Potravinová bezpečnost

Komise na svém setkání dne 2. května 2012 projednávala politiku Evropské unie v oblasti biopaliv, konkrétně problematickou otázku vysokých uhlíkových emisí souvisejících s takzvanou nepřímou změnou využívání půdy (indirect land use change, ILUC). Více než 100 nevládní organizace z celého světa (včetně Glopolis) zaslalo evropským komisařům otevřený dopis. V něm EU žádají, aby přijala opatření, která zabrání negativním důsledkům evropské politiky v oblasti biopaliv na změnu klimatu.

Téma hladu a potravinových krizí v poslední době rezonuje na mezinárodní politické a ekonomické scéně především v souvislosti s rostoucími cenami základních potravin. Glopolis proto představuje informační balíček zaměřený na některé faktory, které prohlubují současné problémy při zajišťování potravinové bezpečnosti v Africe.

Farmářské trhy, bio obchody, bedýnky, prodej ze dvora. Dnešní spotřebitel má řadu možností, jak si zajistit lokální potraviny, mnohdy v biokvalitě. V řadě zahraničních zemí se k těmto možnostem řadí ještě jedna, která si v České republice teprve začíná získávat své místo na slunci.

Africké země se v posledních letech těší zahraničnímu zájmu mimo jiné díky množství dostupné půdy, která se zdá být ideální k pěstování plodin pro zajištění potravinové bezpečnosti a na výrobu biopaliv. Nedokonalá právní ochrana místního obyvatelstva však často vede k uzavírání smluv, které je připraví o zdroj obživy.

Minulý rok koncem listopadu zavítala do České republiky Hellen Yego z Keni, farmářka a ambasadorka evropského projektu EcoFair Trade Dialogue. Během své týdenní návštěvy se zúčastnila semináře o dopadu Společné zemědělské politiky EU na rozvojové země a životní prostředí a besedy v Akademickém centru rozvojové spolupráce a humanitární práce. Využili jsme její přítomnosti a položili jí několik otázek na téma produkce potravin v Keni, potravinové krize a zkušeností se zabíráním půdy.

Analytické centrum Glopolis, které promýšlí a podporuje společenské změny, jejichž cílem je chytrá ekonomika, vyšší politická kultura a zodpovědné globální řízení, zahajuje výběrové řízení pro novináře na cestu do rozvojové země.

V souvislosti se zajišťováním potravinové bezpečnosti se Glopolis v letošním roce začal hlouběji zabývat problémem záborů půdy v chudých zemích. Termín „land grabbing“ se však v tomto kontextu v českém prostředí nevyskytuje příliš často, a proto bylo cílem semináře „Investice do zemědělské půdy v Africe se zaměřením na lidská práva“ tento fenomén více představit zásadní problémy s ním spojené, hlavně co se týče lidsko-právní oblasti. Seminář proběhl v rámci projektu EvropAfrika: směrem k potravinové suverenitě s podporou Informačního centra OSN v Praze.

Sektor živočišné výroby zažívá rozkvět, k němuž velkou měrou přispívá rostoucí obliba masa a mléčných výrobků v zemích globálního Jihu. Rostoucí poptávka představuje hlavní spouštěč takzvané „revoluce živočišné výroby“ , která přináší zásadní příležitost pro rozvoj chudých komunit. O mléčném sektoru, na který se tento článek zaměřuje, se často říká, že ho podkopává evropský export sušeného mléka. Jaká je tedy situace na pozadí právě probíhající reformy Společné zemědělské politiky (CAP)?

Datum 31. října 2011 se podle OSN zapíše do historie jako den, kdy počet celosvětové populace dosáhne hranice sedmi miliard. Názory na to, zda by měl růst světové populace vzbuzovat neklid, nebo zda je možné tuto skutečnost nerušeně přejít, se různí.  

Glopolis vydává infolist pro média k reformě Společné zemědělské politiky EU.

Ceny potravin - z krize směrem ke stabilitě

Již třetí desetiletí upozorňuje Světový den potravin na fakt, že příliš mnoho lidí na světě kvůli chudobě hladoví. Letošní heslo Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) pro tento den zní „Ceny potravin - z krize směrem ke stabilitě“. FAO chce poukázat na to, že trend nestálosti (volatility) cen potravin, které v poslední době rostou raketovou rychlostí, se velmi negativně projevuje v možnostech chudé světové populace zajistit obživu pro sebe a své blízké. Analytické centrum Glopolis se v následujícím textu zaměřilo se na příčiny tohoto růstu a možná opatření, jak ochránit ty nejzranitelnější.

