Studijní cesta do Indonésie

Na přelomu března a dubna tohoto roku se v rámci projektu "Hlad nepřijímáme!" uskutečnila studijní výprava do Indonésie. Tým pěti "vyslanců" se vydal pod zkušeným vedením koordinátorky projektu přímo na Sumatru. Cílem této dvoutýdenní cesty bylo pozorovat dopady intenzivního pěstování palmy olejné na životní prostředí a na potravinovou bezpečnost místních komunit.  

Naše cesta začalav provincii Jambi, kterou fenoménpěstování palmy olejné už zcela pohltil. Původní tropický les arašeliniště, kterými byla téměř celá provincie pokrytá, musely ustoupitnekonečným plantážím. Tenká úrodnávrstva půdy, která se v tropickém lese cyklicky obměňuje, je ta tam. Palmaolejná svou velkou spotřebou vody nadále vysouší už tak neúrodnou půdu. To máza následek erozi půdy, která už není schopna zadržovat vodu a při většíchdeštích tak způsobuje záplavy.

Kvůli plantážím palmyolejné však nezmizel pouze tropický les, ale také většina zemědělské půdy. Potravinovásoběstačnost provincie tak šla stranou kvůli byznysu s palmovým olejem. Místní obyvatelé jsou tedy odkázáni nadovoz potravin z jiných provincií nebo dokonce ze zahraničí.

V Jambi jsme navštívilistarostu vesnice, v jejíž blízkosti dochází často ke konfliktům mezivesničany, majiteli plantáží a zástupci různých organizací. Příčinou konfliktůje většinou nejasné vlastnictví půdy. Navštívilijsme také několik neziskových organizací, které se problematikou palmyolejné a jejími dopady zabývají. Tyto organizace se ve své práci zaměřujípředevším na kmen Suku Anak Dalam, který původně migroval po tropickém lese, avšakteď jeho příslušníci převážně živoří v plantážích palmy olejné.

Z Jambi jsme se poněkolika dnech přesunuli do Sarolangunu,který leží v samém srdci Sumatry. Tam jsme se v „přestrojení“ za turistyvydali do národního parku Bukit Duabelas hledat příslušníky kmene SukuAnak Dalam. Navštívili jsme také Paka Tariba, muže, který získal prestižní ocenění zaochranu tropického lesa. Po dvou nocích strávených v Sarolangunu u báječnérodiny naší průvodkyně jsme poté vyrazili dál na severovýchod. 

V distriktu Dharmasraya jsme měli schůzku s místním novinářema poté také s ředitelem neziskové organizace Perkumpulan Peduli, kterápomáhá lidem z kmene Suku Anak Dalam bojovat za svá práva. Členovéorganizace nás zavezli hluboko do plantáží za rodinou Ibu Marni, která seusadila na pomezí palmové plantáže a tropického lesa. Část našeho týmu u rodinypřespala a získala skvělé informace a rozhovory s nejstarší ženou z kmene. 

Naše další cestasměřovala napříč provincií ZápadníSumatra, která je stále ještě potravinově soběstačná, ale kde se plantáže palmyolejné už začínají rozrůstat. Jedním z hlavních důvodů, proč velkéspolečnosti ještě neskoupily veškerou půdu v této provincii, je odlišné vlastnictví půdy, která zde patříkomunitám. Na Západní Sumatře jsme navštívili drobné zemědělce, pěstitelekakaa i drobné pěstitele palmy olejné.

Jednou z posledníchzastávek na naší cestě byla také továrnana výrobu palmového oleje v MutiaraAgam. Tato část studijní cesty pro nás byla obzvláště přínosná. Konečnějsme mohli nahlédnout do tajemství výrobního procesu palmového oleje, kterýkaždý z nás používá v různých formách každý den, avšak který jejednou z příčin ničení jedinečné biodiverzity tropického lesa a ohrožení potravinovésoběstačnosti obyvatel Sumatry.