Aktuality

Glopolis vydává březnové číslo mediálního briefu s názvem „Žijeme v éře rostoucích cen potravin“.

Krátký příspěvek k výsledku prezidentských voleb v Keni.

Farmářské trhy a bedýnkový prodej představují stále oblíbenější a vyhledávanější způsob, jak se vyhnout nákupu v supermarketu a zajistit si čerstvé potraviny přímo od zemědělců. Kromě trhů a bedýnek se ve světě těší vzrůstajícímu zájmu spotřebitelů také tzv. komunitou podporované zemědělství (Community Supported Agriculture – CSA, v České republice někdy označováno zkratkou KPZ), které umožňuje zemědělci získat za svou úrodu spravedlivý výdělek.

Proč chudoba? (Why Poverty?) je mediální projekt koordinovaný Evropskou vysílací unií (EBU), který chce s pomocí veřejnoprávních médií hledat odpověď na otázku, proč ve 21. století žije stále jedna miliarda lidí v chudobě. Zapojilo se do něj přes sedm desítek vysílatelů po celém světě včetně BBC Worldwide a díky tomu může tato kampaň oslovit zhruba 500 milionů diváků ve 180 zemích.

Analytik Jiří Čáslavka byl jedním z hostů pořadu Hyde Park na téma příčin chudoby.

Glopolis vydává infolist k výroční konferenci OSN o změně klimatu, který se uskuteční ve dnech 26. listopadu – 7. prosince 2012 v katarském Doha. 

Poté, co na konci srpna proběhl úspěšný FiLL (=lidé lidem) Up festival v Jeseníku (v rámci projektu „Hlad nepřijímáme!“ analytického centra Glopolis), se rozhodla řada studentů z Kroměříže uspořádat jeden takový i ve svém rodném městě.

Praha, 19. října 2012 - Poprvé ve své historii spočítal washingtonský think-tank Center for Global Development pro Českou republiku Index odhodlání k pomoci rozvojovým zemím (CDI). Česko se octlo až na 24. místě žebříčku mezi Maďarskem, Slovenskem a Polskem. Lepšímu umístění Česka brání zejména omezený rozpočet na financování rozvojové spolupráce, malá angažovanost v mírových operacích a velký vývoz zbraní do nedemokratických zemí.

Fotografie z konference „Má Česko strategickou vizi EU?“, která se konala dne 19. 9. 2012 v Kaiserštejnském paláci.

Dnes byla na konferenci v Praze na Novotného Lávce představena studie s názvem Finanční řešení pro čistou energii pro střední a východní Evropu, která hodnotí Českou republiku, Bulharsko, Maďarsko a Rumunsko z pohledu rozvoje čisté energetiky. 

Stánek projektu „Hlad nepřijímáme!“ na festivalu Open Air v Panenském Týnci, se nacházel v čele tzv. O₂ Oázy, jejíž součástí byla prezentace různých organizací, majících za cíl podporu udržitelného rozvoje. 

Glopolis podpořil návrh protikorupčního zákona, podle něhož by měla většina smluv uzavřených veřejnými institucemi nabýt účinnosti teprve v okamžiku jejich zveřejnění v jednotném internetovém registru.

Postřehy vyslankyně projektu Hlad nepřijímáme! z červencového Boskovice festu, kde měl projekt svůj informační stánek.

Glopolis se připojil k výzvě Transparency International Česká republika a dalších neziskových organizací: Odvolání ministra spravedlnosti premiérem je výrazným oslabením důvěry v právní stát. Vláda práva a boje proti korupci definitivně ztratila jakékoliv právo se takto označovat.

Den před klíčovým červnovým summitem Evropské unie zveřejnili na tiskové konferenci zástupci českých neziskových organizací a osobností českého byznysu společné prohlášení k otázce vztahu České republiky k Evropské unii. 

Rozhovor s Janou Klápovou o potravinové bezpečnosti.

Film „To se stává“ nechala vytvořit v rámci projektu zaměřeného na soudržnost evropských politik pro rozvoj (PCD) organizace Instituto Marquês de Valle Flôr, portugalský partner Glopolis. Film je určen politikům, úředníkům, odborné i laické veřejnosti a poukazuje na před časem přijatá předsevzetí ohledně boje se světovou chudobou.

Rozhovor s keňským odborníkem na obnovitelné zdroje energie a environmentálně přiměřené technologie Francisem Namu Njokou, energetickým odborníkem z Keni. Otázky prvního rozhovoru směřovaly na vyhlídky i překážky obnovitelných zdrojů v Keni a na to, co může nejvíce snížit energetickou chudobu Keňanů.

Vyšlo červnové vydání newsletteru EU Financial Reforms

Nizozemská organizace Evert Vermeer Foundation, partner Glopolis v rámci společného projektu zaměřeného na zvyšování koherence evropských politik s rozvojovými cíli, vydal studii, která se zaměřuje na dopad surovinové politiky EU na Rwandu.

Portugalský partner Glopolis, Instituto Marquês de Valle Flôr, vydal v rámci společného projektu zaměřeného na posilování soudržnosti evropských politik s rozvojovými cíli studii, která se zaměřuje na dopad politik EU na Kapverdy. 

Rádi bychom Vám představili internetový obchod s africkým zbožím TEMBO.CZ, který nabízí dárky z dílen tří rozvojových projektů.

Video z loňské návštěvy kolumbijské odborářky, které přibližuje problematiku smluv o volném obchodu mezi Kolumbií  a EU.

Právě vyšlo jedenácté číslo newsletteru EU Financial Reforms.

