Boj s hladem: kde začít?

Světový potravinový summit, který se uskutečnil 16.-18. listopadu v Římě, měl přijít s konkrétním řešením, jak bojovat s rostoucím problémem hladu ve světě. Chudí obyvatelé Jihu z něj však podobně jako z klimatické konference v Kodani odešli s prázdnýma rukama.

Pokud bychom chtěli vytvořit seznam nejslabších politických deklarací za rok 2009, nejen klimatická „dohoda“ z Kodaně by se skvěla na předních místech. Zdatně by ji mohla konkurovat závěrečná deklarace Světového potravinového summitu, který se uskutečnil 16.-18.listopadu v Římě. Toto vrcholné setkání v rámci Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) mělo přijít s konkrétním řešením, jak bojovat s rostoucím problémem hladu ve světě. Chudí obyvatelé Jihu z něj však stejně jako z Kodaně odešli s prázdnýma rukama. Vzhledem k velké politické vůli, jež provází klimatická vyjednávání, se dá předpokládat, že kodaňský debakl má celkem nadějné vyhlídky na brzký reparát. Totéž se bohužel nedá říci o římském neúspěchu. Problém hladu je mnohem letitější než ten klimatický, ale těší se daleko menšímu zájmu veřejnosti, sdělovacích prostředků a tím pádem i politiků (žádná z hlav států Severu se Světového potravinového summitu nezúčastnila). Přestože je hlad méně viditelný než klimatické změny, má na svědomí 17 000 dětských životů denně.

Dosavadní neúspěchy boje s hladem se dají částečně vysvětlit přetrvávající tendencí zaměňovat příznaky hladu s jeho příčinami. V důsledku této záměny zůstávají řešení již po desetiletí na úrovni technických opatření, která se zaměřují na zvýšení produktivity a výnosu na hektar (např. pěstováním geneticky modifikovaných druhů zemědělských rostlin). Na zvyšování produktivity není pochopitelně nic špatného, větší pozornosti nežli půdě by se však mělo konečně dostat i znevýhodněným komunitám, které na ní hospodaří. Hlad a podvýživa bývají nejčastěji spojovány s přírodními vlivy nebo s ozbrojenými konflikty. I když jsou tato vysvětlení relevantní, týkají se rovněž spíše příznaků než příčin. Hlavním důvodem, proč jsou chudí lidé tolik postiženi katastrofami, je skutečnost, že nemají žádné vlastní prostředky ani jakoukoli kontrolu nad zdroji, tedy žádnou moc.

Východiskem pro boj s hladem by se tak měla stát užší spolupráce s chudými a znevýhodňovanými skupinami. Jedná se však o aktivitu, které se zatím dostává jen skromné podpory a pozornosti ze strany národních vlád a mezinárodních dárců. V říjnovém vydání Newsletteru GaRP byl uveřejněn článek o prvním důležitém kroku na dlouhé cestě ke spolupráci, kterým je reforma Výboru FAO pro potravinovou bezpečnost.

Nedávná zpráva Evropského účetního dvora poukázala na skutečnost, že se Evropské komisi nepodařilo naplnit závazek zapojit občanskou společnost do evropských politik. Evropské programy na podporu zemědělství, včetně většiny programů mezinárodních, skutečně trpěly jedním zásadním nedostatkem, a sice tím, že se na jejich přípravě a realizaci nepodíleli hlavní aktéři: organizace místních zemědělců. Řada rozvojových zemí (především afrických) přitom vkládá do zástupců drobných zemědělců značnou důvěru, neboť jsou to právě oni, kdo dlouhodobě přispívá do diskusí kolem zemědělských politik, mají zkušenosti a legitimitu. Pokud tedy chceme skutečně usilovat o vymýcení hladu ve světě, je kontraproduktivní a nezodpovědné zástupce zemědělců jakkoli obcházet.

Glopolis v prosinci podpořil prosbu sedmi evropských nevládních organizací, které se právě v tomto duchu obrátili na předsedkyni Výboru pro rozvoj Evropského parlamentu, Evu Jolyovou. Požádali ji, aby se důrazně zasadila o to, aby nový Evropský komisař pro rozvoj garantoval organizacím zemědělců z rozvojových zemí účast na tvorbě, implementaci a hodnocení evropské podpory zemědělských politik. K požadavku byla připojena rovněž petice s téměř 5000 podpisy belgických občanů, které se podařilo nashromáždit belgické nevládní organizaci SOS Faim v průběhu letní kampaně. Jolyová potvrdila, že se hodlá spolu s ostatními členy výboru touto věcí vážně zabývat a bude prosazovat společný postup výboru a nového eurokomisaře při tvorbě příslušných opatření v rámci jeho úřadu. Byl tak učiněn sice malý, ale přeci jen důležitý krok k odstranění hladu ve světě.

Níže se můžete podívat na dokument (pouze ve francouzštině) o návštěvě zástupců nevládních organizací u Evy Jolyeové:

http://www.youtube.com/watch?v=JJsQgGc1xNM