Analytické centrum Glopolis promýšlí a podporuje společenské změny, jejichž cílem je chytrá ekonomika, vyšší politická kultura a zodpovědné globální řízení.
Ministři zemědělství EU se dnes sejdou v Bruselu na neformální schůzce, kterou svolal švédský ministr zemědělství Eskil Erlandsson. Pracovní oběd bude věnován tématu dlouhotrvající krize na trhu s mlékem, která v září vyvrcholila intenzivními protesty evropských zemědělců.
Členské státy se na schůzku chystají s deklarací o společném postupu v boji proti krizi na trhu s mlékem, kterou většina z nich (včetně ČR) přijala na zářijové neformální schůzce ministrů zemědělství ve švédském Vaxjö. Obsah deklarace dává tušit, že ani tentokrát se jednání nepovedou o podstatě a hlavních příčinách problému a místo dlouhodobého řešení upřednostní Unie krátkodobá tržní opatření (vývozní subvence, intervenční nákupy, podpora marketingu), která situaci evropských producentů mléka může chvilkově zlepšit, z dlouhodobého hlediska je však problému nezbaví.
Opatření, která EU přijala nebo se chystá v boji proti krizi přijmout, negativně dolehnou také na zemědělství rozvojových zemí, kde drobní zemědělci tvoří až 50 % populace. Unie se totiž nechystá omezit svoji produkci mléka, která značně převyšuje celkovou evropskou spotřebu. Hledá pouze nástroje a mechanismy, jak se přebytečného mléka zbavit. Již na začátku roku 2009 souhlasila Evropská komise se znovuzavedením vývozních subvencí na mléčné výrobky. Učinila tak bez zvážení dopadu tohoto opatření na třetí země, kde dotované evropské mléko silně konkuruje mléčné produkci místních farmářů o ohrožuje programy na podporu místních trhů a drobných zemědělců.
Podle Aurèle Destrée, vedoucí sekce potravinové a rozvojové politiky v Glopolis, o.p.s., by Evropská unie především měla hledat dlouhodobě udržitelné řešení, které uspokojí evropské zemědělce a nebude v rozporu s rozvojovými cíli EU a potřebami farmářů ve třetím světě. Cílem by měla být stabilita a udržitelnost zemědělského sektoru, nikoli pronikání na zahraniční trhy či výhra v soutěži o největšího a nejkonkurenceschopnějšího producenta mléka na světě.
Martin Kloubek, analytik potravinové a rozvojové politiky, dodává: „Nelze dále pokračovat v nesmyslném a neobhajitelném kolotoči, kdy Evropa dováží z Jižní Ameriky obrovská kvanta sóji (velkoplošně pěstované za cenu velkých ekologických a sociálních problémů), tou se zkrmí dobytek, který dodá mléko, jež se energeticky náročným procesem usuší a za pomoci dotací z peněz daňových poplatníků vyveze na trhy, kde působí škody místním farmářům. Důležité je zajistit stabilitu, tvořenou střetem nabídky a poptávky, ze které by profitovali všechny subjekty mléčného odvětví. Toho je možno dosáhnout snížením produkčních kvót na úroveň evropské poptávky a jejich spravedlivým rozdělením mezi státy, regiony a farmáře.“