Obama versus uhlí

Osm let po výroku Nejvyššího soudu, že federální Agentura pro životní prostředí má pravomoc, a tudíž i povinnost, regulovat emise způsobující nebezpečné změny klimatu, zveřejnil 3. srpna prezident Obama konečnou verzi svého Plánu pro čistou energii. Plán požaduje, aby sektor energetiky do roku 2030 snížil emise oxidu uhličitého o 32 % oproti úrovni v roce 2005. Nestanovil však emisní limity pro jednotlivé elektrárny - každý stát americké unie má navrhnout vlastní strategii, jak požadovaného snížení emisí dosáhne.

Výroba elektřiny způsobuje třetinu amerických emisí skleníkových plynů a dává tedy smysl, že Obama udělal svůj bezprecedentní krok k ochraně klimatu, jak Plán pro čistou energii otitulkovala média, právě tímto směrem. Uhlí bylo v USA ještě donedávna nejlevnějším zdrojem pro výrobu elektřiny a před deseti lety se na její výrobě podílelo více než polovinou. Nyní je to 40 %. Z původních 523 uhelných elektráren bylo už 190 předčasně uzavřeno. Hlavním důvodem jejich odstavení byl ve většině případů zcela pragmatický ekonomický kalkul. Levný plyn a čím dál dostupnější obnovitelné zdroje energie vytlačují uhlí z pozice cenového šampiona. Uhelné elektrárny se navíc musejí vypořádat se schválenými limity Obamovy administrativy pro vypouštění zdraví škodlivých látek: sazí, síry a rtuti. Instalace ekologických technologií by vyšla draho, a pokud jsou po ruce levnější alternativy pro výrobu potřebné energie, akcionáři na ně slyší.

„Válka s uhlím“, jak sofistikované tažení proti špinavému vzduchu nazývá část amerického průmyslu, postupně mění americkou energetiku a otevírá Obamovi dveře k podpisu nové globální dohody o ochraně klimatu, která má ambice výrazně překonat dosavadní přístup k řešení tohoto problému. Trend ústupu od uhlí je v USA silný a pravděpodobně se nezastaví, i kdyby Bílý dům zanedlouho převzal některý z republikánských kandidátů. Klíčovou otázkou zůstává, jak rychle se americká energetika dekarbonizuje.

Publikováno na informačních stránkách energetické koncepce Chytrá energie.