Nová ekonomika a finance

Vítězství Françoise Hollanda v druhém kole francouzských prezidentských voleb by Unii nejspíš přineslo nový důraz na ekonomický růst, ale také částečné zadrhnutí německo-francouzského integračního motoru. Pro Nečasův kabinet skýtá příležitost, jak zabít dvě mouchy jednou ranou.

Prezidentu Obamovi se povedl velmi chytrý tah - do čela Světové banky prosadil člověka, který nevypadá jako Američan, ale je to Američan. Jeho volba dokazuje, jak důležitá je politická taktika a hledání kompromisu.

Video z loňské návštěvy kolumbijské odborářky, které přibližuje problematiku smluv o volném obchodu mezi Kolumbií  a EU.

Právě vyšlo jedenácté číslo newsletteru EU Financial Reforms.

Úterní (13. března 2012) diskuse evropských ministrů financí o návrhu společného systému daně z finančních transakcí (FTT) ukázala, že shoda všech 27 členských států na tomto konkrétním návrhu je velmi nepravděpodobná. To však neznamená, že je snaha zdanění finančního sektoru zcela beznadějná. Většina ministrů, kteří se včera do debaty zapojili, uznalo, že důvody pro zdanění finančního sektoru jsou stále relevantní a projevili ochotu hledat kompromisní návrh.

České a britské „ne“ Smlouvě o stabilitě, koordinaci a vládnutí v hospodářské a měnové unii (fiskální smlouva), znovu oživilo úvahy o tzv. vícerychlostní Evropě. Přestože je flexibilita stálým prvkem evropské integrace, tak se podobně vážná debata nevede v Unii příliš často. Tentokrát je k tomu ale opět důvod. Evropa se totiž nachází v nejhorší krizi od 2. světové války, ve fázi jistého bodu zlomu.

Má smysl uvažovat o kvalitativní stránce rozvoje, o jeho trvalé udržitelnosti ve třech rozměrech - ekonomickém, sociálním a environmentálním.

Vyšlo desáté číslo newsletteru EU Financial Reforms.

Česká vláda si nelogicky přeje nižší unijní rozpočet, přitom jsme výrazným čistým příjemcem z fondů EU. Od našeho vstupu do unie do poloviny roku 2011 jsme získali o 162,2 mld. více, než jsme do společné kasy odvedli. A mohlo to být i víc, kdybychom uměli z fondů lépe čerpat.

Skupina G20 od svého vzniku přinesla zatím jen málo rozhodnutí, která by nějakým výraznějším způsobem přispěla k řešení globálních problémů. Jak těch dlouhodobých, jakými jsou globální nerovnováhy a reforma finanční a monetární architektury, tak těch naléhavých jako finanční krize z roku 2008 nebo současná krize eurozóny.

Dne 7. prosince 2011 zorganizoval Glopolis v Richtrově sále New York University v Praze diskusi pod názvem „Je třeba zkrotit finanční trhy?“ 

Nechceme už dál tolerovat kombinaci vysoké nezaměstnanosti, propastných společenských rozdílů a závratných zisků ve finančním sektoru. To je ve stručnosti poselství protestního hnutí, které už několikátý měsíc „okupuje“ Wall Street. Přestože protestující nenabízejí přijatelnou alternativu, je nutné brát je vážně. Reprezentují totiž naštvanost části západní veřejnosti na finanční elity i nedůvěru ve změnu k lepšímu prostřednictvím klasických demokratických institucí. 

Měl to být summit, řešící zásadní reformy světové finanční architektury. Krize eurozony ale na setkání G20 v Cannes tyto plány odsunula na vedlejší kolej.

Ve dnech 3. – 4. listopadu se ve francouzském Cannes uskuteční vrcholné setkání dvaceti nejsilnějších ekonomik světa. Analytické centrum Glopolis přináší infolist, který se zaměřuje na nejdůležitější témata, jež se s největší pravděpodobností objeví na pořadu jednání summitu G20. 

Nedávná hospodářská krize byla do značné míry produktem podivných praktik finančních institucí a bank. Jednotlivé vlády však své bankovní domy nenechaly padnout a díky finanční podpoře ze státní kasy se situace alespoň na první pohled stabilizovala.

