Jak dostat zboží z Afriky do Evropy?

Julius Peter Moto, zástupce Východoafrické federace farmářů (Eastern Africa Farmers Federation) z Ugandy, si na březnovém Společném parlamentním zasedání AKT – EU povídal s Kristýnou Balajovou a Danielou Balážovou o obavách z nových obchodních dohod s Evropskou unií, afrických silnicích a boji proti korupci.

Afričtí farmáři nejsou z vyjednávaných dohod o hospodářském partnerství, které zjednoduší export evropských produktů do Afriky, příliš nadšení. Jaké jsou vaše hlavní výhrady k těmto dohodám?

Naší největší obavou je dopad dohod na zemědělský sektor a na africké farmáře. Ve východní Africe (např. v Keni, Ugandě, Tanzanii) tvoří většinu obyvatelstva malí farmáři. Jejich živobytí je závislé na zemědělství. Připravovaná dohoda s EU ale nebere jejich situaci v úvahu, nechrání jejich suverenitu a proto ohrožuje jejich budoucnost. Dohoda otevírá dveře konkurenci, v níž nebudou moci obstát. A Evropská unie ze svého rozvojového fondu nepodporuje zemědělství v afrických zemích natolik, aby tito farmáři byli konkurenceschopní.

Julius Peter Moto

Důležitou otázkou jsou i dotace zemědělcům v EU.

To je další věc. Víme, že dotace zemědělcům v zemích EU jsou velmi citlivým tématem a evropské státy nejsou ochotné reformovat Společnou zemědělskou politiku (SZP). Ale faktem je, že dotace mají velký vliv na to, že afričtí farmáři nejsou schopní konkurovat evropským. Proto žádáme a vyzýváme naše vlády, aby mysleli na farmáře a hledali možnost jak je chránit před konkurencí, ve které mohou jen těžko obstát.

Které produkty vašich farmářů chcete chránit především?

Chceme, aby byl chráněn chov drůbeže, dále pak chceme chránit produkci mléka, obilnin, ovoce, zeleniny a cukru. Na těchto odvětvích závisí živobytí tisíců domácností.

Můžete uvést konkrétní příklad negativního dopadu levných dovozů?

Nedávno jsme vydali studii o rodinných farmách v Kiambu v centrální Keni. Tyto farmy se věnují především chovu drůbeže. Už nyní cítí následky obchodní dohody mezi Keňou a Jižní Afrikou. Na jejím základě se do Keni začala dovážet drůbež z Jižní Afriky za přibližně poloviční cenu než je běžná cena v Keni. Farmáři tvrdí, že dovážené kuřecí maso z dotovaných velkochovů není tak kvalitní a zdravé jako jejich. Pro místní lidi je ale rozhodující cena a raději kupují levnější kuřata a vejce z Jižní Afriky. Tento příklad názorně ilustruje, jak zemědělské dotace v jiných státech a volný trh ovlivňují život drobných farmářů. Naši farmáři dotovanému zboží nemohou konkurovat. Jejich budoucnost je tak ohrožená.

Farmáři v Ugandě nedostávají žádné dotace?

Malí farmáři nic nedostávají. Srovnejte jejich situaci s bohatě dotovanými evropskými velkochovy! Pokud mají být nové dohody s EU opravdu nástrojem pro podporu rozvoje a růstu, potom musíme hovořit o dotacích pro evropské farmáře a snažit se najít řešení.

Dohoda by ale na druhé straně měla otevřít i další možnosti vývozu produktů z Afriky do EU.

Ano, ale za předpokladu, že vývozce splní dvě podmínky. Zboží musí být v souladu s evropskými sanitárními a rostlinolékařskými standardy, které zatím nejsou příliš jasné a podle nás by měly být pružnější. Když jde Evropan v Africe do restaurace, také se neptá, odkud majitel odebírá maso a v jakých hygienických podmínkách bylo zvíře z chovu poraženo. Podobné je to i se zeleninou, která je navíc zdravější, protože v Africe používáme méně hnojiv.

Ale hygienické podmínky musí plnit i čeští farmáři…

Podle nás jsou evropské hygienické normy příliš přísné a tím brání vstupu afrického masa a zeleniny na evropský trh. Druhou překážkou při vývozu do Evropy jsou pravidla původu (je třeba dokázat, že produkt pochází z konkrétní oblasti, pozn. red.). Nejméně rozvinutým zemím tyto překážky často zcela zabrání v přístupu na trh EU. Teoreticky se sice podle vyjednaných dohod může přístup na evropský trh pro africké farmáře zlepšit, ale i tak zůstane v praxi nedosažitelný.

Je pro Afričany lehčí přístup na trh v USA?

Vývoz na americký trh je jednodušší v tom smyslu, že fytosanitární požadavky jsou jednotné. Při vývozu do EU je problém s tím, že když chceme vyvážet například balené potraviny, musíme plnit různé standardy nejen daného státu, ale například i supermarketů. Úplně nejlehčí je vyvážet na Blízký východ.

Jak je to s obchodem mezi jednotlivými africkými státy?

Vzájemný obchod, aspoň co se týče východní Afriky, roste. Naším společným cílem by mělo být prodávat místní produkty na místním trhu a podporovat regionální spolupráci. Mezi východoafrickými státy funguje celní unie. V rámci protokolu, který byl podepsán v roce 2005, byla zrušená cla u většiny zboží. Bariérou v jistém smyslu zůstává doprava, která bývá kvůli špatným cestám velmi zdlouhavá.

Do jaké míry prodražuje zboží korupce?

Rozšířená korupce byla problémem. Ale po vzniku celní unie se tato otázka vyřešila.

Opravdu? Jak se vám to podařilo?

Tak, že obchodníci se v případě zbytečného zdržování na cestách přestali bát a nemlčí. Když mají problém, podají stížnost na sekretariát, který funguje pro státy východní Afriky. Odtud přichází podnět na ministerstva v jednotlivých zemích, která záležitost řeší. Nenecháme přece banány zbytečně shnít v kamiónech.

Vraťme se k dohodám s EU. Do jaké míry vláda naslouchá vaším výhradám?

Komunikace s vládou se příliš nezlepšila. Často je účinnější osobní telefonát než oficiální komunikace skrze sdružení. Vláda odpovídá rychleji spíše investorům než farmářům.

Je pravda, že zájmy farmářů jsou v afrických zemích často opomíjeny, ačkoliv se významně podílejí na vytváření hrubého domácího produktu?

Je to pravda. Především ti, kteří mají malé rodinné farmy. Majitelům velkých farem vláda naslouchá víc.

Proč tomu tak je?

Malí farmáři, většinou malé rodinné farmy, neplatí daně a proto jejich situaci a slovo nebere vláda příliš v potaz. Malí farmáři jsou přitom v Africe velmi důležití – vyrábějí zboží, zaměstnávají lidi. Pro Afriku je však typické, že politici naslouchají až v době, kdy se blíží volby. Tehdy se na tyto lidi nenahlíží jen jako na farmáře, ale hlavně jako na voliče.

Kristýna Balajová, Glopolis

Daniela Balážová, Platforma mimovládnych rozvojových organizácií (Slovensko)