Infolist Glopolis ke Světovému dni potravin

V souvislosti s přijetím prvního rozvojového cíle, tedy snížením počtu všech chudých a hladovějících na polovinu do roku 2015, se začalo hovořit o základním lidském právu na potraviny. Obvykle jsou na mezinárodní úrovni prosazována hlavně politická lidská práva (tzv. práva první generace), ale v boji proti hladu a chudobě je nezbytná i podpora ekonomických a sociálních lidských práv (tzv. druhá generace). Do této kategorie právě právo na potraviny patří. Naplňování lidských práv tak není jen cílem, kterého chceme dosáhnout, ale také prostředkem, kterým lze podporovat rozvojové cíle.

Podle statistik Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v roce 2009 počet lidí, kteří strádají hladem, více než jedné miliardy. Přestože v roce 2010 toto číslo kleslo na 925 miliónů, stále se jedná o každého sedmého člověka na planetě. Situace je o to složitější, že polovinu všech hladovějících tvoří drobní farmáři, kteří paradoxně sami pěstují potraviny nebo jsou spojeni s produkcí potravin nepřímo. Proto se stále častěji označuje zemědělství jako hlavní hnací motor ve snaze dosáhnout prvního Rozvojového cíle tisíciletí (MDG1), tedy snížení hladu a chudoby na polovinu do roku 2015.

Organizace spojených národů prohlásila 20. července 2011 dvě oblasti jižního Somálska za oblasti hladomoru. Tato informace, která se mnohým může zdát šokující, není příliš překvapivá.

Již několik týdnů se v regionu tisíce kilometrů vzdáleném od hranic České republiky odehrává katastrofa, která co do počtu obětí nabývá nedozírných rozměrů. Řeč je o situaci v oblasti Afrického rohu, která v druhé půli července zašla tak daleko, že Organizace spojených národů sáhla po zcela výjimečném nástroji - postupně vyhlásila pět oblasti Somálska za oblasti hladomoru. A může být ještě hůř, protože vážná potravinová krize se projevuje také v Keni a Etiopii a na poplach bijí i další okolní státy.

Tak existuje spojitost mezi hladomorem v Africkém rohu a změnou klimatu, nebo neexistuje? Stejná otázka vytane na mysl pokaždé, když se na televizních obrazovkách objeví zprávy o „extrémních přírodních jevech”, jakými jsou hurikány, povodně, nebo sucha. Odpověď na tuto otázku nelze odbýt jednoduchým ano či ne, proto se následující řádky pokusí shrnout dosavadní známá fakta, která vychází z infolistu organizace Oxfam.

Ve dnech 16.-21. srpna 2011 se v rakouském Kremsu koná první evropské fórum pro potravinovou suverenitu, které nese jméno malijské obyvatelky Nyéleni. Ta podnítila vznik mezinárodního fóra pro potravinovou suverenitu v roce 2007 v Mali. Do Rakouska se proto v těchto dnech sjelo na 400 delegátů z 34 evropských zemí, aby navázali na malijskou iniciativu. Českou republiku na fóru zastupuje mimo jiné Blanka Křivánková z Glopolis.

V souvislosti s vyhlášením hladomoru v oblasti Afrického rohu připravil Glopolis infolist, který se zabývá nejen okolnostmi přispívajícími k vážnosti situace ve východní Africe, ale také samotným fenoménem hladomoru.

Ve dnech 22. – 23. června hostila Paříž historicky první oficiální setkání ministrů zemědělství zemí G20. Praxe z minulých let potvrdila, že za problémem hladu a chudoby nestojí pouze demografické problémy, klimatické změny či nevyvážená nabídka a poptávka, ale také politická opatření způsobující nestabilitu trhu. Zástupci dvacítky nejvyspělejších ekonomik světa proto přijeli do francouzské metropole s cílem vytvořit plán, který se zaměří právě na volatilitu cen na trhu s potravinami a zemědělskými produkty.

