Daňové úniky Starbucks a Fiatu odhalují potřebu zásadní změny pravidel

Evropská komise označila daňové dohody mezi firmami Fiata Lucemburskem a Starbucks a Nizozemskem za nezákonnou státní podporu. Dohodpodobných těm, které využívaly tyto dvě společnosti, existují stovky, ne-litisíce. Jen aféra LuxLeaks loni ukázala na 548 dohod s více než 340firmami. 

Je pozitivní, žeEvropská komise vyhodnotila praktiky, které Starbucks a Fiat využívalys posvěcením lucemburských, respektive nizozemských úřadů k daňovéoptimalizaci, jako nezákonné. Problém úniku korporátních daní to však neřeší.

Aféra LuxLeaks,která vypukla přesně před rokem, odhalila 548 podobných dohod s více než340 firmami. Vyšetřování dvou případů trvalo Evropské komisi dva roky. Pokud bychtěla prošetřit všechny podezřelé dohody jen s Lucemburskem (v zemích EU,zejména v Nizozemsku, existují stovky, ne-li tisíce podobných dohod), má prácina příštích zhruba 150 let.

Je dobře, že seKomise kauzami zabývá, ale pouze vyšetřování jednotlivých podvodů nestačí.Klíčová je změna mezinárodních daňových pravidel a zejména nastavení většítransparentnost a dostupnost účetních údajů velkých firem.

I když se věcizačínají dávat do pohybu – své návrhy nedávno představila OECD a také Komisepřišla se dvěma daňovými balíčky – postup není dost rychlý a návrhy dostatečně odvážné.

Polovičatostreforem

Výměna informací odaňových dohodách, které „pomohly“ Starbucksu a Fiatu k milionovým úsporám,by měla probíhat jen mezi omezeným počtem zemí. Řada zemí, zejména rozvojových,k nim nebude mít přístup a tudíž neodhalí, zda firmy účelově nepřesunujízisky mimo dosah jejich daňových úřadů.

Povinnostposkytovat informace o tom, ve kterých státech mají velké firmy své dceřinéspolečnosti, kolik v nich vykazují zisků a platí na daních, se má týkatjen 10 – 15 % největších nadnárodních firem. Tyto údaje mají zůstat neveřejné,což znamená méně kontroly i tlaku na samotné firmy.

Předkládané návrhydostatečně neřeší ani problém převodních cen mezi pobočkami nadnárodníchspolečností v různých zemích. Ty představují další „optimalizační“prostředek, který přečerpává nemalé finanční částky do daňových rájů.

Problematické jsoui tzv. účelové společnosti, které jsou často jen „poštovní schránkou“. Jejichhlavním smyslem často bývá optimalizovat daně. V Evropě přes ně protékápřes 30 % investic, v rozvojových státech kolem 9 %.

Vlády sobě

Také je potřebazmínit, že při uzavření dohod proti sobě seděli zástupci společností Starbucksa Fiatu spolu se zástupci nizozemského a lucemburského státu. V tomtokontextu je poněkud absurdní, že současné reformy mezinárodních daňovýchpravidel připravovali a schvalovali ti, kdo je pomáhali ohýbat.

I proto je důležité,aby informace o tom, kde velké firmy tvoří svůj zisk a kde z něj odvádějídaně, byly co nejpřístupnější.