Jaká je role obnovitelných zdrojů energie – zejména biomasy, bioplynu a biopaliv – v Africe? Mohou obnovitelné zdroje významně přispět k budoucímu rozvoji Afriky? Jaká úskalí a potíže využívání obnovitelných zdrojů energie v Africe provází? A jaké jsou v tomto směru vyhlídky na změnu? Odpovědi na tyto otázky Glopolis hledal ve dnech 12. až 15. března, kdy ve spolupráci s dalšími institucemi uspořádal sérii pěti přednášek a seminářů pro studenty a laickou a odbornou veřejnost. Hlavním hostem byl keňský odborník na obnovitelné zdroje energie a environmentálně přiměřené technologie Francis Namu Njoka z univerzity Jomo Kenyatta v Nairobi.

Dovolujeme si vás upozornit na soutěž organizace Člověk v tísni o studijní cestu do Afriky.

Vyšlo desáté číslo newsletteru EU Financial Reforms.

Analytické centrum Glopolis, které promýšlí a podporuje společenské změny, jejichž cílem je chytrá ekonomika, vyšší politická kultura a zodpovědné globální řízení, zahajuje výběrové řízení pro novináře na cestu do rozvojové země.

Dne 7. prosince 2011 zorganizoval Glopolis v Richtrově sále New York University v Praze diskusi pod názvem „Je třeba zkrotit finanční trhy?“ 

Analytické centrum Glopolis ve spolupráci s Informačním centrem OSN uspořádalo 14. prosince 2011 seminář s názvem Biopaliva: příležitosti, rizika a dopady na rozvojové země.

Pomoc se zvládáním škod, které exhalace skleníkových plynů způsobí v chudých rozvojových zemích, by Českou republiku mohla přijít až na 10 miliard korun ročně.

Durban, Praha – V brzkých nedělních hodinách skončila dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu v jihoafrickém Durbanu. Téměř 200 signatářů Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) jednalo o pokračování Kjótského protokolu, nové celosvětové právně závazné dohodě o snižování emisí skleníkových plynů (která zahrne i státy, které dosud byly mimo Kjótský protokol) a finanční pomoci rozvojovým zemím s dopady klimatické změny.

Zprávy Jana Doležala z posledního dne klimatické konference OSN v Durbanu.

Návštěvníka klimatické konference OSN v jihoafrickém Durbanu na první pohled upoutá silný důraz na sociální aspekty změny klimatu, důsledky tohoto globálního problému zejména pro ty nejchudších a respekt k lidským právům při hledání odpovídajících řešení. Afrika představuje nejohroženější kontinent: chronická chudoba a hlad, hrozba častějších povodní, či dlouhých období sucha, nedostatečné kapacity se účinně přizpůsobit negativním dopadům změny klimatu.

Slovo indaba znamená v jazyce kmene Zulu shromáždění či setkání. Jihoafrické předsednictví, reprezentované ministryní Maite Nkoana-Mashabane pořádá, podobně jako minulá předsednictví, pravidelná neformální setkání, která mají přispět k řešení sporných bodů konference v atmosféře otevřenosti.

Pokud se nepodaří zajistit ambiciózní dohodu v Durbanu, nárůst průměrných globálních teplot (při srovnání se situací před průmyslovou revolucí) překročí 2°C a výrazně se tak zvýší náklady opatření na ochranu klimatu v budoucnosti, informovala o tom dnes vědecká iniciativa Climate Action Tracker.

Včerejší Světový den na ochranu klimatu (Global Day of Action) se nesl ve znamení četných aktivit nevládních organizací, které se nechtějí smířit s nedostatečným pokrokem klimatického vyjednávání. Ta přitom dokázala i překvapit: Čína opatrně naznačuje, že je ochotna přistoupit k právně závaznému omezování růstu svých emisí, Indie nechce být pro svůj nekompromisní postoj viděna jako překážka úspěšné dohody a sekretářka UNFCCC Christiana Figueresová je přesvědčena o přijetí druhého období Kjótského protokolu. 

Klimatická koalice ve spolupráci s analytickým centrem Glopolis vydávají tiskovou zprávu k zahájení konference OSN o klimatických změnách v Durbanu.

Analytické centrum Glopolis se připojilo k mezinárodní výzvě s názvem Civil Society Call: Energy for All.

Klimatická koalice ve spolupráci s analytickým centrem Glopolis vydávají tiskovou zprávu k právě zveřejněné zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o vlivu klimatické změny na extrémní projevy počasí.

Analytické centrum Glopolis ověřilo ve dnech 15. - 30. září 2011 zprávu Vodafone ČR o společenské odpovědnosti za období duben 2009 – březen 2011.

Evropská platforma  CONCORD dnes zveřejnila novou zprávu „Zaostřeno na koherenci politik pro rozvoj“, která zkoumá soudržnost politik Evropské unie s jejími rozvojovými cíli.

Ve dnech 3. – 4. listopadu se ve francouzském Cannes uskuteční vrcholné setkání dvaceti nejsilnějších ekonomik světa. Analytické centrum Glopolis přináší infolist, který se zaměřuje na nejdůležitější témata, jež se s největší pravděpodobností objeví na pořadu jednání summitu G20. 

Pražský institut pro globální politiku - Glopolis, o.p.s. vyhlašuje výběrové řízení na audit projektu financovaného ze zdrojů Evropské komise a institucionální audit roční účetní závěrky 2011 (s výhledem na dlouhodobější spolupráci).

Glopolis vydává infolist pro média k reformě Společné zemědělské politiky EU.

Ceny potravin - z krize směrem ke stabilitě

Již třetí desetiletí upozorňuje Světový den potravin na fakt, že příliš mnoho lidí na světě kvůli chudobě hladoví. Letošní heslo Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) pro tento den zní „Ceny potravin - z krize směrem ke stabilitě“. FAO chce poukázat na to, že trend nestálosti (volatility) cen potravin, které v poslední době rostou raketovou rychlostí, se velmi negativně projevuje v možnostech chudé světové populace zajistit obživu pro sebe a své blízké. Analytické centrum Glopolis se v následujícím textu zaměřilo se na příčiny tohoto růstu a možná opatření, jak ochránit ty nejzranitelnější.

Infolist Glopolis ke Světovému dni potravin

Požadavky Klimatické koalice, Česka proti chudobě a Člověka v tísni  k využití výnosů z prodeje emisních povolenek v období 2013-2020.