Zatímco Evropa řeší svůj okurkový problém a hledá příčiny ošklivé střevní epidemie, populární americká herečka Scarlett Johanssonová a bývalý brazilský prezident Lula da Silva podpořili kampaň Oxfam za odstranění jiné, celosvětově rozšířené epidemie - tou je hlad.

Smíšené parlamentní shromáždění Evropské unie a zemí AKT (Afrika, Karibik, Tichomoří) představuje útvar, který dává evropským zákonodárcům a poslancům ze zmíněných regionů (většinou se jedná o bývalé kolonie, se kterými mají někdejší koloniální velmoci nadstandardní vztahy) možnost dvakrát do roka debatovat o vzájemných vztazích a hledat řešení případných problémů. V první půli minulého týdne (22. 5. – 24. 5. 2011) hostila jedno z těchto shromáždění Budapešť, známá nejen vyhlášeným gulášem a termálními prameny, ale také jako hlavní město země, která tento půlrok předsedá Evropské unii.

Glopolis vydává infolist o konceptu potravinové suverenity, který podle obyvatel rozvojových zemí představuje hlavní řešení pro zabezpečení potravinové bezpečnosti.

Glopolis vydává fact sheet, který se zabývá rostoucími cenami potravin a příčinami jejich růstu.

V souvislosti se současným trendem růstu cen potravin připravil Glopolis „informační balíček“ sestávající ze čtyř dokumentů, které se věnují rostoucím cenám potravin, problematice hladu a konceptu potravinové suverenity.

Každý, kdo alespoň po očku sleduje pravidelně světové dění, musel zaznamenat současné debaty o nové potravinové krizi. Její příčiny si experti vysvětlují mnoha způsoby a přou se o to, zda za cenový růst potravin mohou finanční spekulace, nebo nepředvídatelné výkyvy počasí. Tento problém však není černobílý, a proto není od věci se nad ním krátce zamyslet.

Petr Lebeda byl pozván do  pořadu Horizont, aby zde promluvil o rostoucích cenách potravin ve světě a o hrozbě potravinové krize.

V říjnu se v Praze konala mezinárodní konference „Boj s hladem cestou zodpovědného obchodu a udržitelného zemědělství“, která se zaměřila na možnosti naplnění Prvního cíle tisíciletí. Hlavní poznatky z konference představuje Dagmar Milerová Prášková.

Glopolis, podobně jako řada dalších evropských neziskových organizací, podpořil svým podpisem Evropskou potravinovou deklaraci, která ukotvuje představy o budoucím směřování Společné zemědělské politiky EU.

Glopolis vydává tiskovou zprávu k zasedání Výboru pro potravinovou bezpečnost a Světovému dni výživy.

Děkujeme všem návštěvníkům konference „Boj s hladem cestou zodpovědného obchodu a udržitelného zemědělství“ za jejich aktivní účast. Zpráva z konference je v těchto dnech připravována a bude zveřejněna na našich stránkách.

Tisková zpráva Glopolis před zahájením mezinárodní konference „Boj s hladem cestou zodpovědného obchodu a udržitelného zemědělství“.

Na pozadí diskuze o budoucí podobě společné zemědělské politiky EU připravuje Česká republika vlastní vizi, která by určila směřování českého zemědělství v rámci Unie po roce 2010.

Světový potravinový summit, který se uskutečnil 16.-18. listopadu v Římě, měl přijít s konkrétním řešením, jak bojovat s rostoucím problémem hladu ve světě. Chudí obyvatelé Jihu z něj však podobně jako z klimatické konference v Kodani odešli s prázdnýma rukama.

Ve středu skončil v Římě Světový summit o potravinové bezpečnosti, který byl organizován pod záštitou Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Výsledky summitu jsou zklamáním pro miliardu hladovějících lidí ve světě. Naplnily se totiž obavy českých i zahraničních nevládních organizací, že třídenní schůzka státníků nepřinese zásadní pokrok v boji s hladem ve světě.

Glopolis vydává tiskovou zprávu v předvečer summitu FAO o potravinové bezpečnosti.

Evropská unie se již několik měsíců potýká s krizí na trhu s mlékem. Situace začala povážlivě kulminovat v létě, načež v září nabraly protesty zoufalých chovatelů skotu nebývalé intenzity. Evropa zažila nejen blokády měst a dálničních tahů či zastavené dodávky mléka zpracovatelům, ale k vidění byly i působivé scény rozlévání mléka v ulicích měst či kropení polí hektolitry bílé tekutiny z cisteren. Vlády členských zemí nyní bijí na poplach a švédské předsednictví svolává jednu schůzku ministrů zemědělství za druhou a hledá řešení.