Evropští politici si letošní letní dovolenou příliš neužijí. Nemine týden, aby nemuseli řešit stále naléhavější krizi eurozóny. Tu prohlubuje především vzrůstající nedůvěra investorů ve schopnost evropských států splatit své dluhy. Zatím poslední francouzsko-německý pokus z minulého týdne o uklidnění trhů obsahuje kromě mírně oposlouchaných ujištění o fiskální uměřenosti a odhodlanosti nenechat euro padnout i odvážný návrh na zavedení daně z finančních transakcí.

Velká Británie byla v důsledku finanční a ekonomické krize nucena sanovat dva velké finanční domy - Royal Bank of Scotland a banku Lloyds. Jak se tato skutečnost promítla do vztahu britské veřejnosti k těmto institucím, jakou roli vlastně banky a další finanční instituce hrají v britské ekonomice a jak dalece jsou britští politici ochotni tento sektor regulovat? 

Vyšlo nové číslo newsletteru EU Financial Reforms.

Strategie nejsou v téhle zemi v oblibě. A ekonomické už vůbec ne. Asi příliš mnoha lidem stále připomínají plánování komunistických pětiletek, vynucování jakéhosi umělého společenského konsensu, nebo snahu poroučet trhům. Je to škoda. 

Ačkoli návštěvnost ranních přednášek na vysokých školách obvykle neláme rekordy, jedna jarní středeční přednáška na Fakultě sociálních věd UK v Praze vytáhla z postelí úctyhodných pár desítek studentů.

V souvislosti s diskusí o jmenování generálního ředitele Mezinárodního měnového fondu (MMF) připravil Glopolis infolist pro média, v němž přináší argumenty pro opuštění dosavadní jmenovací praxe, která omezuje zástupcům zemí globálního Jihu účast na řízení MMF.

Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's snížila hlavní rating Řecka o dva stupně na známku BB minus, došlo dokonce i na Spojené státy, jejich tři áčka jsou také ohrožena.

Ve dnech 18. až 20. dubna 2011 navštíví Českou republiku delegace kolumbijských odborů a lidsko-právních organizací. Glopolis pro účastníky delegace zorganizoval několik schůzek v českém parlamentu, na ministerstvu zahraničních věcí a s Česko-moravskou konfederací odborových svazů. Delegáti vystoupí také na universitní půdě a v některých českých médiích.

Schůzku Světového hospodářského fóra ve švýcarském Davosu, která se konala minulý rok v lednu, poznamenalo zpochybnění toho, co Gideon Rachman z Financial Times nazývá Davoským konsenzem. Následkem krize tehdy převládaly na půdě Davoského fóra negativní nálady vůči „finančnímu kapitalismu“ a rozvinula se debata o možných škodlivých dopadech volného obchodu.

Po více než dvou letech od doby, co finanční krize zasáhla Evropu, začínají fungovat nové instituce, jejichž úkolem je dohled nad bankovním a finančním sektorem. O tom a o mnoha dalších zajímavých věcech si můžete přečíst v pátém čísle našeho newsletteru.

Newsletter EU Finacial Reforms (PDF, 411 KB) ke stažení

Světové hospodářství čelí v současné době možnému riziku měnových a obchodních válek a napětí. Jejich příčinou jsou přetrvávající globální nerovnováhy, jinými slovy existence toho, čemu britský finanční historik Neil Fergusson ve své knize Vzestup peněz říká Čimerika (Chimerica).

Hlavním tématem listopadového summitu dvaceti největších ekonomik světa byla hrozba měnové války. Ivan Lukáš se ve svém článku zamýšlí nad cestou z napjaté situace.

Jiří Čáslavka přispívá do debaty o alternativách měření veřejného blaha. Ve svém článku zmiňuje také závěry zprávy tzv. Stiglitzovy komise, která se věnuje revizi způsobů, jak měřit rozvoj a sociální pokrok společnosti.