Ve dnech 16.-21. srpna 2011 se v rakouském Kremsu koná první evropské fórum pro potravinovou suverenitu, které nese jméno malijské obyvatelky Nyéleni. Ta podnítila vznik mezinárodního fóra pro potravinovou suverenitu v roce 2007 v Mali. Do Rakouska se proto v těchto dnech sjelo na 400 delegátů z 34 evropských zemí, aby navázali na malijskou iniciativu. Českou republiku na fóru zastupuje mimo jiné Blanka Křivánková z Glopolis.

Velká Británie byla v důsledku finanční a ekonomické krize nucena sanovat dva velké finanční domy - Royal Bank of Scotland a banku Lloyds. Jak se tato skutečnost promítla do vztahu britské veřejnosti k těmto institucím, jakou roli vlastně banky a další finanční instituce hrají v britské ekonomice a jak dalece jsou britští politici ochotni tento sektor regulovat? 

Vyšlo nové číslo newsletteru EU Financial Reforms.

V souvislosti s vyhlášením hladomoru v oblasti Afrického rohu připravil Glopolis infolist, který se zabývá nejen okolnostmi přispívajícími k vážnosti situace ve východní Africe, ale také samotným fenoménem hladomoru.

V souvislosti s diskusí o jmenování generálního ředitele Mezinárodního měnového fondu (MMF) připravil Glopolis infolist pro média, v němž přináší argumenty pro opuštění dosavadní jmenovací praxe, která omezuje zástupcům zemí globálního Jihu účast na řízení MMF.

Glopolis vydává infolist o konceptu potravinové suverenity, který podle obyvatel rozvojových zemí představuje hlavní řešení pro zabezpečení potravinové bezpečnosti.

Glopolis vydává fact sheet, který se zabývá rostoucími cenami potravin a příčinami jejich růstu.

Po více než dvou letech od doby, co finanční krize zasáhla Evropu, začínají fungovat nové instituce, jejichž úkolem je dohled nad bankovním a finančním sektorem. O tom a o mnoha dalších zajímavých věcech si můžete přečíst v pátém čísle našeho newsletteru.

Newsletter EU Finacial Reforms (PDF, 411 KB) ke stažení

Petr Lebeda poskytl rozhovor pro únorové číslo magazínu Sedmá generace, v němž komentuje rozvojovou spolupráci (nejen) České republiky s chudšími zeměmi a snaží se dělat kompromisy mezi vlastní ekologickou a genderovou stopou.

21. února 2011 proběhla přednáška na gymnáziu Přípotoční pod názvem Stručný průvodce krizí a jejími dopady v rozvojových zemích.

Petr Lebeda z Glopolis se účastnil pravidelného setkání Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci, které se konalo 3. února 2011. 

Šádí Shanaáh vystoupil v pondělí 31.1.2011 ve zpravodajském pořadu ČT24 Studio 6, aby zde analyzoval současnou situaci v Egyptě.

Petr Lebeda byl pozván do  pořadu Horizont, aby zde promluvil o rostoucích cenách potravin ve světě a o hrozbě potravinové krize.

Tisková zpráva Klimatické koalice k závěrům Konference OSN o klimatických změnách v mexickém Cancúnu.

Ekologické, rozvojové a humanitární organizace po celém světě požadují, aby výsledkem jednání v mexickém Cancúnu byl významný krok směrem k uzavření spravedlivé, ambiciózní a závazné globální dohody na summitu v Jižní Africe v příštím roce. Bez účinné celosvětové spolupráce nebude možné zamezit katastrofickým dopadům klimatických změn.

Společná tisková zpráva Greenpeace ČR, Glopolis a Klimatické koalice ke konferenci OSN o změnách klimatu v mexickém Cancúnu.

FoRS a Glopolis zorganizovali společně workshop k začlenění lidských práv do rozvojových projektů a projektů v oblasti rozvojového vzdělávání, osvěty a advocacy.

Společná reakce evropských rozvojových nevládních organizací ke sdělení Evropské komise k budoucí podobě Společné zemědělské politiky

Glopolis vydává v předvečer summitu G20 v Soulu tiskovou zprávu, ve které představuje své pozice k hlavním tématům schůzky dvaceti nejmocnějších ekonomik světa.

Glopolis, podobně jako řada dalších evropských neziskových organizací, podpořil svým podpisem Evropskou potravinovou deklaraci, která ukotvuje představy o budoucím směřování Společné zemědělské politiky EU.

13. října 2010 proběhla přednáška na Fakultě humanitních studií pod názvem Budoucnost demokracie: globalizace neprobíhá jen v ekonomice.

Tisková zpráva Glopolis před zahájením mezinárodní konference „Boj s hladem cestou zodpovědného obchodu a udržitelného zemědělství“.

Ondřej Kopečný, který se jako zástupce občanské společnosti účastnil summitu OSN k Rozvojovým cílům tisíciletí v New Yorku, komentuje závěry třídenního zářijového zasedání.

Postřehy Ondřeje Kopečného ze Summitu OSN o Rozvojových cílech tisíciletí v New Yorku.

Postřehy ze Summitu OSN o Rozvojových cílech tisíciletí v New Yorku.

Postřehy ze Summitu OSN o Rozvojových cílech tisíciletí v New Yorku.

Glopolis vydává tiskovou zprávu před zahájením summitu OSN k Rozvojovým cílům tisíciletí v New Yorku.

Glopolis uskutečnil 6. - 31. srpna 2010 výzkumnou cestu do Etiopie. Cílem výzkumu bylo navázat kontakty v této nové subsaharské prioritní zemi české ZRS a získat podklady ke dvěma studiím Glopolis zaměřených na soudržnost českých a evropských politik s rozvojovými cíli. 

Článek k programovému prohlášení nové vlády ČR, který zkoumá vládní program z hlediska jeho postoje k rozvojové a globální odpovědnosti.