Pittsburský summit skupiny G-20 žádný zásadní obrat nepřinesl.

Jako po strhujícím operním představení povstala minulou sobotu (pozn. 17. 10. 2009) v jednom italském městě místnost plná lidí a plných pět minut nadšeně tleskala. Neotvírala se ale sezóna v La Scale. Aplaus se strhl na závěrečném zasedání do té doby neviditelného Výboru pro světovou potravinovou bezpečnost (Committee on World Food Security – CFS) Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

Ministři zemědělství EU se dnes sejdou v Bruselu na neformální schůzce, kterou svolal švédský ministr zemědělství Eskil Erlandsson. Pracovní oběd bude věnován tématu dlouhotrvající krize na trhu s mlékem, která v září vyvrcholila intenzivními protesty evropských zemědělců.

Jedné červnové neděle se stovky Pražanů vydaly do ulic, aby následovaly 330 tisíc lidí, kteří ve stejný den pochodovali světovými metropolemi s cílem upozornit na eskalující problém dětské podvýživy a hladu. Každých šest sekund zemře na světě hlady jedno dítě.

Ohlédnutí za konferencí „Potravinová krize rok poté – Jak zajistit globální potravinovou bezpečnost?“

V italském Trevisu budou tento víkend ministři zemědělství skupiny G-8 projednávat kroky, které by mohly přispět k vytvoření konkrétních a funkčních návrhů na posílení potravinové bezpečnosti. Jako zástupce Rady Evropské unie se jednání zúčastní také první náměstek ministra zemědělství Ivo Hlaváč. Právě na něj se ve společném dopise obrací organizace Glopolis a ActionAid, aby nejen jeho, ale i ostatní účastníky setkání vyzvali k mobilizaci proti narůstajícímu hladu ve světě.

S Torre Ugartem si o potravinové krizi, současné situaci v zemědělství a o fungování světového obchodu povídala Klára Bratová, externí redaktorka Českého rozhlasu 6.

Od 4. do 9. dubna 2009 se ve vysočanském hotelu Clarion uskutečnilo 17. Smíšené parlamentní shromáždění zemí Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) a Evropské unie. Do České republiky se sjeli europoslanci a poslanci z mnoha rozvojových a nejméně rozvinutých zemí světa. V průběhu shromáždění se k otázce potravinové krize, deklaraci z Port Moresby a k podobě budoucí rezoluce vyjádřili také představitelé afrických zemědělských a venkovských organizací.

Od 4. do 9. dubna 2009 se v pražském hotelu Clarion koná 17. Smíšené parlamentní shromáždění zemí Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) a Evropské unie. Do České republiky se sjeli europoslanci a poslanci z mnoha rozvojových a nejméně rozvinutých zemí světa.

„Výzva ke koherentním politikám EU pro boj s hladem a pro rozvoj udržitelného drobného zemědělství v rozvojových zemích“

Podle statistik Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO) se v roce 2008 počet lidí trpících podvýživou navýšil na 963 milionů, oproti 923 milionům z roku 2007. Na základě těchto alarmujících údajů se Glopolis ve spolupráci s Heinrich-Böll-Stiftung2 rozhodl uspořádat 4. 3. 2009 v pražském Goethe-Institutu konferenci a kulatý stůl, věnované tématu potravinové krize.

„Rozvojové země nejsou zodpovědné za změny klimatu, ale i ony na ně musejí reagovat“, říká Hans Rudolf Herren, švýcarský odborník, který byl po celé čtyři roky jedním z vedoucích prací na Mezinárodní zprávě o vědomostech, výzkumu a technologiích v oblasti zemědělství pro rozvoj (International Assessment of Agricultural Knowledge, Science and Technology for Development – IAASTD). Hans Herren v rozhovoru s Défis Sud prosazuje názor, že je naprosto nutné, aby bohaté země financovaly adaptaci zemědělců v chudých zemích na důsledky globálního oteplování.

Tisková zpráva o konferenci v Madridu, jejímž cílem je zmapovat pokrok v boji s hladem od červnové schůzky v Římě a vytyčení dalších společných kroků.

