Analytické centrum Glopolis  promýšlí a podporuje společenské změny, jejichž cílem je chytrá ekonomika, vyšší politická kultura a zodpovědné globální řízení.

Něco za něco

Glopolis vydává studii, která se zabývá britským bankovnictvím, výsadním postavením bank a ochrannou rukou, kterou nad nimi drží stát v době krize.

Obálka publikace Něco za něco

Obálka publikace Něco za něco

Význam bankovnictví není srovnatelný s žádným jiným odvětvím, představuje totiž operační systém celé ekonomiky. Z tohoto výsadního postavení plynou bankám vysoké zisky v dobách konjunktury a ochrana před vlastními chybami v časech krizí, tedy pokud jsou natolik velké a důležité, že vláda nemůže dopustit jejich úpadek. Koncentrace odvětví do malého počtu dominantních firem představuje nepochybně významný problém sám o sobě.

Tato publikace se věnuje britskému bankovnímu systému, který patří k nejrozvinutějším na světě a jeho velikost a vyspělost se s tím českým nedá porovnávat. Přesto (nebo právě proto) je to poučné čtení.

České banky nebylo potřeba během poslední finanční krize zachraňovat z veřejných peněz, takže možná tolik nechápeme rozhořčení britské veřejnosti, když zachráněné instituce vyplácí tučné bonusy k platům bankéřů. Ale vzpomeňme si, že za stabilitu našeho bankovního systému vděčíme relativně přísné bankovní regulaci, která u nás zavládla po nákladné likvidaci bankovního socialismu a také tomu, že se naše banky, resp. dcery zahraničních
bank, věnují spíše jednodušším a tím pádem méně rizikovým aktivitám. 

Poučení z naší „malé“ bankovní krize tedy zatím ještě funguje, ale jak víme, lidská paměť je poměrně krátká, po čase se na problémy zapomíná a sílí tendence k deregulaci, která slibuje vyšší zisky. Např. v USA byl v roce 1933, jako poučení z tehdejší krize, přijat zákon o bankovnictví, známý také pod názvem Glass-Steagallův. Ten mimo jiné zakazoval univerzální bankovnictví, protože převládal názor, že univerzální banky se staly centry nebezpečných střetů zájmů. V roce 1999 byl tento zákon zrušen s argumentací, že univerzální bankovnictví nabízí řadu výhod z rozsahu a celkové diverzifikace.

Banky jsou ve Velké Británii považovány za hlavní viníky ekonomické krize a následujících hlubokých rozpočtových škrtů. Nezávislá bankovní komise (ICB), vedená někdejším členem měnového výboru centrální banky Johnem Vickersem, řešila otázku, jak zabránit příští krizi a také jak ochránit daňové poplatníky, pokud by už k nějaké došlo. Zároveň by přitom neměla být ohrožena konkurenceschopnost britského bankovního sektoru.

Přestože Komise nedoporučuje radikální řešení, tedy úplné majetkové oddělení komerčního a investičního bankovnictví, navrhuje poměrně přísné rozdělení těchto aktivit, navýšení základního kapitálu velkých britských bank nad rámec basilejských pravidel a některá další opatření. Výzkumníci think-tanku nef, kteří napsali tuto publikaci, si kladou stejné otázky jako členové Nezávislé bankovní komise. Protože její návrhy nepovažují za dostatečné, předkládají čtenářům vlastní.

Publikace Něco za něco (PDF, 1 MB) ke stažení

Vznik publikace byl podpořen ze zdrojů Evropské unie a České rozvojové agentury. Za její obsah je zodpovědné analytické centrum Glopolis. Obsah publikace nemusí vyjadřovat stanoviska sponzorů. Více na www.europa.eu a http://www.czda.cz/.