Komentář k závěrům červnového summitu G20 v kanadském Torontu.

Článek k aktuálnímu dění na poli klimatických jednání, která vyvrcholí v prosinci 2010 na summitu OSN v mexickém Cancúnu.

Glopolis vydává tiskovou zprávu se stručným zhodnocením čerstvě schváleného programového prohlášení nové vlády.

Glopolis připravil stručnou analýzu koaliční smlouvy, kterou uzavřely ODS, TOP 09 a Věci veřejné 12. července 2010.

Nizozemský partner Glopolis, Evert Vermeer Foundation, vydal 29. června 2010 v rámci společného projektu zaměřeného na posilování soudržnosti evropských politik s rozvojovými cíli studii zaměřenou na dopady vybraných evropských politik na rozvoj a boj s chudobou v Ghaně. 

Pia Aaltonen, finská stážistka Glopolis, představuje úsilí finské vlády nalézt nejlepší cestu k prosperující nízkouhlíkové ekonomice, ve které by environmentální ohledy nestály v cestě rozvoji průmyslu a jeho konkurenceschopnosti v mezinárodní soutěži.

Komentář o možném negativním dopadu dvoustranných smluv, které EU uzavřela na květnovém madridském summitu s některými zeměmi Latinské Ameriky.

Petr Lebeda a Martin Kloubek se ve svém článku vrací ke květnovým volbám do Poslanecké sněmovny ČR a přináší vhled do analýzy programů osmi politických stran, kterou připravili analytici Glopolis.

Glopolis připravil před květnovými parlamentními volbami analýzu programů osmi politických stran z hlediska jejich globální odpovědnosti. Závěry této analýzy reflektuje ve svém článku Petr Lebeda.

Glopolis vydává předvolební analýzu programů osmi politických stran, které před parlamentními volbami 2010 reálně ovlivňují českou politickou diskusi.

Ekologické organizace uvítaly dnes zveřejněné Sdělení Evropské komise, které analyzuje možnosti zvýšení závazku EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů.

15. května 2010 proběhla v rámci semináře programu Varianty společnosti Člověk v tísni přednáška pod názvem Nová ekonomika – (porouchaný?) motor ekonomické globalizace.

Pražský institut pro globální politiku – Glopolis a FoRS – České fórum pro rozvojovou spolupráci uspořádaly ve středu 5. 5. 2010 v Hotelu Jalta předvolební debatu s názvem „Jaké politiky by volili nejchudší obyvatelé planety?“

Společná tisková zpráva organizací Zelený kruh, Hnutí DUHA, FoRS a Glopolis ke spuštění předvolebních webových stránek www.chytravolba.cz.

Na pozadí diskuze o budoucí podobě společné zemědělské politiky EU připravuje Česká republika vlastní vizi, která by určila směřování českého zemědělství v rámci Unie po roce 2010.

Obamův lednový návrh na zavedení speciální daně pro velké banky, kterou by v příštích deseti letech splácely svou odpovědnost za finanční krizi, vyvolal vesměs negativní reakce. Ivan Lukáš se ve svém komentáři zabývá potřebou globálního přístupu k finančním regulacím a nastiňuje potíže, které mohou v této souvislosti vyvstat z hlediska národní suverenity.

Konferenci OSN o změnách klimatu v Kodani se dostalo nebývalé pozornosti ze strany světových lídrů, médií i občanské společnosti. Její výsledky hodnotí Jan Doležal.

Novoroční projevy současného prezidenta bývají spíše střízlivé a popisné, bez hlubších reflexí a novátorských myšlenek. Obecnost a jednoduchost mnohým vyhovuje a většinou nikoho neurazí. Václav Klaus však letos sáhl k provokativnější výzvě, která má ofenzivní náboj, nevyniká morální přesvědčivostí a navíc si protiřečí.

Představitelé 193 zemí světa, kteří dva týdny jednali v Kodani o klimatické budoucnosti světa, světovou veřejnost nepotěšili.

Petr Patočka strávil dva měsíce v zemi, která disponuje velkým potenciálem obnovitelných zdrojů energie a patří ke světovým premiantům v nízké produkci emisí CO2 - v Gruzii. Ve svém článku nahlíží pod pokličku gruzínské energetické politiky.

Alternativní měnový systém je nezbytným předpokladem pro řešení propadu agregátní poptávky a pro nastolení stabilního mezinárodního řádu.

Světový potravinový summit, který se uskutečnil 16.-18. listopadu v Římě, měl přijít s konkrétním řešením, jak bojovat s rostoucím problémem hladu ve světě. Chudí obyvatelé Jihu z něj však podobně jako z klimatické konference v Kodani odešli s prázdnýma rukama.

Premiér Fischer přislíbil za Českou republiku na Evropské radě v Bruselu 300 miliónů korun (12 miliónů eur) na okamžitou klimatickou asistenci rozvojovým zemím před rokem 2012. Taková částka není dostatečná a hlavně nejde o nic jiného než o účetní trik, poukázaly rozvojové a ekologické organizace.

V pondělí 7. prosince 2009 začala v Kodani konference OSN o změnách klimatu. Do dánské metropole se vydali také zástupci českých ekologických a rozvojových nevládních organizací, aby se zde přímo zúčastnili klíčových jednání, která rozhodnou o podobě nové klimatické dohody, nástupkyni končícího Kjótského protokolu.

České ekologické a rozvojové organizace se před zahájením klimatického summitu v Kodani obracejí v otevřeném dopise na předsedu vlády Jana Fischera.

České nevládní organizace vydávají společnou tiskovou zprávu, ve které vyzývají Jana Fischera, aby se na kodaňském summitu o změnách klimatu vedle vyjednávání rovněž sešel se zástupci nejchudších afrických zemí, které budou globálními změnami klimatu nejvíce postiženy.