Komentář Jiřího Čáslavky a Ivana Lukáše se ohlíží za listopadovým summitem zemí G20 v Soulu a jeho hlavním tématem - měnovou politikou.

Glopolis vydává v předvečer summitu G20 v Soulu tiskovou zprávu, ve které představuje své pozice k hlavním tématům schůzky dvaceti nejmocnějších ekonomik světa.

Komentář k závěrům červnového summitu G20 v kanadském Torontu.

Komentář o možném negativním dopadu dvoustranných smluv, které EU uzavřela na květnovém madridském summitu s některými zeměmi Latinské Ameriky.

Obamův lednový návrh na zavedení speciální daně pro velké banky, kterou by v příštích deseti letech splácely svou odpovědnost za finanční krizi, vyvolal vesměs negativní reakce. Ivan Lukáš se ve svém komentáři zabývá potřebou globálního přístupu k finančním regulacím a nastiňuje potíže, které mohou v této souvislosti vyvstat z hlediska národní suverenity.

Alternativní měnový systém je nezbytným předpokladem pro řešení propadu agregátní poptávky a pro nastolení stabilního mezinárodního řádu.

Pittsburský summit skupiny G-20 žádný zásadní obrat nepřinesl.

Jednou z hlavních priorit českého předsednictví byla finanční krize a snaha o nalezení účinných řešení. Ekonomická a finanční sekce Glopolis směřovala své úsilí k tomu, aby ekonomické priority českého předsednictví více zohledňovaly potřeby rozvojových zemí. Sporné otázky, na které Glopolis upozorňuje, přitom nejsou vázány pouze na období českého předsednictví, ale jsou součástí širšího hnutí a jsou zahrnuty na seznamu požadavků celosvětové občanské společnosti. Tyto požadavky předcházely období českého vedení Evropské unie a jejich prosazení zůstává cílem aktivit jak analytiků Glopolis, tak i jiných, hlavně evropských nevládních organizací, i po jeho skončení.

V posledním červnovém týdnu se na půdě OSN v New Yorku konala konference na nejvyšší úrovni, jejímž tématem byla ekonomická a finanční krize a její dopad na rozvoj; skončila kompromisem přijatelným pro všechny zúčastněné strany. Zásadní byla nejen kvůli předmětu jednání, ale také kvůli rozdílné míře důležitosti, kterou jí přikládaly zúčastněné státy.

Stránky s podkladovými studiemi ke Konferenci OSN na nejvyšší úrovni o světové finanční a ekonomické krizi a jejím dopadu na rozvoj. Konference se koná od 24. do 26. června 2009 v New Yorku.

Reforma globálního ekonomického vládnutí – poznámky z konference ve světle dubnové londýnské schůzky G20

Přelom března a dubna byl mezníkem českého předsednictví, na který hned tak nezapomenou nejen čeští občané, ale ani zahraniční politici a patrně ani historici. Pro ČR to měl být poločas a zároveň vyvrcholení působení v čele EU. Velkolepost prvního dubnového týdne velkých summitů, historických milníků a transatlantické obrody však hodně zkalil poslední březnový týden, v němž padla česká vláda. Zatímco význam setkání G20 v Londýně ukážou až nejbližší měsíce, českému předsednictví už negativní hodnocení nikdo neodpáře.

Právě skončený summit skupiny G20 je zklamáním pro neziskové organizace z ČR, střední Evropy a zejména z chudých zemí. Kusé regulace a masivní sumy pro Mezinárodní měnový fond a podporu světového obchodu bez požadavků na reformu nijak neřeší příčiny globálních krizí.

Po vlně národních balíčků na záchranu evropských ekonomik se pozornost EU pomalu obrací i k dopadům finanční krize v chudých zemích. Dostát existujícím závazkům na rozvojovou pomoc ale nestačí. EU zatím chybí odvaha ukončit systémově nebezpečné, nelegální či nemorální aktivity daňových rájů. Ministři rozvoje, právě rokující v Praze, by tím ale „zabili několik much jednou ranou“.

V době, kdy vlády přislíbily krachujícím bankám záruky ve výši 4,2 bilionu USD, kdy hospodářská krize pomalu, ale jistě začíná doléhat na obyvatele rozvojových zemí, měly vyspělé státy šanci ukázat, že své sliby o „boji s chudobou“ myslí alespoň trochu vážně.

