Tisková zpráva ke spuštění projektu „Česko hledá budoucnost“

Projekt „Česko hledá budoucnost“ mění pohled na společnost příštích patnáct let

Více než 100 akademiků, zástupců soukromého sektoru a nevládních organizací formuluje odvážnou, ale realistickou vizi pro Českou republiku pro příštích patnáct let. Projekt dnes v Praze představili přední osobnosti akademického a veřejného života.

publikováno

18. 10. 2011 v Projekt Česko hledá budoucnost a Pro média

Přestože i v minulosti podobné projekty vznikaly, zůstaly jen na papíře. Stále se vrací otázka: Proč se nedaří v české společnosti vést diskusi o dlouhodobém směřování naší země? Projekt Česko hledá budoucnost se proto zabývá nejen tím, co je třeba dělat, ale také tím, kdo se může stát nositelem žádoucích změn.

Ve svém vystoupení prof. Martin Potůček, ředitel Centra pro sociální a ekonomické strategie při UK řekl:

„Jsem hluboce přesvědčen o tom, že, byť to zní šablonovitě, je naše země na rozcestí. V situaci globální krize bude buď tato země stále snášet ideologické rozštěpy napříč nebo se podaří nalézt vnitřní síly, které na globální krizi zareagují úspěšným pokusem o celospolečenský dialog, který překoná nejostřejší hrany jinak přirozených ideologický konfliktů, a Česko tak najde svoji budoucnost.“

Prof. Vladimíra Dvořáková, vedoucí katedry politologie VŠE mj. uvedla:

„V momentě, kdy společnost nemá vizi, je obrovské riziko, že se vytvoří falešná vize spojená s populismem. Mám obavy, že toto se již u nás začalo dít.“

Erik Tabery, šéfredaktor týdeníku Respekt:

„Často se člověk setkává s názorem, že hledání vizí je jakési sociální inženýrství, že důležitý je provoz – co přináší aktuální dění. To je do jisté míry pravda, ale bez společného cíle, kam se společnost chce posunout, to prostě nejde.“

Ondřej Liška, vedoucí projektu a analytik think-tanku Glopolis:

„Dovolím si použít přirovnání z jedné ze studií našeho projetu. Školství potažmo celá společnost je něco jako velryba, také jen tak lehko nezmění směr. Hejno sardinek se však chová docela jinak. Většinou všechny plavou stejným směrem. Stane-li se, že několik jedinců změní směr, dostanou se do konfliktu s ostatními. Stačí ale, aby změnu směru uskutečnilo takových 10-15% sardinek, a přidá se k nim celé hejno. Ke změně směru pohybu přitom dochází neobyčejně rychle, a to i přesto, že celkové množství sardinek v hejnu je tak velké, že hmotností překonávají velrybu. Naděje změnu tedy je, je však třeba o ni stát.“

Petr Drulák, politolog navázal:

„Pojem veřejný zájem se z české veřejné sféry v podstatě vytratil. I když v některých oblastech platí, že ve střetu soukromých zájmů se uskutečňuje zájem veřejný, v jiných oblastech to neplatí. Projekt považuji jako šanci rehabilitovat koncept veřejného zájmu. Mohou sardinky změnit směr? Věřím, že ano, ale nejdříve se ovce musí změnit na ony sardinky.“

Petr Lebeda, ředitel analytického centra Glopolis uzavřel:

„Úlohou think-tanku je také tvořit mosty mezi různými sektory, včetně businessu. Ten se začíná dne probouzet a reagovat na politické klima a kulturu, které začínají ohrožovat samotnou podstatu fungování ekonomiky, trhu a demokratické kultury.“ Plné znění příspěvků bude k dispozici na www.ceskohledabudoucnost.cz

Projekt je financován Nadací Heinricha Bölla a European Green Foundation.