Úskalí a příležitosti obnovitelné energie ve východní Africe

Jaká je role obnovitelných zdrojů energie – zejména biomasy, bioplynu a biopaliv – v Africe? Mohou obnovitelné zdroje významně přispět k budoucímu rozvoji Afriky? Jaká úskalí a potíže využívání obnovitelných zdrojů energie v Africe provází? A jaké jsou v tomto směru vyhlídky na změnu? Odpovědi na tyto otázky Glopolis hledal ve dnech 12. až 15. března, kdy ve spolupráci s dalšími institucemi uspořádal sérii pěti přednášek a seminářů pro studenty a laickou a odbornou veřejnost. Hlavním hostem byl keňský odborník na obnovitelné zdroje energie a environmentálně přiměřené technologie Francis Namu Njoka z univerzity Jomo Kenyatta v Nairobi.

publikováno

22. 3. 2012 v Aktuality , Koherence politik pro rozvoj (PCD) , Energetika a změna klimatu a Projekt Koherence politik pro rozvoj

Seminář OZE v Africe / Renewable Energy Sources in Africa / Foto 1

Hosty semináře pro veřejnost, který Glopolis uspořádal 12. 3. 2012 ve spolupráci s Informačním centrem OSN v prostorách Ústavu mezinárodních vztahů v Praze, byli rovněž ředitel Informačního centra OSN Michal Broža a fyzik Tomáš Miléř, který v Keni uvádí obnovitelné zdroje a environmentálně přiměřené technologie do praxe. V diskusní části byl velký prostor věnován praktickým otázkám, pozornost vzbudila zejména uhlíkově záporná technologie, kterou je biouhel.

Seminář OZE v Africe / Renewable Energy Sources in Africa / Foto 2

První z přednášek určených pro studenty proběhla 12. 3. 2012 na pražském Suchdole, na Institutu tropů a subtropů. Po úvodní části, kdy se posluchači seznámili s energetickou situací ve východní Africe na případu Keni, následovala diskusní část, jíž se zúčastnili i zahraniční studenti z několika afrických států. Prostor tak dostali nejen ryze energetické otázky, jako například úskalí jednotlivých zdrojů, ale i obecnější otázky týkající se rozvoje Afriky, zejména způsoby vládnutí či korupce. Olomoucká přednáška ze dne 14. 3. 2012 na Katedře rozvojových studií a zejména diskuse se nesla více v duchu rozvojové spolupráce; diskutován byl rozvojový potenciál jednotlivých obnovitelných zdrojů, zvláště biopaliv. Předmětem diskuse byly rovněž obecné rozvojové otázky, rozdíly mezi jednotlivými východoafrickými zeměmi či celková geopolitická situace v zemích východní Afriky. V Brně na Fakultě sociálních studií se 15. 3. 3012 studenti oboru Energetická bezpečnost zajímali zejména o perspektivu jim vlastní. Diskutovány byly například technické parametry rozvodných sítí v Keni a okolních státech, bezpečnostní aspekty těžby a dovozu ropy v subsaharské Africe, či možné dopady vyčerpání fosilních paliv na africké země a jejich chudé obyvatele (v Keni žije přibližně polovina obyvatel pod hranicí chudoby).

Seminář OZE v Africe / Renewable Energy Sources in Africa / Foto 3

Kulatý stůl, který Glopolis uspořádal v prostorách Ústavu mezinárodních vztahu v Praze 13. 3. 2012, se zúčastnili vybraní zástupci státní správy, akademického a nevládního sektoru, kteří se věnují problematice biopaliv či rozvojové spolupráce. Christine Maritz (Glopolis) na úvod v krátkosti představila kritéria udržitelnosti EU pro kapalná biopaliva ve vztahu k evropským směrnicím ustavujícím pro sektor dopravy do roku 2020 minimální 10 procentní podíl energie získávané z obnovitelných zdrojů. Francis Namu Njoka nastínil situaci v energetickém sektoru Keni, Ugandy a Tanzanie se zvláštním zaměřením na biopaliva. V diskusní části účastníky kulatého stolu zajímaly zejména rozdíly mezi keňskou a východoafrickou situací a situací v EU, případně v České republice. Předmětem diskuse byla potravinová bezpečnost, zábory půdy v Africe v souvislosti s pěstování biopaliv, relevantní evropské směrnice či možnost nahradit fosilní paliva biopalivy.

Problematika biopaliv ve východoafrickém kontextu je nesmírně komplexní. Pěstování biopaliv ve velkém měřítku je mladou záležitostí a podobně, jak už to u zavádění nových technologií a zdrojů energie do praxe bývá, i zde vyvstává množství předem neviděných problémů. Při hodnocení dopadů a přínosů velkých zahraničních investic do zemědělské půdy za účelem pěstování biopaliv, či iniciativ na místní úrovni je třeba respektovat rozdíly mezi jednotlivými zeměmi (například podíl zemědělské půdy, její původní využívání, vlastnická práva, dostupnost vodních zdrojů, nebo zapojení místních komunit do rozhodování).