Ve středu skončil v Římě Světový summit o potravinové bezpečnosti, který byl organizován pod záštitou Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Výsledky summitu jsou zklamáním pro miliardu hladovějících lidí ve světě. Naplnily se totiž obavy českých i zahraničních nevládních organizací, že třídenní schůzka státníků nepřinese zásadní pokrok v boji s hladem ve světě.

Glopolis vydává tiskovou zprávu v předvečer summitu FAO o potravinové bezpečnosti.

Prosincová konference OSN o změnách klimatu v Kodani se blíží mílovými kroky. České nevládní ekologické organizace představují společná stanoviska a požadavky, které by kodaňská konference měla zohlednit jak v průběhu jednání, tak především ve výsledné Kodaňské dohodě.

Evropští politici se na právě ukončeném dvoudenním setkání Evropské rady shodli, že financování boje se změnami klimatu si vyžádá až 50 miliard eur z veřejných rozpočtů. Nenabídli však konkrétní částku, kterou přispěje sedmadvacítka. Evropský summit měl 37 dní před Kodaňskou konferencí světovou veřejnost ubezpečit, že EU je ochotna výrazně snížit emise skleníkových plynů a pomoci rozvojovým zemím vyrovnat se s nepříznivými důsledky změn podnebí a zajistit rozvoj nezávislý na fosilním uhlíku.

Mezinárodní klimatická vyjednávání pod hlavičkou Rámcové dohody OSN o změnách klimatu (UNFCCC) pomalu ale jistě vrcholí. Nová dohoda, která stanoví pravidla pro boj s globálním oteplováním i po vypršení Kjótského protokolu v roce 2012, by měla spatřit světlo světa na letošní prosincové konferenci OSN o změnách klimatu v Kodani.

Evropská unie se již několik měsíců potýká s krizí na trhu s mlékem. Situace začala povážlivě kulminovat v létě, načež v září nabraly protesty zoufalých chovatelů skotu nebývalé intenzity. Evropa zažila nejen blokády měst a dálničních tahů či zastavené dodávky mléka zpracovatelům, ale k vidění byly i působivé scény rozlévání mléka v ulicích měst či kropení polí hektolitry bílé tekutiny z cisteren. Vlády členských zemí nyní bijí na poplach a švédské předsednictví svolává jednu schůzku ministrů zemědělství za druhou a hledá řešení.

Pittsburský summit skupiny G-20 žádný zásadní obrat nepřinesl.

Jako po strhujícím operním představení povstala minulou sobotu (pozn. 17. 10. 2009) v jednom italském městě místnost plná lidí a plných pět minut nadšeně tleskala. Neotvírala se ale sezóna v La Scale. Aplaus se strhl na závěrečném zasedání do té doby neviditelného Výboru pro světovou potravinovou bezpečnost (Committee on World Food Security – CFS) Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

Na dnešním setkání Rady ministrů životního prostředí EU byla domluvena společná pozice pro klimatickou konferenci OSN v Kodani. Stále však chybí zásadní část – kolik a jak budou členské státy schopny přispět rozvojovým zemím na přizpůsobení se změnám klimatu a na rozvoj, který nebude závislý na fosilním uhlíku.

Konfederace evropských rozvojových nevládních organizací CONCORD;language=eng#header vydává zprávu s výzvou pro Evropskou unii, aby zastavila politiku, která poškozuje rozvojové země. Zpráva reaguje na sdělení Evropské komise k soudržnosti (koherenci) politik pro rozvoj. Součástí zprávy je i stručné zhodnocení politik České republiky. Na jejím vypracování se podílel i Pražský institut pro globální politiku – Glopolis a FoRS - České fórum pro rozvojovou spolupráci.

Ministři zemědělství EU se dnes sejdou v Bruselu na neformální schůzce, kterou svolal švédský ministr zemědělství Eskil Erlandsson. Pracovní oběd bude věnován tématu dlouhotrvající krize na trhu s mlékem, která v září vyvrcholila intenzivními protesty evropských zemědělců.

Jednou z hlavních priorit českého předsednictví byla finanční krize a snaha o nalezení účinných řešení. Ekonomická a finanční sekce Glopolis směřovala své úsilí k tomu, aby ekonomické priority českého předsednictví více zohledňovaly potřeby rozvojových zemí. Sporné otázky, na které Glopolis upozorňuje, přitom nejsou vázány pouze na období českého předsednictví, ale jsou součástí širšího hnutí a jsou zahrnuty na seznamu požadavků celosvětové občanské společnosti. Tyto požadavky předcházely období českého vedení Evropské unie a jejich prosazení zůstává cílem aktivit jak analytiků Glopolis, tak i jiných, hlavně evropských nevládních organizací, i po jeho skončení.

Změny klimatu představují významné riziko pro světové společenství. Zpráva Human Impact Report, publikovaná v květnu tohoto roku, na základě dostupných faktů a expertních odhadů předpokládá, že změny podnebí jsou každoročně zodpovědné za statisíce lidských životů, přičemž stamiliony obyvatel planety jsou vážně ohroženy a ekonomické ztráty činí 125 miliard dolarů ročně.¹

Nedávno skončené české předsednictví v čele Rady EU pokládá řada zahraničních komentátorů za nepříliš zdařilé. Komentátor Financial Times Tony Barber ve svém článku napsal, že na české předsednictví se jen tak brzy nezapomene.

Jedné červnové neděle se stovky Pražanů vydaly do ulic, aby následovaly 330 tisíc lidí, kteří ve stejný den pochodovali světovými metropolemi s cílem upozornit na eskalující problém dětské podvýživy a hladu. Každých šest sekund zemře na světě hlady jedno dítě.

V posledním červnovém týdnu se na půdě OSN v New Yorku konala konference na nejvyšší úrovni, jejímž tématem byla ekonomická a finanční krize a její dopad na rozvoj; skončila kompromisem přijatelným pro všechny zúčastněné strany. Zásadní byla nejen kvůli předmětu jednání, ale také kvůli rozdílné míře důležitosti, kterou jí přikládaly zúčastněné státy.

