Vliv globalizace na trhy práce

Pojem globalizace začal být v posledních desetiletích skloňován v mnoha pádech. Jeho rozsáhlé konotace napříč mnoha obory společenských věd vedou k tomu, že v úvodu každé práce nesoucí tento pojem v titulu je nutné provést nejprve základní terminologické vymezení. V této práci budu odhlížet od sociologických konotací pojmu globalizace a budu jej chápat pouze ve smyslu odbourávání bariér mezinárodních toků zboží, služeb, informací i osob.

Bariéry mohou být dvojího druhu – může se jednat o přirozené bariéry dané prostorovou rozdílností produkce a spotřeby, nebo o bariéry umělé, vytvořené ochranářskou obchodní politikou. Globalizace je spojena s redukcí obou druhů bariér směny. Redukce umělých bariér je dána postupnou liberalizací mezinárodního obchodu, prosazovanou v rámci multiratelárních ujednání jako GATT, NAFTA a WTO, nebo v rámci hlubší regionální integrace států např. v podobě Evropské unie. Redukce přirozených bariér je dána technologickým vývojem snižujícím reálné náklady telekomunikace a realizace finančních transakcí, stejně jako reálné náklady fyzického přesunu výrobků a osob. Z uvedeného výčtu je zřejmé, že globalizace není ani v jedné ze dvou naznačených oblastí nutným a nevratným procesem. Technologicky indukované náklady mezinárodní směny mohou v budoucnu opět růst – v případě vyčerpání fosilních zdrojů energie bez nalezení alternativních technologií na stejné nebo nižší úrovni reálných nákladů. Politicky indukované náklady mezinárodní směny by zase mohly růst v případě opětovného posílení ochranářských politik, např. v reakci na hospodářskou krizi, nebo v důsledku politického tlaku zájmových skupin, pro které je globalizace nevýhodná. Globalizaci je proto třeba vnímat jako proces, jehož dynamika je do značné míry určována na úrovni politických rozhodnutí. Tím spíše je třeba podrobit důsledky procesu globalizace teoretickému zkoumání, na jehož základě bude možné formulovat konkrétní doporučení pro hospodářskou a sociální politiku.

Tato práce by měla zprostředkovat různé názory na otázku, zda je liberalizace mezinárodního obchodu žádoucí ve všech směrech, pro všechny země a pro všechny společenské vrstvy. A pokud nikoliv, zda by tedy měla přesto liberalizace mezinárodního obchodu pokračovat, s tím, že se některým „obětem globalizace“ dostane specifického odškodnění, anebo zda by se mělo od politiky liberalizace mezinárodního obchodu v některých směrech upustit.

Názory na dopady globalizace na trhy práce se liší především v závislosti na celkový teoretický rámec, na němž se takovéto úvahy zakládají. Je zřejmé, ţe stoupenci mainstreamové teorie mezinárodního obchodu mají jiný názor na souvislosti globalizace než stoupenci přístupů heterodoxních. V této práci se proto budu zabývat jak stanoviskem mainstreamových ekonomů, tak i stanoviskem stoupenců heterodoxní teorie mezinárodního ochodu. Jako reprezentativní publikaci mainstreamového přístupu jsem zvolil OECD Emloyment Outlook 2005 (opírající se ve svých teoretických východiscích o Ricardovu teorii komparativních výhod a Heckscher-Ohlinův model vysvětlení důvodů k obchodu na základě rozdílné vybavenosti výrobními faktory), pro reprezentaci heterodoxního přístupu jsem zvolil „teorii destruktivního obchodu“ vypracovanou ekonomem českého původu Jaroslavem Venekem.

Celý text „Vliv globalizace na trhy práce z hlediska mainstreamového přístupu a z hlediska teorie destruktivního obchodu ke stažení“ soubor.