených skupin v rozvojových zemích z obchodu s cínem, tantalem, wolframem a zlatem. V listopadu 2016 se dohodli na pravidlech pro dovoz takzvaných konfliktních surovin do EU. Návrh počítá s tím, že od ledna 2021 bude většina těchto surovin importovaných do EU získávána odpovědným způsobem.

Nové nařízení se nicméně týká pouze některých surovin, což znamená, že další cenné zdroje nebudou podrobeny stejné kontrole.  Navíc se vztahuje pouze na firmy, které suroviny importují v surové podobě; nikoli na firmy, které dovážejí tytéž zdroje jako součást komponentů či výrobků, jako jsou např. mobilní telefony či automobily. EU tedy nevyužila plně svoje postavení na trhu k pozitivní změně. Jednoduše předpokládá, že většina firem se bude dobrovolně chovat odpovědně.

Set-top boxy plné vzácných surovin

Případová studie Glopolis se zaměřila na to, nakolik jsou výrobci běžného výrobku, jakým je set-top box, obeznámeni s původem antimonu, jedné ze vzácných surovin, které se v něm nacházejí.  Antimon se v posledních letech stává stále důležitějším materiálem, a to kvůli vzestupu průmyslové poptávky a také čínské dominanci primární výroby.[1]

Právě Čína dodává většinu antimonu, a to až 85 % světové produkce [2], což představuje poměrně riskantní monopol. Navíc až 17 % dodávek antimonu pochází z malých nelegálních znečišťujících dolů v Číně. Kromě toho tato země již téměř vyčerpala své zásoby vysoce kvalitního antimonu.[3] V nejbližší době tedy bude nutné hledat jeho alternativy.

Nejasný původ

Vypátrat původ surovin používaných v set-top boxech není snadné. Ani evropští prodejci ani čínští výrobci set-top boxů totiž nejsou schopni poskytnout informace o původu surovin ve svých výrobcích a nemají o nich téměř žádné záznamy.

Dva ze tří dodavatelů set-top boxů, které Glopolis kontaktoval, souhlasili s tím, že se pokusí informace o původu této vzácné suroviny dohledat. Jen jeden z nich byl schopný poskytnout detailnější informace a dokonce i kontakt na místního výrobce set-top boxů. Ani ten však nedokázal původ antimonu vypátrat. Síť dodavatelů a subdodavatelů i zemí, odkud pocházejí, je tak pestrá, že prý není v jejich silách mít o původu surovin přehled. Zástupce firmy byl schopen pouze uvést země, odkud pocházejí pájecí koule (součást set-top boxu, která obsahuje antimon): Malajsie, Tchaj-wan, Čína a Korea.

Výrobci nemají žádný přímý kontakt se všemi svými dodavateli. Nepamatují si ani názvy svých subdodavatelů, natož jejich dalších dodavatelů. Nemohou mít proto přehled o zemích původu vzácných surovin, které se v jejich produktech nacházejí, ani o podmínkách těžby a dopadech na životní prostředí. Je tedy otázkou, zda se Evropská unie rozhodla správně, když nechala hlavní odpovědnost v boji proti problematickým surovinám na tyto firmy.

“Zelené” alternativy, recyklace nebo nová daň?

Snaha najít druhotné využití nebo alternativy k vzácným surovinám jako je antimon už přináší dílčí výsledky. Odborníci se zaměřili hlavně na recyklaci výrobků nebo na získání antimonu ze zbytků průmyslových procesů. Odpovědí by mohlo být tzv. oběhové hospodářství, které vnímá odpad jako potenciální zdroj pro další využití. Systémy, které zhodnocují odpady by se měly stát normou, zvláště pro vzácné materiály jakým je antimon.[4]

“Zelené” alternativy antimonu zatím neexistují a také proto je velmi důležité podporovat oběhové hospodářství a recyklovat. Nicméně i samotná recyklace spotřebuje spoustu energie. Spotřebitelé by měli vzít v úvahu vzácnost antimonu i dalších surovin a negativní dopady jejich těžby na životní prostředí a místní komunity ješte před koupí či vyhozením například i takového set-top boxu. Přímo při výrobě je však duležité zajistit co nejefektivnější využití materialů tak, aby se usnadnila jejich recyklace. Mělo by se jednoduše zabezpečit využití antimonu i po vyhození výrobku, jakým je set-top box.

Změna našich spotřebitelských návyků nebude snadná ani rychlá, nicméně vlády, firmy i mezinárodní organizace by se na ni měly zaměřit. Jednou z možností by bylo zavedení daně na vzácné suroviny. Těžařské firmy jsou samozřejmě proti, avšak duležitější je ohled na lidi a přírodu v regionech ovlivněných těžbou, zejména pak na oběti konfliktů o vzácné suroviny. Daň by donutila výrobce i prodejce více přemýšlet o tom, kterou surovinu a v jakém množství použít. Navíc by to byl důležitý impulz i pro hledání lepších a “zelenejších” alternativ.

Stáhněte si případovou studii Sustainable Raw Material Consumption – An Analysis of Feasibility (v angličtině).

[1] Rare. Will antimony become “the next rare earth”? RARE³ KU Leuven publishes milestone paper on the recycling of antimony
[2] InvestorIntel. First rare Earth metals, now antimony – it´s all about China
[3] Resource. Investing News. Antimony: Put It on Your Radar
[4] Rare. Will antimony become “the next rare earth”? RARE³ KU Leuven publishes milestone paper on the recycling of antimony

Případová studie byla realizována díky podpoře Evropské unie, z prostředků České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR. Zodpovědnost za obsah této publikace nese výhradně Glopolis a autoři textů. Obsah nevyjadřuje stanovisko Evropské unie.