Na Valném shromáždění OSN, které se uskutečnilo na přelomu září a října 2008 v New Yorku, ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg ujišťoval přítomné účastníky, že Česká republika plně podporuje závazky Evropské unie na zintenzivnění rozvojové spolupráce EU a že české předsednictví bude důležitým impulsem pro posílení rozvojové spolupráce ČR. Toto vyjádření ovšem zcela neodpovídá současnému stavu v oblasti zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS) České republiky, což dokládá Studie o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky za rok 2007, která byla 12. listopadu představena v parlamentu Fórem pro rozvojovou spolupráci (FoRS).

Finanční krize se v uplynulých měsících rychlostí tsunami přelila ze Spojených států přes Atlantik i Tichý oceán a způsobila velké komplikace ve většině vyspělých zemí. Některé burzy zaznamenaly historické propady (v Moskvě muselo být obchodování dokonce na dva dny zastaveno), ceny akcií poklesly v průměru o 40 %. Investiční banky zkolabovaly. Americká vláda i Evropská unie přispěchaly s garancemi, které se blíží 3 bilionům USD. Většina centrálních bank reagovala (včetně České národní banky) podstatným snížením úrokových sazeb. Zdá se, že finanční krize se týká především bohatých zemí, které žily v minulých letech nad poměry, přesněji řečeno na dluh.

Nadcházející americký prezident Barack Obama ohlásil dlouhodobé státní investice do sociálních a ekonomických reforem - za rámec záchranných balíčků. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy volá po změně světové finanční architektury a novém kapitalismus - a sklidil výsměch českého prezidenta a řady českých médií. Mnohé jejich návrhy na řešení současné krize jsou si podobné, ani jeden však nechce žádný návrat k socialismu. Znárodněno bylo částečně několik bank, které si o to samy řekly. A velké ekonomiky pumpují do svých žil velké peníze. Teď se logicky na stůl dostávají nejkřiklavější z problémů, které k tomu vedly: např. hedgeové fondy, daňové ráje, ale zejména špatná a seškrtaná regulace.

Pokud stát převezme úplnou kontrolu nad soukromým podnikem, je to znárodnění. Pokud jsou to firmy dvě a celková znárodněná hodnota dosahuje 40 procent HDP, nelze tomu říkat jinak než Velké znárodnění. V případě Fannie Mae a Freddie Mac, dvou gigantů financování amerického bydlení, ale jde o znárodnění s několika otazníky i pro osobní život v Česku.

Po devítidenním maratonu a třetí léto po sobě ministři obchodu v Ženevě ukončili trápení nazvané jednaní o liberalizaci světového obchodu. Opět bez výsledku. Neznamená to konec Světové obchodní organizace (WTO). Ta má dost práce i bez dalšího snižování obchodních překážek. Ale potvrzuje se, že dlouhá řada zemí už není ochotna obětovat dlouhodobé řešení potravinové bezpečnosti a vyhlídky na rozvoj širší společnosti potenciálním ziskům firem. Co kolaps jednání vypovídá o mezinárodní politice? Může za vše nezodpovědnost a nenasytnost Číny a Indie?

Chudoba a stagnace Afriky je považována za největší tragédii naší doby. Evropský přístup k Africe a řadě dalších chudým zemím však stále trpí podivnou schizofrenií: na jedné straně je upřímná snaha zvýšit rozvojovou pomoc a zmírnit chudobu, na straně druhé agresivní tlak na otevření trhů nejchudších zemí evropským vývozům.

Rozvojová pomoc se míjí účinkem, pokud jedna ruka pomáhá a druhá škodí.

Hospodářská krize 30. let 20. století vyprodukovala masu extrémně chudých lidí.

Bídu chudých násobí nefér soutěž.

Světové ekonomické a Světové sociální fórum mají čím dál tím více společného.

Nastartování udržitelného rozvoje je nejlepší metodou obnovy i prevence katastrof, jaká přišla v prosinci.