Stránky s podkladovými studiemi ke Konferenci OSN na nejvyšší úrovni o světové finanční a ekonomické krizi a jejím dopadu na rozvoj. Konference se koná od 24. do 26. června 2009 v New Yorku.

Reforma globálního ekonomického vládnutí – poznámky z konference ve světle dubnové londýnské schůzky G20

Přelom března a dubna byl mezníkem českého předsednictví, na který hned tak nezapomenou nejen čeští občané, ale ani zahraniční politici a patrně ani historici. Pro ČR to měl být poločas a zároveň vyvrcholení působení v čele EU. Velkolepost prvního dubnového týdne velkých summitů, historických milníků a transatlantické obrody však hodně zkalil poslední březnový týden, v němž padla česká vláda. Zatímco význam setkání G20 v Londýně ukážou až nejbližší měsíce, českému předsednictví už negativní hodnocení nikdo neodpáře.

Ministři financí EU se na svém dnešním jednání v Lucemburku nedokázali dohodnout na detailech finanční podpory rozvojových zemím v rámci připravované nové globální klimatické dohody, která má nahradit Kjótský protokol.

V úterý 9. června 2009 zaslaly organizace Glopolis a Oxfam otevřený dopis Janu Fischerovi, novému premiérovi ČR. Dopis obsahuje výzvy směřující k významným evropským a mezinárodním událostem, jež novou vládu v nejbližší době očekávají, především se jedná o Evropskou Radu, Summit OSN o finanční krizi a jejích dopadech na rozvojové země a o setkání G8 a G20. 

Platforma podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci spolu s Technologickým centrem AV ČR a Pražským institutem pro globální politiku - Glopolis uspořádaly pod záštitou Jana Kohouta, náměstka ministra zahraničních věcí České republiky, konferenci „TECHNOLOGIE PRO LOKÁLNÍ UDRŽITELNÉ ZDROJE ENERGIE V TECHNICKY SPECIFICKÝCH PODMÍNKÁCH“ k prioritnímu tématu českého předsednictví EU v oblasti rozvojové spolupráce.

Než se hrdinovi filmu Milionář z chatrče Jamalu Malikovi podaří vyhrát v televizní soutěži a být se svou milovanou, musí překonat mnoho útrap. Vyrůstá v mumbajském slumu zmítaném náboženským násilím, bez rodičů, na hromadě odpadků a neunikne ani gangsterům. Film však vůbec neinformuje o jiném rostoucím nebezpečí, které hrozí Jamalovi a jemu podobným lidem, a tím je počasí.

Zpráva: Maria Martens (A6-0079/2009) - O sdělení Rok po Lisabonu: partnerství mezi EU a Afrikou v praxi (2008/2318(INI))

Ohlédnutí za konferencí „Potravinová krize rok poté – Jak zajistit globální potravinovou bezpečnost?“

V italském Trevisu budou tento víkend ministři zemědělství skupiny G-8 projednávat kroky, které by mohly přispět k vytvoření konkrétních a funkčních návrhů na posílení potravinové bezpečnosti. Jako zástupce Rady Evropské unie se jednání zúčastní také první náměstek ministra zemědělství Ivo Hlaváč. Právě na něj se ve společném dopise obrací organizace Glopolis a ActionAid, aby nejen jeho, ale i ostatní účastníky setkání vyzvali k mobilizaci proti narůstajícímu hladu ve světě.

S Torre Ugartem si o potravinové krizi, současné situaci v zemědělství a o fungování světového obchodu povídala Klára Bratová, externí redaktorka Českého rozhlasu 6.

Od 4. do 9. dubna 2009 se ve vysočanském hotelu Clarion uskutečnilo 17. Smíšené parlamentní shromáždění zemí Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) a Evropské unie. Do České republiky se sjeli europoslanci a poslanci z mnoha rozvojových a nejméně rozvinutých zemí světa. V průběhu shromáždění se k otázce potravinové krize, deklaraci z Port Moresby a k podobě budoucí rezoluce vyjádřili také představitelé afrických zemědělských a venkovských organizací.

Od 4. do 9. dubna 2009 se v pražském hotelu Clarion koná 17. Smíšené parlamentní shromáždění zemí Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) a Evropské unie. Do České republiky se sjeli europoslanci a poslanci z mnoha rozvojových a nejméně rozvinutých zemí světa.

„Záchrana klimatu je ve vašich rukou. Nerozhodnost zabíjí.“

„Výzva ke koherentním politikám EU pro boj s hladem a pro rozvoj udržitelného drobného zemědělství v rozvojových zemích“

Otevřený dopis určený předsedovy vlády ČR Mirku Topolánkovi, v němž české ekologické a rozvojové organizace upozorňují na jarní summit EU a jeho význam pro ujasnění klíčových bodů pozice EU pro klimatická vyjednávání v Kodani v prosinci 2009.

Po vlně národních balíčků na záchranu evropských ekonomik se pozornost EU pomalu obrací i k dopadům finanční krize v chudých zemích. Dostát existujícím závazkům na rozvojovou pomoc ale nestačí. EU zatím chybí odvaha ukončit systémově nebezpečné, nelegální či nemorální aktivity daňových rájů. Ministři rozvoje, právě rokující v Praze, by tím ale „zabili několik much jednou ranou“.

„Rozvojové země nejsou zodpovědné za změny klimatu, ale i ony na ně musejí reagovat“, říká Hans Rudolf Herren, švýcarský odborník, který byl po celé čtyři roky jedním z vedoucích prací na Mezinárodní zprávě o vědomostech, výzkumu a technologiích v oblasti zemědělství pro rozvoj (International Assessment of Agricultural Knowledge, Science and Technology for Development – IAASTD). Hans Herren v rozhovoru s Défis Sud prosazuje názor, že je naprosto nutné, aby bohaté země financovaly adaptaci zemědělců v chudých zemích na důsledky globálního oteplování.

