Vliv ekonomické globalizace na demokratizační proces v LDCs

V průběhu devadesátých let se do popředí rozvojové agendy většiny dárcovských zemí začala prosazovat myšlenka demokratizace a dobrého vládnutí coby neoddělitelných atributů udržitelného rozvoje. Spolu s tímto obratem v teoretickém chápání rozvoje se začaly objevovat teorie o tom, jakým způsobem spolu souvisí rozvoj a demokracie, ekonomická svoboda s demokracií, rozvojová pomoc s demokracií a také naše dnešní téma; vliv ekonomické globalizace na demokracii v nejchudších zemích světa (Least developed countries – dále LDCs).

V této poměrně široké skupině států bychom mohli najít země, jejichž úroveň demokracie a lidských práv je dnes stejná či dokonce nižší ve srovnání s obdobím před dvaceti lety. Pro většinu z nich však platí, že politická práva i občanské svobody od přelomu osmdesátých a devadesátých let výrazně vzrostly. Samuel Huntigton nazývá období přelomu osmdesátých a devadesátých let tzv. „třetí vlnou demokratizace“. Při studiu demokratizace byly tradičně zkoumány především vlivy domácích ekonomických a politických faktorů. (Lipset 1959; Moore 1966; Therborn 1977 nebo Przeworski 1991) Faktorům mezinárodním bývala až do devadesátých let standardně přičítána jen marginální role. Protože však nárůst demokracie v širším i užším vymezení přišel přibližně ve stejné době, do které spadají počátky globalizace, a ve které se v celosvětovém měřítku začaly prosazovat neomodernistické koncepty liberalizace obchodu, vedla tato časová shoda k základní otázce: neovlivňují míru demokracie mnohem více, než jsme si dosud připouštěli, rovněž faktory vnější? Globalizace je bezesporu jedním z hlavních vnějších faktorů, a proto je ústřední otázkou tohoto textu: Je mezi rozvojem demokracie ve skupině zemí LDCs a postupující globalizací přímá souvislost? A pokud ano, tak jaká? Při zkoumání literatury o vzájemných vztazích mezi ekonomickou globalizací a demokracií lze dojít ke třem základním názorovým proudům:

  • ekonomická globalizace ovlivňuje demokracii pozitivně (s rostoucí mírou globalizace roste v dané skupině zemí rovněž míra demokracie)
  • ekonomická globalizace ovlivňuje demokracii negativně (s postupující globalizací v dané skupině zemí míra demokracie klesá)
  • mezí ekonomickou globalizací a demokracií není žádný přímý vztah

Ačkoliv se jedná o zcela protichůdná tvrzení, každé z nich má uvnitř vědecké komunity své nadšené zastánce i odpůrce. A protože realita je vždy mnohem plastičtější než jakákoliv teorie, není se ani co divit. I sebevíce propracovaný kvantitativní výzkum bude vždy záviset jen na omezeném množství vstupních proměnných, z nichž se bude jeho autor snažit vyvodit závěry. Cílem tohoto textu je seznámit čtenáře se základními teoretickými východisky každé ze tří názorových skupin kauzálního vztahu mezi ekonomickou globalizací a demokracií a na základě vlastního empirického průzkumu (rovněž s omezeným množstvím proměnných) podpořit první skupinu autorů, kteří tvrdí, že postupující globalizace ovlivňuje pozitivně míru demokracie ve skupině nejchudších zemí světa.

Tomuto cíli bude odpovídat i vnitřní struktura textu. V první kapitole budou představeny teorie o pozitivních dopadech ekonomické globalizace na demokracii, poté její negativní aspekty a teoretická východiska pro názory, že není prokázán žádný přímý vztah mezi těmito proměnnými. V následující kapitole se objeví srovnání úrovně demokracie v LDCs od počátku osmdesátých let až do současnosti dle metodologie americké neziskové organizace Freedom House a vybrané ekonomické ukazatele pro země LDCs; jako např. podíl obchodu na HDP, stupeň celních bariér a míra ekonomických svobod ve stejném časovém období. V závěrečné kapitole bude provedena syntéza poznatků a interpretace výsledků.

Celý text „Vliv ekonomické globalizace na demokratizační proces ve skupině nejchudších zemí světa (LDCs) ke stažení zde“ soubor.