Role obnovitelných zdrojů energie v gruzínském energetickém sektoru

Petr Patočka strávil dva měsíce v zemi, která disponuje velkým potenciálem obnovitelných zdrojů energie a patří ke světovým premiantům v nízké produkci emisí CO2 - v Gruzii. Ve svém článku nahlíží pod pokličku gruzínské energetické politiky.

Obnovitelné zdroje energie (OZE) mají v gruzínském energetickém sektorunezastupitelnou roli. Podíl OZE na výrobě elektrické energie činí téměř80 %. Také v produkci skleníkových plynů patří Gruzie mezi světovépremianty. V přepočtu na obyvatele vyprodukuje gruzínská ekonomika méněnež jednu tunu emisí CO21av porovnání s rokem 1990 došlo v produkci skleníkových plynů ke sníženíemisí o neuvěřitelných 75 %. Nahlédneme-li však trochu podrobněji podpokličku gruzínské energetické politiky, uvidíme, že situace nenízdaleka tak ideální, jak se na první pohled může zdát.

I když je podíl OZE v celkové produkci energií velmi vysoký, je tvořen převážně velkými vodními elektrárnami, zatímco ostatní obnovitelné zdroje jsou značně opomíjeny. Redukce emisí, které Gruzie dosáhla v posledních dvaceti letech, nebyla způsobena odpovědnou klimatickou či energetickou politikou, ale především naprostým krachem gruzínské ekonomiky2, který následoval po rozpadu Sovětského svazu a vojenském konfliktu v separatistických regionech Abcházie a Jižní Osetie. Ekonomický kolaps v devadesátých letech negativně ovlivnil také energetický sektor, který byl téměř zničen. Dodávky elektrické energie byly v převážné většině regionů velmi nestabilní a některé horské regiony byly dokonce od elektřiny odříznuty úplně. I když se v posledních letech energetické služby, zejména dodávky elektrické energie a tepla, značně zlepšily, čelí gruzínský energetický sektor stále řadě problémů a výzev. Jedním z největších problémů je vysoká energetická náročnost gruzínské ekonomiky a absence politické vůle vytvářet dlouhodobější strategie udržitelného energetického rozvoje. Navzdory tomu, že gruzínská vláda vydala na konci roku 2007 prohlášení, ve kterém deklarovala zvýšení zájmu o podporu obnovitelných zdrojů (zejména v budování malých vodních elektráren a větrných parků), nebyla dosud vytvořena žádná státní strategie ani akční plán pro rozvoj obnovitelných zdrojů.

Nevyužitý potenciál v produkci obnovitelné energie

Gruzie má se svými 26 000 řekami obrovský potenciál pro výrobu elektrické energie z malých a středních vodních elektráren. Podle gruzínské organizace World experience for Georgia je technicky možné instalovat v Gruzii malé vodní elektrárny o výkonu 3000 MW, což představuje o polovinu více ve srovnání se současným instalovaným výkonem jaderné elektrárny Temelín. Také ostatní druhy OZE mají v Gruzii velký potenciál. Podle větrného atlasu, který publikovala organizace Karienergo, je možné vybudovat v Gruzii větrné parky o instalovaném výkonu 2000 MW a roční produkcí 5 TWh, což představuje 60 % současné gruzínské spotřeby elektřiny. Nemalé možnosti skýtá také výroba energie z biomasy. Podle současných studií3 je teoreticky možné produkovat z biomasy 12,5 TWh elektrické energie ročně. Roční průměrná intenzita slunečního záření dosahuje v Gruzii podle odhadů4 1550 kWh/m2, což je téměř o třetinu více než je odhadovaná hodnota v České republice. V současné době se však OZE5 podílejí na výrobě energie v Gruzii pouze třemi procenty. Zásadním problémem nedostatečného využívání OZE je zejména neochota gruzínské vlády vytvářet dlouhodobější systematická opatření, která by výrobu čisté energie podporovala. Již před několika lety byly zahájeny přípravy na vypracování zákona o obnovitelných zdrojích, avšak do dnešních dní nebyl žádný návrh přijat. Nedostatečné využívání obnovitelných zdrojů energie však není jediným problémem gruzínské energetické politiky.

Energeticky neefektivní Gruzie

Velkým problémem gruzínské ekonomiky je její vysoká energetická náročnost. Přepočítáno na jednotku HDP se v Gruzii spotřebuje 4,5krát více energie než je průměr Evropské unie. Podle studie, kterou vypracovala gruzínská organizace Energy Efficieny Center, tvoří energie v průměru 50 % koncové ceny u průmyslových produktů. Stejně jako je tomu u podpory OZE, ani energetická náročnost není gruzínskou energetickou prioritou. I když byl zákon o energetické efektivitě vypracován, stále ještě nebyl schválen a pravděpodobně se schválení nedočká ani v blízké době.. Energeticky neefektivní jsou také nové gruzínské budovy. V současné době neexistují žádné stavební standardy, které by zajišťovaly vyšší energetickou účinnost budov.

Energetická daň za blahobyt

I když se Gruzie dlouhodobě drží pod celosvětovým průměrem spotřebované energie – celková spotřeba energie v Gruzii přepočítaná na jednoho obyvatele je 2,5krát nižší než celosvětový průměr6 – dá se předpokládat, že spolu s ekonomickým růstem a rostoucím životním standardem bude úměrně růst také spotřeba energií. Pokud si Gruzie bude chtít udržet svoji energetickou soběstačnost, musí bezpodmínečně přistoupit k transformaci energetického sektoru, a to zejména vytvořením jasné a zodpovědné politiky.

Tento článek vznikl na základě dvouměsíčního výzkumného pobytu v Gruzii, který se uskutečnil v období září – listopad 2009. Projekt byl podpořen z prostředků Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR.

1 Pro srovnání průměrná produkce emisí CO2 v Evropské Unii činí téměř 9 tun v přepočtu na obyvatele, v České republice činí tato hodnota dokonce více než 12 tun.

[2] V průběhu let 1990 a 1994 se propadlo gruzínské HDP o více než 70 %. I když od roku 2003 vykazuje gruzínská ekonomika dosti vysoký hospodářský růst, je stále gruzínské HDP daleko pod hodnotami z roku 1990.

[3] N. Arabidze, „Development of efficient schemes for combined thermal power plants working on bio fuel on the basis of synergy and thermodynamic approach“, Tbilisi 2005

[4] Winrock intl., „Prospects of Renewable Energy Development in Georgia“, February 2008

[5]Podle usnesení gruzínské vlády číslo 107 ze 18 dubna 2008 je považován jako obnovitelný zdroj energie takové zařízení (elektrárna), který produkuje energii z obnovitelných zdrojů a jeho instalovaný výkon je nižší než 100 MW.

[6] Green Alternative, „Enviroment and Development in Georgia – Policy, Legal and Institutional Challenges in Selected Areas“ Tbilisi 2007