Jedním z hlavních předpokladů úspěšného a efektivního rozvoje chudých komunit v rozvojových zemích je přístup k energii. Na začátku dvacátého prvního století však stále 1,6 miliardy obyvatel naší planety nemá přístup k elektrické energii. Spotřeba energetických zdrojů je ve světě přitom velmi nerovnoměrně rozdělena - v Africe žije 12 % obyvatel planety, ale připadá na ně pouze 2 % celkové spotřeby světových energetických zdrojů. Bez přístupu k elektrické energii však nelze rozvíjet ani jiná odvětví, jako je zdravotnictví, školství nebo např. rozvoj konkurenceschopného malého a středního podnikání.

Existují dva pohledy na cíle, kterým má zahraniční pomoc sloužit. Takzvaná realistická perspektiva má za to, že smyslem zahraniční pomoci je prosazování zahraničně politických cílů dárcovské země. To, na čem skutečně záleží, je schopnost ovlivnit chování státu, který pomoc přijímá, z ekonomických bezpečnostních nebo ideologických důvodů. Druhý pohled na problematiku, tzv. humánní internacionalizmus, tvrdí, že to, co pohání zahraniční pomoc, jsou především normy a hodnoty; má především altruistické motivy. 

České ekologické, rozvojové a humanitární organizace vydaly společnou tiskovou zprávu. Reagují v ní na návrh Evropské komise, který je adresován Evropské unii a který ukazuje cestu, jíž by se měla Evropská unie ubírat na prosincové klíčové konferenci o ochraně klimatu v Kodani.

Jak funguje výbor pro rozvoj a kteří poslanci Evropského parlamentu (tzv. MEP) jsou jeho členem.

Představitelé evropských států se nedávno dohodli na tom, v jakém množství a za jakých podmínek bude EU v dopravě využívat agropaliva. Dohoda je kompromisem mezi původním návrhem Evropské komise a obezřetnější pozicí Evropského parlamentu: 10 % podíl paliv z obnovitelných zdrojů nakonec nemá být pokryt pouze agropalivy, ale také pohonem na vodík a „obnovitelnou“ elektřinu.

V sobotu 12. prosince skončila v Poznani konference OSN o klimatu. Ačkoli bylo schváleno několik důležitých dokumentů, výsledky nenaplnily očekávání nevládních organizací i rozvojových států.

Jak trvale překonat potravinovou krizi? Toto je ústřední otázka diskusního příspěvku Daniela G De La Torre Ugarte a Sofie Murphyové. Tato otázka, navzdory malé pozornosti, kterou jí věnují média, představuje stále otázku nejvyššího významu odhadem pro 963 milionů lidí ve světě, kteří čelí hladu a podvýživě každodenně.

V době, kdy vlády přislíbily krachujícím bankám záruky ve výši 4,2 bilionu USD, kdy hospodářská krize pomalu, ale jistě začíná doléhat na obyvatele rozvojových zemí, měly vyspělé státy šanci ukázat, že své sliby o „boji s chudobou“ myslí alespoň trochu vážně.

Na Valném shromáždění OSN, které se uskutečnilo na přelomu září a října 2008 v New Yorku, ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg ujišťoval přítomné účastníky, že Česká republika plně podporuje závazky Evropské unie na zintenzivnění rozvojové spolupráce EU a že české předsednictví bude důležitým impulsem pro posílení rozvojové spolupráce ČR. Toto vyjádření ovšem zcela neodpovídá současnému stavu v oblasti zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS) České republiky, což dokládá Studie o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky za rok 2007, která byla 12. listopadu představena v parlamentu Fórem pro rozvojovou spolupráci (FoRS).

Předsednictví EU, přesněji předsednictví v Radě EU, je velkou šancí jak pro Českou republiku, tak i pro ostatní členské státy, ukázat Evropskou unii jako důvěryhodného partnera na mezinárodním poli. Pro každý členský stát je institut předsednictví zároveň také jeden z nejdůležitějších nástrojů pro reprezentaci a prosazování národních zájmů v rámci EU a pro ovlivňování chodu celého Společenství. Jednotlivé země mají totiž možnost v půlročním období realizovat vlastní priority a cíle, které si stanoví.

Finanční krize se v uplynulých měsících rychlostí tsunami přelila ze Spojených států přes Atlantik i Tichý oceán a způsobila velké komplikace ve většině vyspělých zemí. Některé burzy zaznamenaly historické propady (v Moskvě muselo být obchodování dokonce na dva dny zastaveno), ceny akcií poklesly v průměru o 40 %. Investiční banky zkolabovaly. Americká vláda i Evropská unie přispěchaly s garancemi, které se blíží 3 bilionům USD. Většina centrálních bank reagovala (včetně České národní banky) podstatným snížením úrokových sazeb. Zdá se, že finanční krize se týká především bohatých zemí, které žily v minulých letech nad poměry, přesněji řečeno na dluh.

Nadcházející americký prezident Barack Obama ohlásil dlouhodobé státní investice do sociálních a ekonomických reforem - za rámec záchranných balíčků. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy volá po změně světové finanční architektury a novém kapitalismus - a sklidil výsměch českého prezidenta a řady českých médií. Mnohé jejich návrhy na řešení současné krize jsou si podobné, ani jeden však nechce žádný návrat k socialismu. Znárodněno bylo částečně několik bank, které si o to samy řekly. A velké ekonomiky pumpují do svých žil velké peníze. Teď se logicky na stůl dostávají nejkřiklavější z problémů, které k tomu vedly: např. hedgeové fondy, daňové ráje, ale zejména špatná a seškrtaná regulace.

Letošní americké volby byly důležité, historické a vzrušující, přesto nás asi nejednu a nejednoho nechávaly klidnými. Vítězství bylo totiž jisté: jak Barack Obama, tak John McCain až do poslední chvíle dokazovali, že jsou státníky, které Spojeným státům po delší době zas může závidět celý svět.

