Ekonomická globalizace a zemědělství

V roce 2008 uběhla polovina doby vymezené ke splnění Rozvojových cílů tisíciletí (Millenium Development Goals – MDGs). V praxi ovšem tato doba neznamenala naplnění polovičního cíle v redukci počtu trpících hladem a chudobou. Dokonce ani během posledních desetiletí, kdy narůstala produkce potravin a obchodní výměna, nedošlo na globální rovině k ústupu problémů spjatých s hladem. Zpráva Světové organizace pro výživu a zemědělství (Food and Agriculture Organization – FAO) o světové potravinové nejistotě ukazuje, že celkový počet trpících podvýživou stagnuje (FAO 2006).

Dopady ekonomické globalizace na sektor zemědělství, který je v mnoha rozvojových zemích hlavním zdrojem zaměstnanosti, jsou poměrně diskutabilní. V některých zemích došlo k nárůstu chudoby a hladu ve stejné chvíli, kdy rostl jejich zemědělský vývoz. Příjmy zejména těch zemí, které jsou specializované na malé množství plodin, se staly vysoce nejisté díky nestabilním světovým cenám. Některé jižní státy byly navíc přeměněny na pouhé dovozce zemědělských produktů. Stále více zemědělců bylo přehlíženo a muselo čelit narůstajícímu zbídačování. Nejsou schopni vzdorovat silné konkurenci potravin dovážených na jejich lokální trhy. Výrobci jsou takto vytlačováni mimo sféru podnikání.

Celý text „Ekonomická globalizace a zemědělství“ soubor si můžete přečíst zde.