Tisková zpráva: Konference v Madridu by měla nalézt řešení potravinové krize (PDF, 77 KB)

Představitelé evropských států se nedávno dohodli na tom, v jakém množství a za jakých podmínek bude EU v dopravě využívat agropaliva. Dohoda je kompromisem mezi původním návrhem Evropské komise a obezřetnější pozicí Evropského parlamentu: 10 % podíl paliv z obnovitelných zdrojů nakonec nemá být pokryt pouze agropalivy, ale také pohonem na vodík a „obnovitelnou“ elektřinu.

Jak trvale překonat potravinovou krizi? Toto je ústřední otázka diskusního příspěvku Daniela G De La Torre Ugarte a Sofie Murphyové. Tato otázka, navzdory malé pozornosti, kterou jí věnují média, představuje stále otázku nejvyššího významu odhadem pro 963 milionů lidí ve světě, kteří čelí hladu a podvýživě každodenně.

Tisková zpráva Glopolis o společném jednání Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady EU, které se uskutečnilo 21. 11. 2008.

Každý stav, označovaný jako krize, bývá provázen množstvím vládních závazků. Otázkou zůstává, zda po závazcích následují konkrétní akce, které povedou ke změně.

Taky jste si mysleli, že všichni evropští zemědělci letos opět bohatnou z vysokých cen potravin? Že francouzské farmáře víc než bohatě dotujeme skrze EU z našich daní i my v Česku? A že právě v kraji slavného Beaujolais vinaři nepotřebují žádné výrobní a prodejní inovace? Po týdnu na tamní farmě už si to nemyslím. Odpusťte prosím trochu delší – prázdninové - zamyšlení nad podhoubím českého předsednictví, údělem malých a tím, na co u jídla a pití často neumíme či nechceme dohlédnout.

Gaudencia Nyongesová pěstuje kukuřici v oblasti Busia v Keni. Úroda z jejího políčka je malá a neuživí ani její rodinu, protože nemá prostředky na nákup potřebných hnojiv. Je tak nucena hledat práci jinde, aby mohla základní potraviny koupit. Rodina žije z 50 keňských šilinků na den, přitom kilo kukuřice stojí na trhu 30 šilinků a kilo čiroku lze pořídit za 35 šilinků. Podobně jako ona jsou na tom v subsaharské Africe miliony lidí a jejich situaci ještě zhoršují rostoucí ceny potravin.

Oakland Institute, americký nevládní think-tank zabývající se zemědělskou problematikou v rozvojových zemích, vydal případovou studii, která poukazuje na negativní dopady produkce biopaliv na drobné zemědělce v Brazílii. Studie nahlíží na téma biopaliv ze tří úrovní. V první řadě jde o úroveň regionální, kdy se zaměřuje na implikace vzniku tzv. „etanolové“ aliance mezi Brazílií a USA. Druhá část se týká globální perspektivy. Jde o kritickou analýzu strategií nadnárodních korporací, které se snaží určovat hlavní, oficiální diskurz týkající se biopaliv a řešení souvisejících s klimatickými změnami. Třetí úhel pohledu je lokální a popisuje snahu místních organizací malých farmářů změnit většinový náhled na téma energetické bezpečnosti a prezentovat vlastní program založený na potravinové a energetické suverenitě.

Na světě žije 862 milionů lidí, kteří musejí každý den bojovat o to, aby sehnali alespoň trochu jídla. Jde o problém obrovský, ale nikoliv neřešitelný. Účinným lékem je masivní podpora produkce chudých zemědělců i místních a regionálních trhů.

Julius Peter Moto, zástupce Východoafrické federace farmářů (Eastern Africa Farmers Federation) z Ugandy, si na březnovém Společném parlamentním zasedání AKT – EU povídal s Kristýnou Balajovou a Danielou Balážovou o obavách z nových obchodních dohod s Evropskou unií, afrických silnicích a boji proti korupci.

Third World Network (TNI), mezinárodní síť neziskových organizací zabývajících se otázkami rozvoje a rozvojového světa vydala nedávno stostránkovou studii o dopadu liberalizace obchodu na zemědělce v chudých zemích, se zvláštním zaměřením na případ Ghany. Jejím autorem je ředitel TNI, renomovaný ekonom Martin Khor, který má za sebou již mnoho knih a článků na téma obchodu, rozvoje a životního prostředí.