Pokud stát převezme úplnou kontrolu nad soukromým podnikem, je to znárodnění. Pokud jsou to firmy dvě a celková znárodněná hodnota dosahuje 40 procent HDP, nelze tomu říkat jinak než Velké znárodnění. V případě Fannie Mae a Freddie Mac, dvou gigantů financování amerického bydlení, ale jde o znárodnění s několika otazníky i pro osobní život v Česku.

Předsednictví v Radě EU představuje jeden z nejdůležitějších nástrojů, jímž mohou členské státy ovlivňovat podobu evropských politik. Každá předsedající země si proto stanovuje své priority respektive cíle, kterých chce v průběhu svého předsednictví v jednotlivých sektorových politikách dosáhnout. Ne jinak je tomu v oblasti rozvojové spolupráce.

Taky jste si mysleli, že všichni evropští zemědělci letos opět bohatnou z vysokých cen potravin? Že francouzské farmáře víc než bohatě dotujeme skrze EU z našich daní i my v Česku? A že právě v kraji slavného Beaujolais vinaři nepotřebují žádné výrobní a prodejní inovace? Po týdnu na tamní farmě už si to nemyslím. Odpusťte prosím trochu delší – prázdninové - zamyšlení nad podhoubím českého předsednictví, údělem malých a tím, na co u jídla a pití často neumíme či nechceme dohlédnout.

Po devítidenním maratonu a třetí léto po sobě ministři obchodu v Ženevě ukončili trápení nazvané jednaní o liberalizaci světového obchodu. Opět bez výsledku. Neznamená to konec Světové obchodní organizace (WTO). Ta má dost práce i bez dalšího snižování obchodních překážek. Ale potvrzuje se, že dlouhá řada zemí už není ochotna obětovat dlouhodobé řešení potravinové bezpečnosti a vyhlídky na rozvoj širší společnosti potenciálním ziskům firem. Co kolaps jednání vypovídá o mezinárodní politice? Může za vše nezodpovědnost a nenasytnost Číny a Indie?

Oakland Institute, americký nevládní think-tank zabývající se zemědělskou problematikou v rozvojových zemích, vydal případovou studii, která poukazuje na negativní dopady produkce biopaliv na drobné zemědělce v Brazílii. Studie nahlíží na téma biopaliv ze tří úrovní. V první řadě jde o úroveň regionální, kdy se zaměřuje na implikace vzniku tzv. „etanolové“ aliance mezi Brazílií a USA. Druhá část se týká globální perspektivy. Jde o kritickou analýzu strategií nadnárodních korporací, které se snaží určovat hlavní, oficiální diskurz týkající se biopaliv a řešení souvisejících s klimatickými změnami. Třetí úhel pohledu je lokální a popisuje snahu místních organizací malých farmářů změnit většinový náhled na téma energetické bezpečnosti a prezentovat vlastní program založený na potravinové a energetické suverenitě.

Co se to v Komisi děje? Pomyslí si jeden, když slyší z úst komisařů projevy o potřebě zavádět cla vůči obchodním partnerům kteří nebudou závažně snižovat emise. Nebo když sleduje, jak veřejně dávají záruky průmyslníkům, že je ochrání před konkurencí. Kdo a proč tu vlastně vyrukoval proti klimatickému dumpingu?

Julius Peter Moto, zástupce Východoafrické federace farmářů (Eastern Africa Farmers Federation) z Ugandy, si na březnovém Společném parlamentním zasedání AKT – EU povídal s Kristýnou Balajovou a Danielou Balážovou o obavách z nových obchodních dohod s Evropskou unií, afrických silnicích a boji proti korupci.

Third World Network (TNI), mezinárodní síť neziskových organizací zabývajících se otázkami rozvoje a rozvojového světa vydala nedávno stostránkovou studii o dopadu liberalizace obchodu na zemědělce v chudých zemích, se zvláštním zaměřením na případ Ghany. Jejím autorem je ředitel TNI, renomovaný ekonom Martin Khor, který má za sebou již mnoho knih a článků na téma obchodu, rozvoje a životního prostředí.

Problematika globalizace patří mezi populární témata posledních let i v diplomatických kuloárech. Přestože v sobě obsahuje řadu známých problémů, jako jsou mezinárodní obchod, terorismus, globální ekologické problémy či obecnější vztah Severu a Jihu, pro mnohé politiky je tématem novým, těžko uchopitelným.

Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy se v době vlády prezidenta Bushe juniora odvíjely v rytmu známého songu irské skupiny U2 „With or Without You“. Nemůžeme žít spolu, ani bez tebe.

Kolektivní odpověď nejbohatších a nejvlivnějších států na globální problémy byla doposud tragicky neadekvátní. Je velkou zásluhou Velké Británie, že (vedle řešení klimatických změn) využívá letošní předsednictví skupiny G8 i EU k propojení problémů rozvoje, obchodu a dluhu.

Hospodářská krize 30. let 20. století vyprodukovala masu extrémně chudých lidí. Právě na nich stavěl nacismus. V podobné situaci jsou dnes milióny lidí po celém světě. A právě na jejich pocitu vyloučení staví terorismus.

Chudoba a stagnace Afriky je považována za největší tragédii naší doby. Evropský přístup k Africe a řadě dalších chudým zemím však stále trpí podivnou schizofrenií: na jedné straně je upřímná snaha zvýšit rozvojovou pomoc a zmírnit chudobu, na straně druhé agresivní tlak na otevření trhů nejchudších zemí evropským vývozům.

Rozvojová pomoc se míjí účinkem, pokud jedna ruka pomáhá a druhá škodí.

Hospodářská krize 30. let 20. století vyprodukovala masu extrémně chudých lidí.

Bídu chudých násobí nefér soutěž.

Světové ekonomické a Světové sociální fórum mají čím dál tím více společného.

Nastartování udržitelného rozvoje je nejlepší metodou obnovy i prevence katastrof, jaká přišla v prosinci.