Analytické centrum Glopolis promýšlí a podporuje společenské změny, jejichž cílem je chytrá ekonomika, vyšší politická kultura a zodpovědné globální řízení.
Pražský institut pro globální politiku – Glopolis pro vás připravil analýzu programů osmi politických stran (ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS, SZ, TOP09, VV a SPOZ). Studie srovnává volební programy v oblastech finanční a ekonomické krize, rozvojové, potravinové, energetické a klimatické politiky.
České politické strany se vyznačují sklonem se ve svých programech soustředit především na domácí problémy, zároveň některé z kroků, které ČR podniká na své cestě k prosperitě, poškozují chudé populace rozvojových zemí. Dlouhodobým cílem analytického centra Glopolis je ukázat, že témata, jako energetika, zemědělství a především ekonomika mají i svůj silný rozvojový rozměr, nejen rozměr zahraniční či ekologický. V této publikaci pak chceme doložit, jak málo tuto provázanost s globální agendou reflektuje česká politická scéna před volbami 2010.
Srovnání programů osmi hlavních politických stran ukazuje, že otázky rozvojové spolupráce jsou stále na okraji zájmu. Převládá pragmatický a úzce ekonomický pohled na věc, nepřesné pojmy a záměna s bojem za lidská práva. Mluvit tedy o parlamentní podpoře pro ucelenější českou rozvojovou politiku je proto přinejmenším do dalších voleb předčasné.
Téma změny klimatu není většině politických stran neznámé, důsledky vzestupu hladin světových oceánů, tajících ledovců nebo extrémním meteorologickým jevům na rozvojové země však nejsou tématem předvolebního boje. Strany se nepouští do hlubších debat o potřebě změnám podnebí předcházet, ani se na ně adaptovat v globálním měřítku. Přesto napříč politickým spektrem panuje shoda o potřebě přechodu na energeticky efektivnější ekonomiku.
Důležitou rozvojovou otázkou je také přístup politických stran k zemědělství. Když už se občas v některých programech objeví odhodlání řešit globální problémy, tak se to do konkrétní části zemědělského programu nijak nepromítá, společným jmenovatelem je tedy nekonzistentnost. Strany se liší v důrazu na růst produkce a potravinovou soběstačnost, ne tak již tolik v otázce liberalizace agrárního obchodu a opuštění regulačních nástrojů na trhu EU (např. kvót).
Stranickým programům dominuje jednoznačně ekonomika. A to nejen rozsahem, ale hlavně svou důležitostí. Všichni bez výjimky reflektují ekonomickou krizi, nějaké hlubší zamyšlení nad jejími příčinami je výjimkou, naopak shoda panuje na potřebě co nejdříve obnovit hospodářský růst. Malá pozornost je věnována analýze globálního ekonomického kontextu. Pokud se již mezinárodním otázkám věnují, tak je často jejich nepokrytou ambicí využít mezinárodní systém k českému prospěchu, i když to může být na úkor jiných zemí.
V hodnocení programů jednotlivých politických stran se zaměřujeme na dvě vlastnosti české politiky, které považujeme za důležité v souvislosti se čtyřmi hodnocenými oblastmi (rozvojová spolupráce, změny klimatu, zemědělská politika, ekonomika). V prvé řadě se jedná o (ne)schopnost českých politických stran dohlédnout za hranice České republiky, která se odráží zejména v tom, zda jsou politické strany schopny reflektovat domácí problémy ve světle globálního dění. Druhou (ne)schopností, kterou v programech politických stran hodnotíme, je míra, s níž se strany hlásí k odpovědnosti za řešení rozvojových problémů. Na základě tohoto hodnocení vznikl závěrečný diagram – „Okno do světa“.
Analýza Kdo hledí za plot české zahrádky ke stažení (PDF, 961 KB)